Komentář
Čím si lze vysvětlit ten podivný nedostatek hospodářského pokroku v EU za posledních 16 let?
V roce 2008 byly ekonomiky Evropské unie a Spojených států z hlediska HDP zhruba stejně velké. Přes globální finanční krizi a pandemii se ekonomika USA téměř zdvojnásobila, zatímco evropská ekonomika téměř nevzrostla. Jak si to lze vysvětlit?
Jednou z odpovědí je poukázat na zjevný problém při porovnávání HDP EU v roce 2008 s HDP EU v roce 2023: Brexit. Připomeňme, že HDP je definován jako hodnota veškeré produkce, která se v ekonomice uskuteční. V roce 2016 přišla EU o svou druhou největší ekonomiku a s ní i o značnou část svého celkového HDP. Přesto s HDP ve výši 2,5 až tří bilionů dolarů nemůže odchod Británie z EU sám o sobě vysvětlit téměř 10bilionový rozdíl v HDP.
Především si musíme připomenout, že bohatství nevzniká automaticky, jako by bylo darováno shůry, jako mana nebeská. Musí být vytvořeno vědomým a záměrným úsilím pracovníků, vedoucích pracovníků a podnikatelů. Všimněte si, že v tomto seznamu chybí jedna skupina lidí: politici. Navzdory tomu, že politici tvrdí opak, nemohou vytvářet bohatství. Vskutku to nedokážou. Jejich úlohu při tvorbě bohatství však nelze podceňovat, neboť mají moc růst současně podporovat i brzdit.
Plán růstu nám dal Adam Smith již v roce 1776. Napsal: „K tomu, aby se stát z nejnižšího barbarství dostal na nejvyšší stupeň bohatství, stačí jen mír, snadné daně a snesitelný výkon spravedlnosti; vše ostatní je dáno přirozeným chodem věcí.“
Srovnání Spojených států a EU v těchto dimenzích odhaluje rozdíly.
Mír
Označit současnou situaci v USA za „mírovou“ se zdá být neupřímné, zejména s ohledem na nedávné útoky, vraždy a válečný volební cyklus. „Snížení kriminality“ je totiž stále větším zájmem všech Američanů napříč celým politickým spektrem. Zajímavé je, že míra kriminality v posledních desetiletích prudce klesla. Navzdory rostoucím obavám nebyli Američané ve svých domovech a komunitách nikdy v reálném smyslu bezpečnější.
Také v mezinárodním měřítku jsou Spojené státy mnohem mírumilovnější než v posledních desetiletích. Spojené státy se v současné době neúčastní žádných rozsáhlých přímých bojových akcí v mezinárodních konfliktech. Pokud se Spojené státy angažují (na Ukrajině nebo ve válce mezi Izraelem a Hamásem), děje se tak prostřednictvím poskytování politické podpory, ekonomické pomoci, vojenského zpravodajství a diplomatické podpory. Jinými slovy, USA se angažují v podpůrných, nikoli bojových aktivitách.
Při pohledu na EU vidíme podobné výsledky. Míra kriminality se v celé Unii obecně snížila, s určitými rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Je však třeba poznamenat, že míra některých trestných činů v EU v posledních letech stoupá a některé klesly jen mírně a zdaleka ne na takovou úroveň, na jakou klesly v USA.
Výhoda: Spojené státy
Snadné daně
„Snadné daně“ lze vykládat mnoha způsoby. Nejzřejmějším výkladem by byla celková daňová sazba. Vzhledem k tomu, že EU se skládá z mnoha různých zemí, z nichž každá má vlastní konstelaci politik, je obtížné provádět přímá srovnání. Pokud se podíváme na nejvyšší mezní sazby daně z příjmu, zjistíme, že v USA dosahují zhruba 42,3 %. Země EU se pohybují od 55,9 % (Dánsko) po 10 % v Rumunsku a Bulharsku, přičemž průměr činí 42,8 %. V tomto rozměru se zdá, že daně jsou z hlediska snadnosti zhruba podobné.
Za „snadné“ lze daně považovat také tehdy, pokud jsou náklady na jejich dodržování relativně nízké a pokud nepřinášejí neúměrný prospěch politickým kamarádům nebo velkým korporacím. Zde obě země do značné míry selhávají. Americká obchodní komora v roce 2024 uvedla, že 73 % malých podniků tráví „hodně“ nebo „poměrně hodně“ času otázkami souvisejícími s dodržováním daňových předpisů. Sám Evropský parlament ve své zprávě z roku 2023 (PDF) přiznává totéž: „Menší podniky jsou zatíženy relativně většími náklady na dodržování daňových předpisů. Nezdá se, že by tato dodatečná zátěž vyplývala ze zvláštních úlev pro malé podniky, ale spíše z obecné konstrukce daňového systému.“ Menší podniky obvykle nemají přístup ke specializovanému internímu týmu daňových odborníků, kteří by byli schopni zvládnout administrativní zátěž a zátěž spojenou s dodržováním daňového systému.
Konečně bychom také mohli považovat daně za „snadné“, pokud jsou uplatňovány způsobem, který je spravedlivý. V tomto kontextu „spravedlivý“ znamená, že lidé nebo společnosti v podobné finanční nebo ekonomické situaci platí stejnou výši daní. Ve Spojených státech není žádným tajemstvím, že mnoho společností využívá zvláštních daňových úlev a osvobození od daní a že mnohé se rozhodnou pro založení společnosti v Delaware kvůli určitým daňovým a obchodním výhodám. Totéž však platí i pro země EU, zejména pokud uvážíme, že společnosti mohou umístit své sídlo do země se zvlášť výhodnými daňovými podmínkami a že pracovníci mohou relativně snadno přicházet ze sousedních zemí. Vzhledem k tomu, že daňové sazby, osvobození od daně a výklady zákonů se v jednotlivých zemích EU liší, může se snadno stát, že chytré společnosti najdou (ať už neúmyslné, nebo ne) mezery, které jim umožní na daních ušetřit.
Výhoda: Spojené státy (ale jen nepatrně)
Snesitelný výkon spravedlnosti
Kdykoli žijí v těsné blízkosti byť jen dva lidé, dochází ke konfliktům. Tento konflikt nemusí být nutně násilný; může jít o prostý spor mezi stranami, který vyžaduje vnější soudní rozhodnutí. Zákazníci a obchodníci se mohou neshodnout na záručních podmínkách, společnosti se mohou domnívat, že dodržují různé zákony a předpisy, s čímž by veřejnost mohla nesouhlasit, nebo se sousedé mohou neshodnout na úrovni hluku, která je přípustná v určitých nočních hodinách.
Je tedy třeba nějakým způsobem řešit konflikty způsobem, který je chápán jako spravedlivý a nestranný pro obě strany. Tento mechanismus řešení konfliktů musí být také snadno dostupný, aby v případě sporů bylo možné dosáhnout řešení rychle a s (relativně) nízkými náklady. Ve většině zemí tuto službu vykonávají soudy a jiné mediační služby.
Ve Spojených státech poskytuje Národní centrum pro státní soudy analýzy názorů veřejnosti na soudní systém. Ve své zprávě 2023, konstatují, že veřejnost obecně vzato soudnímu systému důvěřuje, považuje jej za obecně přístupný, ale že rostou obavy, že se soudní systém zpolitizoval.
V případě EU zveřejňuje Evropská komise zprávu EU Justice Scoreboard, která analyzuje soudní systém na základě „efektivity, kvality a nezávislosti“. Přestože shledává důkazy o obecném zlepšení, k němuž v Unii dochází, uznává také, že zbývá ještě mnoho práce a že mezi jednotlivými zeměmi existují obrovské rozdíly v kvalitě soudnictví.
Celkovou představu o výkonu spravedlnosti si můžeme udělat také na základě indexu ekonomické svobody ve světě, který sestavuje Fraserův institut, konkrétně na základě hodnocení právního systému v jednotlivých zemích za posledních dvacet let. Zatímco Spojené státy i EU dosahují v absolutních číslech vysokých hodnot, ze sedmadvaceti zemí EU pouze sedm (Rakousko, Dánsko, Finsko, Německo, Nizozemsko, Lucembursko a Švédsko) dosáhlo vyššího skóre než USA, a to jen těsně. Všech ostatních dvacet zemí má výrazně nižší skóre než USA.
To je důležité, protože spolehlivý, cenově dostupný a rychlý přístup k nestrannému soudnímu systému umožňuje řešit konflikty a oběma stranám pokračovat v životě – a v podnikání.
Výhoda: Spojené státy
Závěr:
Celkově lze říci, že Spojené státy mají větší mír, a to jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni, jednodušší daně a snesitelnější soudnictví než Evropská unie. Rozdílný hospodářský růst mezi nimi je z těchto hledisek pochopitelný.
Co však zůstává záhadou, je velikost tohoto rozdílu. Pokud bychom HDP Spojeného království zahrnuli do HDP EU, stále by zde byl rozdíl 7 bilionů dolarů. A i když někteří mohou poukazovat na to, že brexit způsobil snížení hospodářského růstu celého evropského regionu, těžko si lze představit, že by někdo vážně tvrdil, že hlasování proti brexitu by téměř zdvojnásobilo HDP každého jednotlivého člena EU. Zbývá toho ještě hodně prozkoumat.
Adam Smith má stále pravdu: mír, snadné daně a snesitelný výkon spravedlnosti jsou pro hospodářský pokrok nezbytné. Když jsou tyto prvky bezpečně zavedeny, zbytek, jak říká, bude následovat, a to se také stalo.
Z Amerického institutu pro ekonomický výzkum ( AIER).
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
