Nový bakteriální druh identifikovala ze vzorků z Antarktidy Kateřina Snopková z Mikrobiologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Jde o rod Pseudomonas, který je v přírodě hojně rozšířený, některé druhy způsobují onemocnění rostlin a živočichů včetně lidí. Skutečný potenciál nově objeveného druhu odhalí až další výzkum. Jde nicméně o cenný přírůstek do katalogu. Kromě jiného proto, že ve srovnání s příbuznými druhy disponuje genetickou výbavou umožňující překonat stres související s drsnými podmínkami. Snopková to uvedla v tiskové zprávě.
Vědkyně si vzorky přivezla v roce 2015 poté, co strávila tři měsíce na ostrově Jamese Rosse, kde má Český antarktický výzkumný program jednu ze svých základen. Zkoumáním v laboratořích se jí pak podařilo popsat nový bakteriální druh. S kolegy ho podle ostrova pojmenovali Pseudomonas rossensis.
„Původně jsem zvažovala pojmenování podle Václava Vojtěcha,“ připomněla Snopková prvního Čecha, jenž v roce 1929 stanul na území Antarktidy. „Nakonec jsem ale vyměkla poté, co jsem zjistila, že všechny v posledních letech popsané pseudomonády se odkazují na svou geografickou lokalitu nebo specifickou vlastnost,“ dodala.
Pseudomonády jsou v přírodě hojně rozšířený rod bakterií zahrnující více než 350 druhů. Některé z nich mohou u lidí způsobovat závažná onemocnění a mnohé vykazují silnou antibiotickou rezistenci. Je to třeba Pseudomonas aeruginosa, která způsobuje infekce dýchacích či močových cest. Jiné druhy jsou naopak prospěšné. Takzvané bakteriociny, které produkují, mohou být nástrojem, jak rezistenci prolomit.
U Pseudomonas rossensis jde o bakterii, která tyto eventuálně využitelné látky dokáže produkovat v extrémních podmínkách, v teplotách i pod bodem mrazu. „Ve srovnání s příbuznými druhy disponuje genetickou výbavou, která pseudomonádě umožňuje překonat stres související s drsnými antarktickými podmínkami, jako jsou nízké teploty, nedostatek dostupné vody a živin, silné sluneční záření nebo opakované cykly zamrzání a rozmrzání. Výzkum ukazuje, že příroda sama vyvinula způsoby, jak bojovat proti odolným bakteriím. Teď je na nás, abychom tyto mechanismy pochopili a využili je v medicíně a třeba nejen v ní,“ sdělila Snopková.
Objev přispívá k rozšíření znalostí o biodiverzitě mikroorganismů v polárních oblastech a jejich mechanismech adaptace na extrémní podmínky. Významný je i v kontextu kontinuálního výzkumu Masarykovy univerzity v Antarktidě. Letos se tam vydala jedenadvacátá expedice.
