Matej Puček se cestování věnuje od svých 19 let. V roce 2025 založil butikovou soukromou cestovní kancelář, prostřednictvím které organizuje exkluzivní zážitkové zájezdy. Jako vášnivý fotograf divoké přírody neustále hledá nové výzvy a cestuje za zážitky po celém světě. Jedním z nich je pozorování polární záře, o němž nám vyprávěl v následujícím rozhovoru.
Epoch Times: Polární záři se vám podařilo nejen vidět na vlastní oči, ale také ji přiblížit dalším lidem. Jak jste tento fenomén vnímal při svých úplně prvních zkušenostech a jak ho vnímáte dnes, když už máte za sebou několik výprav?
Matej Puček: Polární záře je naživo určitě jiná, než jak ji vidíte na fotografiích nebo na sociálních sítích. Při první zkušenosti jsem nevěděl, co přesně nás čeká, ale podle mého názoru má celý výlet za září jedinečnou atmosféru. Jste někde uprostřed Laponska, často daleko od nejbližšího města, sedíte u ohně v přírodě, sněhu a zimě, na sobě máte polární kombinézu a čekáte na divadlo na obloze. Mně osobně se tato aktivita líbila už napoprvé a líbil se mi celý výlet za září jako celek, nejen samotná záře. Tak to vnímám stále stejně. Za září je potřeba vyrazit s otevřenou myslí a vědět, že pánem je příroda a člověk by se neměl nechat příliš ovlivnit sociálními sítěmi.
Nestala se pro vás polární záře postupem času jakousi samozřejmostí?
V Norsku jsem byl záři pozorovat zatím dvakrát a jednou jsem ji viděl z lodi východně od Falkland, takže samozřejmostí pro mě určitě není. V březnu 2027 plánuji další zájezd. Magnetické pole Země má vliv na částice ze Slunce a jejich osud. Některé se odrážejí pryč a právě kolem polárních kruhů na severu i na jihu magnetosféra určitým způsobem stáhne tyto sluneční částice hlouběji do atmosféry. Jednoduše řečeno, právě kolem polárních kruhů jsou ideální fyzikální podmínky pro to, aby částice dorazily až k nám na oblohu.
Jak to v praxi vypadá, když se člověk vydá za polární září? Zařadil byste to mezi jiné „trpělivé“ aktivity, jako je pozorování hvězd, ptactva či divoké zvěře? A může taková výprava skončit i neúspěchem?
V praxi to funguje tak, že za září musíte vycestovat na sever během zimy; první tři měsíce v roce jsou ideální. Polární záře vzniká díky tomu, že na nás Slunce „střílí“ nabité částice a ty narážejí do plynů v atmosféře, díky čemuž se na obloze uvolňuje energie ve formě barevného světla. Různé plyny vytvářejí různé barvy – zelenou kyslík, fialovou dusík a podobně. Polární záře je na obloze téměř každý den, i když někdy bývá aktivita velmi slabá.
Aktuálně však bývá záře silná díky sluneční aktivitě, která je v těchto letech na maximech. Výzvou jsou tedy mraky a vaším cílem je najít místo s čistou nebo částečně čistou oblohou. Proto je ideální být součástí organizované skupiny a využít služeb místních průvodců, protože záři je potřeba „lovit“. Znamená to, že odpoledne nebo podvečer vás vyzvedne mikrobus a na základě předpovědi počasí a různých aplikací se vydáte hledat místo, kde je velká šance, že se ve večerních hodinách – řekněme kolem 22. až 23. hodiny – otevře obloha a vy uvidíte záři.
Taková cesta nebo hledání vhodného místa může trvat třeba hodinu, ale někdy také tři až čtyři hodiny jedním směrem. Tímto způsobem si radikálně zvýšíte šanci záři spatřit, protože většinou se v celé oblasti podaří najít nějaké místo bez oblačnosti, i když samozřejmě jde o přírodu a někdy se to nepovede. Poté dostanete polární kombinézy, jídlo, občerstvení, teplý čaj a sedíte u ohně s cílem pozorovat aktivitu na obloze. Je velká šance, že se nad vámi záře objeví a bude „tančit“ i několik hodin. Největší výzvou jsou tedy mraky a následně samotná aktivita na obloze. Zájezd trvá více dní, abyste takové výjezdy absolvovali dvakrát až třikrát a šance byly co nejvyšší. Mně se zatím podařilo vidět záři se skupinami na obou zájezdech.
Je polární záře všude stejná?
Samotná záře může mít stovky kilometrů na výšku, šířku i délku. V zásadě jde o jeden obrovský ovál kolem Země, který mění tvar, intenzitu a rozměry. Je to jako jedna obrovská záře a my vidíme její část. Samozřejmě je možné říct, že z různých lokalit vidíme tutéž záři.
V jakých situacích dokážete už předem předpokládat, že výprava za polární září pravděpodobně nebude tak úspěšná, jak by možná návštěvníci očekávali?
Pokud je v okruhu stovek kilometrů celá obloha zatažená a předpověď říká, že zataženo bude celou noc, šance, že se něco změní, je nízká. Protože počasí a oblačnost se na severu Norska mění velmi rychle, absolvujete několik výjezdů, abyste zvýšili šance. Nízká sluneční aktivita v daném termínu také šance snižuje, ale během těchto let je velká pravděpodobnost, že záři uvidíte.
Přibližte nám, jak taková typická výprava za polární září probíhá. Na co se mají účastníci připravit? Je tento zážitek vhodný pro každého?
Fyzicky to není náročné, člověk se jen musí připravit na to, že může z hotelu odjet například v 16 hodin a vrátit se až ve tři nebo ve čtyři ráno. Neřadil bych takový výjezd mezi něco extrémního, právě naopak, je velmi komfortní. Teplota venku může být občas i nižší než –20 °C, ale oheň, čaj a kombinézy vás zahřejí a obvykle bývá mnohem tepleji. Nejdete pěšky ve větru dlouhé kilometry divočinou ani nic podobného. Je to pro každého, kdo přijímá, že pánem je příroda, a chce vidět něco jedinečného, tak trochu mimo civilizaci. Může vám trochu chybět spánek. To je potřeba přijmout.
Hodně se mluví také o iglú s průhlednou střechou, z něhož je možné pozorovat záři rovnou z postele…
Iglú s průhlednou střechou má jedno velké minus – je statické, na jednom místě. Šance, že bude obloha otevřená právě nad jedním konkrétním místem, je nízká. Právě proto je standardem jezdit pozorovat záři způsobem, kdy jste mobilní a finální lokalitu si dokážete přizpůsobit podle potřeby.
Které lokality jsou pro pozorování ideální?
Norské Tromsø je jedním z nejlepších míst. Nabízí letiště, restaurace, hotely a skvělou základnu, z níž můžete vyrazit pozorovat záři. Tato oblast nemá konkrétní místa, která by byla nejlepší, protože se musíte přizpůsobit aktuálnímu počasí. Z Tromsø se můžete v podvečer vydat daleko různými směry – více na sever, do Finska, nebo dokonce do Švédska.
Vidět polární záři na vlastní oči je určitě nezapomenutelný zážitek. Jak vzpomínáte na svou úplně první polární záři? Kde jste ji pozoroval poprvé?
Poprvé jsem polární záři viděl přímo v Tromsø, kdy jsme ji ani neplánovali pozorovat a jen jsme se vydali lanovkou nad město, abychom si užili výhled. Obloha se najednou otevřela a viděli jsme velmi silnou polární záři. To ale samozřejmě není pravidlo. Na další dny jsme měli naplánované výjezdy, při nichž jsme ji viděli znovu, tentokrát už mimo město. Tmavší obloha záři ukáže jasněji, protože polární záře je vlastně slabé světlo, takže ve městě je hůře viditelná. Při dostatečné intenzitě a dobrých podmínkách ji však lze pozorovat i ve městě.
Kromě toho, že pozorování pomáhá tma, má záře největší intenzitu na místech, která jsou odvrácená od Slunce. Právě proto je její intenzita nejvyšší kolem půlnoci a potom postupně slábne, protože poloha Země vůči Slunci už není tak příznivá.
Jak na vás tehdy zapůsobila?
Osobně se mi velmi líbila celková atmosféra – sníh, žádné budovy, příjemná skupina lidí a nad hlavami několik hodin tančící záře. Celé to na mě zapůsobilo velmi pozitivně.
Určitě pravidelně doprovázíte i klienty, kteří tento zážitek zažívají poprvé. Jak na něj reagují?
Na zájezdy s aktivním programem jezdí většinou lidé, kteří chápou, jak funguje příroda, a to bez ohledu na jejich společenský status. V každém to vyvolává stejné emoce. Důležité je, aby člověk rozuměl charakteru daného zájezdu a přijal ho už při rezervaci.
Někdy však mám pocit, že někteří lidé očekávají stejnou záři, jakou nám dnes dokáže vytvořit umělá inteligence a jakou vidíte na upravených fotografiích. Během zájezdu nevnímají celkovou atmosféru ani charakter místa, kde se nacházíme, a to, co se na obloze vlastně děje, a potom jsou zklamaní. Jde ale o ojedinělé případy.
Co byste vzkázal cestovatelům, kteří se chystají za polární září hlavně kvůli „dokonalým“ fotografiím ze sociálních sítí?
V první řadě, aby si samotný výlet užili a necestovali někam jen kvůli fotce na Instagram. A také aby se nezapomněli dívat očima, nejen přes displej telefonu. V druhé řadě, aby si uvědomili, že svět je jiný, než jak je ukazovaný na sociálních sítích. Tím nechci říct, že je horší. Polární záře je velmi zajímavý fenomén a neuškodí uvědomit si, co nám příroda vlastně ukazuje. Jak jsem už řekl, je potřeba počítat s tím, že přírodu lze jen těžko předvídat a člověk nikdy neví, co přesně uvidí.
Děkujeme za rozhovor!
–etsk–
