Analytický komentář
Na sociálních sítích i v médiích můžeme získat dojem, že politici koalice a opozice jsou nesmiřitelní protivníci, kteří se utápí v nekonečném obviňování jeden druhého. Nemusí to tak ovšem být vždy. Minimálně na mezinárodní úrovni někteří čeští politici ukazují, že to jde i jinak. Europoslanci z ODS, ANO a dalších stran se v Evropském parlamentu dokáží sjednotit, pokud jde o pro Česko důležitá témata jako například revize Green Dealu.
Zatímco první, zaváděcí fáze Green Dealu, která začala za prvního funkčního období Ursuly von der Leyenové, byla charakterizována skoro nerušeným rozmachem a zaváděním právního rámce klimatické politiky EU, ve druhé fázi, v níž se nacházíme nyní (2024-2029), již občané unie cítí dopad zavádění opatření, která byla přijata v předchozí fázi, míní Tomáš Břicháček, autor knihy Green Deal – Zelený úděl.
Změna nálad
Podle Břicháčka začaly být měnící se postoje společnosti vůči Green Dealu patrné už vloni, kdy ve volbách do Evropského parlametnu (EP) získali větší hlas kritikové klimatických cílů unie. „Odpůrci Green Dealu posílili, zatímco ti nejzarytější klimatičtí bojovníci oslabili,“ popisuje Břicháček a zároveň upozorňuje, že ani nové uspořádání není dostatečné k výraznějším změnám v zelených politikách.
Hned po volbách vznikla v EP nová frakce Patrioti pro Evropu, kam patří i české Hnutí ANO nebo Motoristé v podobě Filipa Turka. Navzdory tomu, že jde o třetí nejsilnější politické uskupení v Bruselu, jeho členové jsou hlavním proudem ostrakizováni a izolováni.
Tento cordon sanitaire (sanitární kordon) je nepsanou dohodou mainstreamových frakcí, že nebudou spolupracovat se stranami, které vnímají jako extrémní. V praxi to znamená, že jim brání v získání vlivu na legislativu a rozhodovací proces tím, že jejich kandidáty nepodpoří do klíčových funkcí.
S rostoucím tlakem občanů i firem na zmírnění Green Dealu je však zřejmé, že bez podpory „outsiderů“ se příliš nedosáhne. Na členské státy se valí již schválené směrnice o emisních povolenkách na pohonné hmoty (ETS2), konec prodeje nových aut se spalovacími motory, snižování energetické náročnosti budov, nařízení o odlesňování a další opatření, která zvednou náklady a byrokracii.
Většina poslanců Evropského parlamentu je po volbách v roce 2024 za změnu Green Dealu, podotkl začátkem března při nedávné debatě o emisních povolenkách na půdě Poslanecké sněmovny Ondřej Knotek, europoslanec za ANO. Problém však vidí v tom, že nejsilnější frakce Evropská lidová strana (EPP), která spolu se Zelenými Green Deal zavedla, by jej musela razantně změnit a navíc začít spolupracovat s cordon sanitaire, tedy i s Patrioty, kam patří ANO nebo částečně i s konzervativci (ECR), k nimž se hlásí ODS.
Podle serveru Politico se však hnuly ledy a lidovci začínají ohledně Green Dealu s jinou rétorikou. Přestože jejich postoj rozhodně není jednotný, k hlasitým kritikům plánované dekarbonizace z řad států střední a východní Evropy se pomalu začínají přidávat i němečtí politici v EPP. Polský premiér Donald Tusk, jehož země nyní EU předsedá, vyzval po setkání lídrů EPP v Berlíně k „úplnému a velmi kritickému přehodnocení“ Zeleného údělu, napsal server v únoru.
Podle polského představitele, který si nepřál být jmenován, je EPP „v podstatě zajedno“ v potřebě „hluboké reformy“ Green Dealu, uvedl Politico.
ANO a ODS jako vzorný příklad spolupráce?
Nehledě na vnitrostátní roztržky se v Bruselu dokáží představitelé našich dvou politických stran sjednotit. I díky tomu je šance na získání „nepatrné většiny“ v Evropském parlamentu, která by přehlasovala „zelené socany“, jak je označil europoslanec Alexandr Vondra z ODS během nedávného sněmovního semináře o emisních povolenkách, jehož se zúčastnili zástupci velkých průmyslových asociací v Česku.
Vondra je dlouholetým kritikem některých klimatických opatření a také byl jediným zástupcem koalice na semináři, který pořádala poslankyně Berenika Peštová z ANO. Společně s jejím straníkem Knotkem přišel jako reprezentant českých europoslanců.
Uvedl, že je na čase přestat se navzájem obviňovat, co kdy která strana podepsala, a spojit síly za Českou republiku. Jako inspiraci uvedl Polsko, které, ač politicky značně rozhádané, se dokáže sjednotit nad důležitými tématy.
Europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) už v lednovém rozhovoru v pořadu Deníku.cz Evropa pro Čechy uvedl, že ačkoliv mohou mít europoslanci ANO někdy odlišné názory, některé postoje je spojují, s tím, že zmírnění Green Dealu „k nim nepochybně patří“.
„Schopnost dohodnout se na některých důležitých věcech tady mezi českými zástupci v Evropském parlamentu dlouhodobě existuje, a to nemluvím jen o tomto volebním období,“ řekl Krutílek s tím, že se nejedná pouze o lidi z ANO. Řekl také, že on sám rozhodně nemá problém s nimi spolupracovat.
Koordinovaný odpor
Krutílek je toho názoru, že k zeleným inovacím se nelze „proregulovat“. Ani očekávání, že uměle nastavené cíle pětiletek se budou automaticky plnit, není podle něho správné. „Celá debata o pokutách pro automobilky v letošním roce je toho příkladem,“ řekl v pořadu.
Evropská komise 5. března po tlaku automobilového sektoru i členských států jako Česko nebo Itálie oznámila, že výrobci budou nově vykazovat plnění emisních cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Automobilky se tak pro letošek vyhnou závratným pokutám, které jim hrozily.
Kritici pokut označili tento ústupek komise za „nadechnutí topeného“ a pouze částečný úspěch. Konzervativci i Patrioti by nejraději viděli přímé zrušení pokut anebo jejich rozložení alespoň do období pěti let. Přesto šlo o důležitý milník a ukázku toho, jak se dají společným úsilím europoslanců a národních zástupců v Radě EU ztlumit některá opatření Green Dealu. „Tlačíme z obou stran,“ řekl Krutílek.
Koordinovaný odpor členských států a poslanců EP může podle Vondry vést k větším úpravám. „Abychom ji (Evropskou komisi) donutili k radikální změně, tzn. opravdu něco přepisovat, potřebujeme většinu na obou frontách,“ uvedl na semináři o emisních povolenkách. Na úrovni států stačí blokační menšina a „pak si vynutit okleštění“, jako u euro 7, doporučil Vondra.
Prostor vidí v tom přijít s pozměňovacími návrhy k legislativě v době, kdy bude komise svolná přistoupit na nějaké úpravy.
Přestože europoslanci sami nemohou iniciovat žádný legislativní návrh, mohou podle Krutílka i Vondry sledovat všechny revizní klauzule týkající se dekarbonizační agendy a přijít s pozměňovacími návrhy v době, kdy bude komise svolná přistoupit na úpravy.
Další velká bitva se určitě odehraje o zákaz prodeje nových vozů se spalovacími motory, který má vstoupit v platnost v roce 2035 nebo o odklad emisních povolenek pro domácnosti, který by měl začít platit již v roce 2027.
Dosud provedené ústupky a odklady ze strany komise však podle mnohých ke zrušení Green Dealu nepovedou. Břicháček to označuje za „pouhé drobečky“, zatímco jádro zůstává stejné. „Unijní orgány si dál vedou svou a ustupují jen minimalisticky tam, kam je to dotlačí,“ míní komentátor.
To potvrzuje i prohlášení představitele komise, který uvedl pod podmínkou anonymity pro server Politico: „Část pravice a krajní pravice prosazuje politické snahy o deregulaci a zpochybnění klimatických cílů. To však není záměrem této Komise. Měníme cestu, ne cíl.“
Navzdory tomu Břicháček uznává, že je vidět, jak rostoucí tlak nutí komisi přehodnocovat svá opatření. Pouze sjednocené úsilí napříč stranami a státy může podle něj přinést ovoce. Snažit se musí ale i průmyslové asociace. Knotek například na semináři o povolenkách poznamenal, že zatímco čeští podnikatelé nyní kritizují Green Deal otevřeně, představitelé evropských oborových asociací s komisí takto nehovoří.
Velmi účinným tahem byl krok výrobců kamen, kteří zareagovali na hrozící „likvidační“ zpřísnění norem pro jejich výrobky vyburcováním médií a veřejnosti, čímž se jim podařilo zastavit návrh ještě před tím, než s ním komise vyšla oficiálně ven.
Podle Knotka nelze čekat, že Brusel sám prosadí tvrdé a rychlé kroky ke změně. „Ony přijdou, ale třeba za pět let… a ty my nemáme,“ pronesl. S tím souhlasí i Břicháček. „Každý další rok je ztrátou a vede k prohlubování škod na ekonomikách členských států.“
