Česko vydalo na humanitární dávky a další pomoc uprchlíkům z Ukrajiny od začátku války do konce loňska 62,5 miliardy korun. Lidé s dočasnou ochranou za tu dobu státu na odvodech a části daní zpátky zaplatili 55,5 miliardy korun. Příjmy postupně rostou. Poprvé převýšily výdaje ve třetím čtvrtletí roku 2023. Loni pak vybraná suma přesáhla poskytnutou podporu o osm miliard korun. Dosáhla 23,5 miliardy korun. Výdaje činily 15,5 miliardy. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo práce. Ruská invaze na Ukrajinu začala před třemi lety 24. února. Podle statistiky resortu vnitra mělo před týdnem k nedělní půlnoci v Česku dočasnou ochranu 397.400 lidí z Ukrajiny. Z nich bylo 96.800 dětí a 17.700 lidí nad 65 let.
„Nejen odvody a daně, ale i spotřeba uprchlíků přináší miliardy do našeho státního rozpočtu. Vzkaz některým obchodníkům se strachem je tedy jasný: Ukrajinci k nám nepřišli čerpat dávky, ale kvůli přežití. Drtivá většina se o sebe postará sama a integruje se,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Výdaje zahrnují podle ministerstva sumu na humanitární dávku, školství, zdravotnictví i zahraniční pomoc. Postupně klesají. Do příjmů se započítávají odvody, daň z přidané hodnoty i spotřební daň a další příjmy.
Z údajů resortu práce vyplývá, že Česko vydalo na pomoc příchozím do konce minulého roku 62,5 miliardy korun. Uprchlíci státu vrátili na odvodech a části daní 55,5 miliardy korun. Loni odvedli 23,5 miliardy korun a získali na podpoře 15,5 miliardy korun. V předminulém roce do pomoci putovalo 21,6 miliardy korun a vybraná suma byla o 0,6 miliardy korun nižší. V prvním roce války stát poslal lidem s dočasnou ochranou podle dřívějších dat 25 miliard korun, příjem od uprchlíků byl zhruba poloviční.
„Hlavně díky velkému zapojení uprchlíků na tuzemský trh práce je celková bilance příjmů a výdajů jednoznačná – osoby s dočasnou ochranou do našeho systému dlouhodobě přináší více, než z něj dostávají,“ řekl Jurečka.
Počet uprchlíků, kteří pracují, postupně roste. Výkyv s mírným poklesem se opakuje v určitých obdobích, a to třeba na přelomu roku. V únoru 2023 mělo práci bezmála 99.000 lidí. Loni v lednu jich bylo 114.900 a letos v lednu přes 150.300. Zatím nejvíc lidí s dočasnou ochranou pracovalo loni v listopadu, a to 154.500.
Úřad práce už dřív sdělil, že uprchlíci jsou většinou v pomocných či dělnických profesích. Zaměstnavatelé měli zájem hlavně o síly s nižší kvalifikací. Lidé s dočasnou ochranou obsadili místa, která se dlouho nedařilo zaplnit. Experti a organizace na pomoc příchozím dlouhodobě poukazují na to, že Česko zatím stále nedokáže využít dovedností a znalostí uprchlíků. Jako hlavní problém vidí odborníci nedostatečnou jazykovou přípravu a složité uznávání dosaženého vzdělání.
Uprchlíků, kteří pobírají humanitární dávku, ubývá. Minulý rok v prosinci podporu získalo 92.500 dětí a dospělých. Loni v únoru jich bylo 98.700 a předloni 164.400. Nejvíc příjemců evidovalo ministerstvo krátce po začátku války v dubnu 2022. Tehdy peníze od státu na začátek života v Česku dostalo 234.500 příchozích.
Sedm z deseti příjemců humanitární dávky patří mezi zranitelné osoby. Z těch víc než polovinu tvoří děti a mladí do 18 let, téměř pětinu muži a ženy nad 65 let a další skoro pětinu pak pečující o malé děti. Zbytek představují lidé s handicapem, jejich opatrovníci, studenti či těhotné ženy.
Výdaje na humanitární dávku činily loni 7,93 miliardy korun. O rok dřív byly zhruba o miliardu nižší. Důvodem je změna podoby příspěvku, který začal zahrnovat i částku na ubytování. Loni v prosinci úřady práce poslaly peníze na bydlení a živobytí 46.200 uprchlických domácností, o rok dřív 53.200. V prvním roce výdaje činily 8,7 miliardy korun.
Výdaje na nouzové ubytování, humanitární dávku a solidární příspěvek a příjmy z odvodů, DPH a spotřební daně od uprchlíků v miliardách korun
Zdroj: Údaje ministerstva práce
