Komentář
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se v pondělí 17. 2. 2025 zúčastnila schůzky svolané francouzským prezidentem Macronem. Tématem měly být podmínky míru na Ukrajině. Ale možná jde o něco víc. Emmanuel Macron se zřejmě pokouší stát se politickým lídrem Evropy.
Nepovažuji za náhodu, že Macron svolal schůzku v době, kdy je Německo na rozcestí, protože jej příští týden čekají předčasné a zásadní volby, tj. v době, kdy je akceschopnost politického vedení Německa na minimu.
Ursula von der Leyenová ke své účasti na síti X napsala, že potřebujeme uvažovat s naléhavostí a zásadně zvýšit obranyschopnost. Předsedkyně Evropské komise využívá Macronovy iniciativy (není-li s ním dohodnuta) k prosazování vlastní politiky – další integrace v oblasti obrany.
S myšlenkou společné evropské armády před několika dny, opět nemyslím, že zrovna v této době náhodou, přišel ukrajinský prezident Zelenskyj.
Jenže demokracie může existovat jen na půdorysu národního státu, resp. politického národa. S obranou je to stejné. Armáda s demokratickou odpovědností může existovat pouze na půdorysu národního státu, tj. v EU na půdorysu členského státu. Mezivládní vojenské aliance (NATO) jsou něco jiného.
Do hypotetické společné armády EU by se přenášely rozpory a rozdíly mezi členskými státy. Jednalo by se o armádu s oslabenou demokratickou odpovědností v rukou orgánů se slabou demokratickou legitimitou. To je u tak obrovské vojenské síly nebezpečné. A to tím více, čím těsnější by vojenská integrace EU byla.
V orgánech EU dominují globalisté, pro které je národní zájem téměř sprosté slovo. Upřednostňují globální řád a globálně uplatňované liberálně-progresivistické hodnoty.
Pokud by globalisté v čele EU měli v rukou celoevropskou armádu, existovalo by významné riziko, že by nedokázali odolávat pokušení využít takovou moc k mezinárodním politickým hrám. To by však byly hry s ohněm.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
