Spojené státy a Saúdská Arábie by mohly v řádu několika týdnů podepsat průlomovou obrannou dohodu, napsala dnes agentura Bloomberg. Zahrnovat by měla spolupráci v jaderné energetice a umělé inteligenci i omezit vliv Číny v Saúdské Arábii. Součástí původně trojstranné smlouvy mělo být i smíření mezi Izraelem a Saúdskou Arábií výměnou za izraelský příslib zlepšení životních podmínek Palestinců.
Po teroristickém útoku Hamásu na Izrael ze 7. října a s ohledem na vývoj války v Pásmu Gazy média hovoří o tom, že se rýsuje jen dvoustranná dohoda Rijádu s Washingtonem, ke které se bude moci Izrael připojit později, pokud naplní podmínky, které jsou však nepřijatelné pro současnou vládu Benjamina Netanjahua, která je označovaná za nejpravicovější v historii Izraele.
„Dohoda o normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií se Izraeli prezentuje jako odměna, kterou nabídnete vzpurnému dítěti za to, že polkne hořký lék,“ komentoval diplomatický vývoj izraelský deník Haarec po pondělním jednání amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena s jeho protějškem v Rijádu Fajsalem bin Farhánem; ministři novinářům řekli, že bilaterální dohoda už je „velmi, velmi blízko“ a že „většina práce je už hotova“.
Optimisté podle Haarecu argumentují, že uznání existence Izraele ze strany Rijádu, největší blízkovýchodní ekonomiky, by bylo významnou pobídkou pro zbytek arabského světa, konkrétně Indonésii, Malajsii a Pákistán, aby začal s židovským státem blíže spolupracovat. Izraeli ve světle hrozeb z Íránu, jeho dlouholetého nepřítele, by dohoda rovněž přinesla stabilnější bezpečnostní situaci.
Média se však ve svých analýzách shodují, že situace se dramaticky změnila po 7. říjnu, kdy Hamás provedl teroristické útoky v jižním Izraeli. Jen několik týdnů před nimi saúdskoarabští představitelé avizovali, že pokrok na smlouvě o normalizaci vztahů s Izraelem zaznamenávají „každým dnem“.
Blinken v Tel Avivu 12. října naznačil, že právě tyto snahy mohly být jednou z příčin, proč Hamás, spojenec Teheránu, na Izrael zaútočil. O dva dny později se Rijád rozhodl rozhovory o normalizaci přerušit. Utrpení palestinských civilistů v Pásmu Gazy se v nadcházejících měsících stalo jedním ze středobodů pozornosti zahraniční politiky nejen Bílého domu a Netanjahuova vláda začala čelit a odolávat tlaku svých zahraničních partnerů, kteří nesouhlasí s jejími metodami vedení války proti Hamásu.
S vývojem v Pásmu Gazy se proměnily i podmínky vzniku původně trojstranné dohody; co původně byly jen vágní nároky na Izrael zlepšit životní podmínky Palestinců, je nyní požadavek, aby se Izrael zavázal ke dvoustátnímu řešení konfliktu s Palestinci a uzavřel mír v Pásmu Gazy, pokud se bude chtít k dohodě připojit. Rijád a Washington jsou podle zdrojů deníku The Guardian nakloněné jejímu uzavření v každém případě.
Zásadním rozdílem ve vývoji minulých týdnů oproti minulému roku tedy je role Izraele. Co zůstává, je saúdskoarabský příslib, že omezí čínský a ruský vliv ve své zemi výměnou za americké bezpečnostní záruky. Země by rovněž spolupracovaly v oblasti jaderné energetiky a USA by v Saúdské Arábii investovaly do kvantových technologií a technologií umělé inteligence. Dohoda by podle Haarecu nutně neznamenala přerušení obchodních vztahů mezi Rijádem na jedné a Pekingem a Moskvou na druhé straně, ani by nevedla k dalšímu zhoršení jeho vztahů s Íránem. Mohla by však zabránit Číně, aby dále hrála ústřední roli v blízkovýchodní „strategické rovnici“. Saúdská Arábie by se přikloněním k USA vzdala jistého manévrovacího prostoru, to je ale patrně cena, kterou je ochotna zaplatit, píše izraelský deník.
Nejasné jsou podrobnosti kolem amerického závazku bránit Saúdskou Arábii v případě napadení, například zda by v očích obranného paktu byl „napadením“ útok na saúdskoarabské lodě v Perském zálivu ze strany jemenských povstalců Húsíů. Případnou bilaterální smlouvu by také musel schválit americký Kongres, jehož podpora zatím zdaleka není jistá vzhledem k tomu, že ani Bidenova administrativa zatím nevyslala signál, že s výsledky jednání je zcela spokojená.
„Jsme blízko. Ale zatím jsme neudělali pokrok, který by nás dostal k cílové pásce, ve který Saúdové doufali, když se plánovala Blinkenova návštěva,“ řekl listu The Guardian Firas Maksad z americké neziskové organizace Middle East Institute, který vývoj sledoval minulý týden z Rijádu.
