Podle Národního centra pro údaje o sněhu a ledu nedávné zpomalení úbytku ledu vyvrací spekulace, že mořský led v Antarktidě vstoupil do „nové éry výrazně omezené rozlohy“.
Národní centrum pro údaje o sněhu a ledu (NSIDC) ve Spojených státech oznámilo zpomalení úbytku mořského ledu v Antarktidě. Podle zprávy centrum uvádí, že úbytek ledu byl v listopadu a prosinci 2024 výrazně pod průměrem.
„Úbytek mořského ledu v Antarktidě se zpomalil po dlouhém období rekordně nízkých denních minim, která byla zaznamenána v letech 2023 a 2024,“ konstatuje NSIDC ve své analýze ze 7. ledna.
NSIDC sdělilo, že úbytek mořského ledu během těchto dvou měsíců, které odpovídají pozdnímu jaru na jižní polokouli, činil v loňském roce v průměru 140 000 kilometrů čtverečních za den. To je méně než průměrných 165 000 čtverečních kilometrů za den zaznamenaných mezi lety 1981 a 2010.
K 31. prosinci 2024 činila rozloha mořského ledu v Antarktidě 7,32 milionu čtverečních kilometrů, což se přiblížilo průměrným hodnotám pozorovaným v období 1981 až 2010, uvádí centrum.
Rozloha mořského ledu zahrnuje oblasti s minimálně 15procentním pokrytím ledem, zatímco plocha mořského ledu zahrnuje celkovou oblast pokrytou ledem, vysvětluje NSIDC.
Nedávné zpomalení úbytku rozlohy ledu dočasně ukončilo spekulace, že mořský led v Antarktidě vstoupil do „nového režimu výrazně snížené rozlohy“ způsobeného oceánskými vlivy. Tento názor se objevil poté, co se v srpnu 2016 začaly objevovat přetrvávající podprůměrné hodnoty, dodává zpráva.
„Po rekordně nízkých minimálních hodnotách v letech 2017 a 2023, dramatickém rekordně nízkém maximu v roce 2023 a téměř rekordním nízkém maximu v roce 2024 získala teorie o změně režimu na váze,“ informuje centrum. „Nedávné zpomalení úbytku rozlohy během prosince tuto teorii poněkud zpochybňuje.“
Zpráva podotýká, že rozloha mořského ledu byla nadprůměrná v západní části moří Weddell a Amundsen, mírně podprůměrná v Rossově moři a blízká průměru v dalších oblastech.
„Celkově jsou koncentrace mořského ledu obecně nízké na velkých plochách,“ komentuje zpráva. „Tento stav, spolu s indikacemi teplého jara s výrazným táním povrchu na samotném kontinentu, předznamenává zajímavé nadcházející léto.“
Nedávná studie, kterou vedl A. N. Coonin z Brownovy univerzity, zjistila, že tání mořského ledu v Antarktidě by mohlo spouštět vulkanické erupce.
Studie, publikovaná 27. listopadu 2024 v časopise Geochemistry, Geophysics, Geosystems, použila tisíce simulací ke studiu vlivu tání ledu na vnitřní dynamiku magmatických komor pod antarktickým mořským ledem.
„V oblastech, jako je západní Antarktida, dochází k vulkanickým erupcím pod ledovými příkrovy. Když se horké magma dostane do kontaktu s ledem, může urychlit tání ledového pokryvu,“ říkají vědci. „Kromě toho, jak klimatické změny způsobují úbytek ledových příkrovů, snižující se hmotnost nad sopkou může ovlivnit pravděpodobnost erupce.“
Tání ledového příkrovu nad sopkou by mohlo vést k „větším erupcím“, které by zároveň mohly „urychlit tání ledového příkrovu prostřednictvím složitých zpětnovazebných mechanismů“, zmiňuje studie.
–ete–
