Spíše než obviňovat posla by evropští vůdci měli střízlivě diskutovat o obsahu poselství, které se jim posel snaží (pravda, poněkud nešikovně) sdělit.
Komentář
O úniku „válečných plánů“ Trumpovy administrativy, pokud se tomu tak dá říkat, se napsalo už všechno. Mike Waltz, poradce pro národní bezpečnost, neúmyslně přidal do skupinového chatu vysokých úředníků na síti Signal redaktora časopisu The Atlantic.
Nutno říci, že pro levicový The Atlantic je takový vládní trapas dárkem z nebe, který je potřeba vytěžit do poslední kapky – což se také stalo. K důsledkům a souvislostem celé této anabáze se na stránce The European Conservative vrátil americký publicista Rod Dreher, jehož několik postřehů zde přinášíme.
Spíše než prozrazené „válečné plány“ (ty se spřádají přece jen jinde, než na Signalu) odhalená komunikace šokovala způsobem, jak brutálně Trumpův tým v zákulisí mluví o Evropě.
Nestěžuj si na zrcadlo, když máš křivou hubu
Ve skupinovém chatu viceprezident J. D. Vance své kolegy varoval, že jednostranný útok USA na jemenské povstalce Hútíe s cílem vynutit otevření lodní obchodní trasy přes Rudé moře by podkopal tvrdý přístup prezidenta Trumpa vůči Evropě. Vance upozorňoval, že Suezským průplavem procházejí pouze 3 % amerického obchodu, zatímco až 40 % obchodu evropského.
Po debatě o tom, že Spojené státy jsou jedinou zemí, která je schopna plnit tuto životně důležitou vojenskou misi, Vance souhlasí, ale podotýká: „Jen se mi nelíbí, že bych měl zase zachraňovat Evropu.“
Evropští vládcové by neměli být tolik hákliví na to, jakým tónem o nich jejich američtí spojenci v soukromí hovoří. Myslí si snad někdo, že soukromé hovory např. na téma Trump ve vznešených komnatách Whitehallu nebo Quai d’Orsay nejsou místy pikantní až až? Spíše by měli soustředit na to, co věcně jim američtí spojenci – ať již v zákulisí či na veřejnosti – vytýkají.
Evropské šílení nad únikem peprné komunikace „Signal-gate“ je pokračováním evropského rozčilování nad Vanceovým košatým vyprávěním o slabosti Evropy v mnichovském projevu, v němž jasně řekl, že je načase, aby se Evropa odpoutala od Pentagonu, vypořádala se s domácími problémy a vymyslela, jak se více starat o vlastní obranu. Než obviňovat posla – Vance a jeho kolegy – neměla by vedoucí třída Evropy těžce polknout a střízlivě diskutovat o tom, co dělat pro řešení svých skutečných problémů? Realitu nelze přehlížet jen proto, že Trump a jeho tým je občas nevychovaný.
Sekera místo skalpelu
Na druhé straně ovšem, je velmi znepokojující, jak je Trumpův tým hluchý k tomu, jak se chová ke svým spojencům. Vanceův mnichovský projev byl důležitý a potřebný. Ale Trumpova bizarní šikana Dánska kvůli Grónsku nedává smysl. Ano, je zřejmé, že Grónsko je s otevřením arktických mořských cest stále strategicky důležitější a USA mají jasný zájem toto území ovládat. Ale způsob, jak to administrativa dává najevo, je ošklivý a hloupý.
Podobně nelze pochopit ani podpořit Trumpovy podivné provokace vůči Kanadě, americkému sousedovi a věrnému spojenci. Americký prezident neustále opakuje, že Kanada by měla být 51. státem. Pokud tím dráždil samolibého liberálního „cara“ Justina Trudeaua, dalo se to chápat jako legrace, ale Justin je pryč a Trump svůj nátlak stupňuje!
Trump zřejmě nechápe, že Američané nejsou jediní, kdo má právo být vlastencem. Copak neví, že základem kanadské národní identity je teze „my nejsme Američané“? Který kanadský vlastenec, byť konzervativec, by snesl, aby ho blazeovaní Američané takto ponižovali?
Chce-li Trump skutečně postavit Ameriku na první místo, musí chápat, že vyhrocený americký nacionalismus nevyhnutelně vyvolává nacionalismus v jiných národech. To je naopak nejjistější cesta, jak rozdmýchat protiamerický nacionalismus v zahraničí. A je více než znepokojující sledovat, jak se volební vyhlídky nacionalisticko-konzervativních stran v Evropě snižují, protože Trump používá sekeru tam, když by užitečnější byl skalpel…
Při tom všem, zakončuje svou úvahu Dreher, zůstává faktem: Americká armáda zaútočila na húthijské piráty jménem Evropy, protože Evropa je příliš slabá na to, aby bránila své vlastní životně důležité zájmy. Toto – a nikoliv průšvih na Signalu, včetně všech těch nediplomatických slov na adresu Evropy – je skutečným skandálem.
Převzato ze stránek Konzervativních novin.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
