Nejvyšší ústavní činitelé si dnes v Praze před budovou Českého rozhlasu připomněli 56. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy.
Prezident Petr Pavel prohlásil, že historie má bohužel tendenci se opakovat v různých obměnách a lidstvo má bolestivou schopnost historické zkušenosti ignorovat. Státník však uvedl, že důvodů připomínat si pohnuté události roku 1968 je více, mimo jiné uctění památky obětí a vyjádření respektu všem, kteří v té době měli jasně nastavený morální kompas a neuhnuli před zlem, přestože věděli, že jim to přinese mimořádné těžkosti a možná i ohrožení na životě, uvedl Pavel.
Invaze začala v noci na 21. srpna 1968 a už první den okupace zemřely při střetech s vojáky nebo při dopravních nehodách zaviněných okupanty desítky obyvatel Československa. Sovětská okupační vojska zůstala na našem území celkem 23 let, odsunuta byla až v roce 1991.
„Měli bychom být velice pozorní a obezřetní k tomu, jestli se kolem nás a v tom, co se děje u nás a ve světě, nevyskytují paralely s tím, čím už jsme si prošli. A pokud si tím nechceme projít znovu, měli bychom těmto náznakům, signálům a tendencím věnovat mimořádnou pozornost,“ poznamenal prezident. Ve svém proslovu odsoudil dnešní Rusko, které se podle něj hlásí „k odkazu Sovětského svazu“.
Fiala: Svoboda musí být bez podmínek
Předseda vlády Petr Fiala prohlásil, že Moskva se v roce 1968 přepočítala, když se spoléhala, že česká společnost bude rozdělená a velká část lidí bude vojska vítat. Namísto toho se setkala s hrdými a odhodlanými občany.
Ministerský předseda připomněl období tzv. pražského jara, které podle něj bylo výjimečným obdobím naděje. Lidé tehdy toužili po právním státu, svobodné veřejné diskusi, důstojnějším občanském životě. Rostoucí sebevědomí československé společnosti ale pozorně a nervózně sledoval Sovětský svaz, řekl Fiala.
„Sovětský svaz chápal Československo jako svůj výsostný prostor a byl odhodlán zmařit všechno, co by mohlo oslabit jeho kontrolu nad východní Evropou. A to se také stalo,“ uvedl v souvislosti s invazí 21. srpna.
Politik ocenil tehdejší roli rozhlasu, odkud proudily nezkreslené informace o okupaci a zároveň díky zprávám vznikla spontánní demonstrace, která vyústila v boj o rozhlas. Události té doby by podle premiéra měly zůstat poučením, jak cenná je lidská svoboda, otevřená společnost, jak důležitá je skutečná politická pluralita i jak zásadní je ukotvení Česka v západním světě. Svoboda podle Fialy nemůže fungovat s výhradami, podmínkami, poznámkami pod čarou.
Vystrčil: Národ by měl být hrdý na odvahu lidí
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by měl být národ hrdý na to, že do ulic 21. srpna 1968 vyšly po celé republice desetitisíce lidí. Hrdí pak nemáme být na dobu tzv. normalizace, která nastala po okupaci. V tomto období byly ničeny lidské kariéry a životy a lámány charaktery, připomněl Vystrčil. Disidenti, kteří se nenechali zlomit, „učinili první krok k naší skutečné svobodě“, dodal politik.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová zmínila, že normalizace „zanechala na duši našeho národa šrám“, a dodala, že i dnes, v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, dochází ke stejnému matení pojmů, kdy je okupace vydávána za realitu či dokonce normu, se kterou je třeba se smířit.
„Nikdy více nesmíme dopustit, aby poraženecké postoje převládly nad odhodláním zasazovat se za šanci žít ve svobodě,“ pronesla Adamová.
