Spolkové ministerstvo vnitra požaduje s ohledem na současnou bezpečnostněpolitickou situaci větší začlenění témat civilní obrany do školní výuky. Iniciativu podporují nedávné iniciativy EU a požadavky na přípravu na krizové situace v každodenním životě.
Spolkové ministerstvo vnitra a vnitřních věcí (BMI) vyzvalo spolkové země, aby civilní obraně věnovaly ve školní výuce větší pozornost. Ve vydání listu Handelsblatt z pondělí 7. dubna mluvčí ministerstva uvedl, že by se na to měl klást větší důraz. Bylo to nezbytně nutné „s ohledem na nedávný vývoj bezpečnostní politické situace“.
Ministerstvo, které v současné době dočasně vede Nancy Faeserová, si je sice vědomo, že stanovení obsahu školních osnov je v kompetenci spolkových zemí, spolková vláda však ráda poskytne „materiály pro mládež a učitele“ prostřednictvím Spolkového úřadu pro civilní ochranu a pomoc při katastrofách (BBK).
EU chce iniciativou v oblasti civilní obrany zabránit panice
Ministerstvo uvítalo iniciativu, kterou nedávno představila Komise EU a která se týká „přípravy na válečné krize“. Brusel v této souvislosti doporučuje všem občanům, aby si vytvořili nouzové zásoby alespoň na 72 hodin. Podle ministerstva by tak bylo možné „dobře zvládnout dočasné krizové situace“.
Komisařka EU pro krizové řízení Hadja Lahbibová zdůvodnila tuto strategii potřebou zabránit panice. V této souvislosti připomněla první týdny pandemie koronaviru a s tím spojené hromadění toaletního papíru.
BBK vydává doporučení týkající se zásob potravin
Komise také doporučuje, aby lidé u sebe vždy nosili „nouzovou tašku“, která obsahuje například doklady totožnosti, zápalky a svítilnu. V této souvislosti Brusel také doporučuje zavést „národní den přípravy“, který by lidi upozornil na možné krizové situace. Taková opatření již několik let platí ve Finsku.
Podle BBK by „základní zásoby pro jednu osobu“ měly zahrnovat 20 litrů nápojů, 3,5 kilogramu obilných výrobků a 4 kilogramy zeleniny. K tomu by mělo přibýt 2,5 kilogramu ovoce a ořechů, 2,6 kilogramu mléka a mléčných výrobků, 1,5 kilogramu ryb, masa a vajec a také cukr, med, džem a hotová jídla.
Není jisté, kolik lidí v Německu má v domácnosti nouzový generátor, který by v případě výpadku proudu pomohl zchladit takové množství potravin. Praktické překážky, jako je omezená přípustnost skladování paliva nebo vysoké provozní náklady, naznačují malou rozšířenost.
Civilní obrana byla tématem na školách v SRN a NDR
Politik CDU Roderich Kiesewetter rovněž požaduje krizové školení pro žáky. Za tímto účelem by mělo být zavedeno „základní školení o chování v katastrofických situacích“. To by bylo „chytré a perspektivní, také s ohledem na sociální službu“. Během studené války probíhaly ve školách v SRN i v NDR různé formy cvičení v oblasti vojenství, civilní obrany a katastrof.
V SRN byli žáci připravováni na možné bombové útoky mimo jiné prostřednictvím cvičení „přikrč se a kryj se“. Učili se schovávat pod stoly a chránit si hlavu rukama. V současné době se zaměřují na témata, jako je osobní připravenost a chování v mimořádných situacích.
V NDR byl v letech 1978-1989 vojenský výcvik povinný. Ten kombinoval teoretickou výuku s dvoutýdenními vojenskými tábory pro chlapce a tábory civilní obrany pro dívky. Výcvik často vedli důstojníci NVA.
Útočné scénáře zůstávají kontroverzní
Během studené války měly NATO a Varšavská smlouva vypracovány konkrétní plány scénářů útoku a obrany v případě konvenční a jaderné války. Díky tomu bylo očekávání útoku operačně realistické. Zároveň bylo politické riziko skutečného útoku nízké, protože schopnost vzájemného zničení měla odstrašující účinek. O tom svědčí analýzy ex post, například analýza Andrease Buro a Martina Singeho v časopise Blätter z dubna 2009.
Již dnes existují pochybnosti, zda je scénář ruského útoku na státy EU, který předkládají evropští politici, reálný. Dosud – s výjimkou občanské války v Sýrii, kde Kreml zasáhl na žádost tehdejší vlády – byly všechny ozbrojené konflikty, do nichž se Rusko zapojilo, příčinně spojeny s rozpadem Sovětského svazu.
Z vojenského hlediska má Rusko nad evropskými státy NATO převahu v oblasti protivzdušné a protiraketové obrany a satelitů. Vyplývá to z nedávné studie, kterou si nechala vypracovat organizace Greenpeace. Ve všech ostatních typech výzbroje disponuje evropské NATO mnohonásobně většími silami, než jaké by mohlo nasadit Rusko.
(S přispěním afp)
–etg–
