V případě nouze by si lidé měli sestavit balíček, který jim zajistí přežití po dobu 72 hodin. Komisařka EU pro krizové řízení chce nově představenými opatřeními zabránit panice a lépe připravit lidi na krize, katastrofy a války.
Voda, zápalky a vitamínové tyčinky: Evropská komise chce, aby občané EU měli vždy připravenou tašku pro případ krize nebo války. Cílem by mělo být mít vše, „co potřebujete k přežití po dobu 72 hodin“, uvedla komisařka EU pro krizové řízení Hadja Lahbibová v rozhovoru pro tiskovou agenturu AFP. Brusel ve středu 26. března představil „strategii pro přípravu na válečné krize“.
Nouzová taška s deseti položkami
Belgická politička Lahbibová, bývalá ministryně zahraničí a novinářka veřejnoprávní stanice RTBF, navrhuje seznam zhruba deseti věcí, které by neměly chybět v nouzovém zavazadle. Patří mezi ně láhev s vodou, doklady, zápalky i baterka.
„Vědět, co dělat v krizové situaci, znamená také předejít panice,“ uvedla Lahbibová. Připomněla, že během pandemie covidu-19 lidé „vtrhli do obchodů a skupovali toaletní papír“. Cílem komise je zlepšit koordinaci strategií jednotlivých členských států EU. „Když jsme připraveni, máme i méně strachu,“ dodala.
EU chce zavést dny připravenosti ve školách
Inspirací pro bruselské návrhy je Finsko, které své obyvatele už léta připravuje na možnost války se sousedním Ruskem. Bývalý finský prezident Sauli Niinistö předal komisi na podzim 2024 zprávu s příslušnými návrhy. Ve více než 160stránkovém dokumentu se mimo jiné uvádí, že je třeba počítat i s těmi nejhoršími scénáři.
Finský model by se měl s ohledem na válku na Ukrajině „zavést po celé Evropě“, uvedla finská europoslankyně Anna-Maja Henrikssonová (ze skupiny Renew Europe).
Konkrétně zahrnuje nově představená strategie EU třicet klíčových opatření a podrobný akční plán, přičemž cílem je posunout vpřed tzv. Unii připravenosti a vytvořit „vrozenou kulturu připravenosti“ (preparedness by design culture) ve všech politických oblastech EU.
Mezi navržená opatření patří například vypracování minimálních standardů pro „připravenost základních služeb“, jako jsou nemocnice, školy, doprava a telekomunikace. Evropská komise vyzývá členské státy k vytváření zásob „kritického vybavení a materiálu“.
Nutné je rovněž lépe se přizpůsobit klimatickým změnám a optimalizovat dostupnost „klíčových přírodních zdrojů“, jako je voda. EU chce rovněž posílit připravenost obyvatelstva. Kromě již zmíněné nouzové tašky s proviantem na nejméně 72 hodin se počítá i se zavedením „dne připravenosti EU“ na školách.
Plán rovněž předpokládá celoevropská cvičení připravenosti za účasti ozbrojených sil, záchranných složek, policie, bezpečnostních pracovníků, zdravotníků a hasičů.
Hodnocení rizik a hrozeb do konce roku 2026
Aby mohla EU jednat s předstihem a předcházet krizím a různým hrozbám, má být na evropské úrovni vypracováno komplexní hodnocení rizik a hrozeb. To má být, s podporou „příslušných orgánů“, hotové do konce roku 2026. Podle vlastního vyjádření chce EU svým „proaktivním přístupem k připravenosti vytvořit odolnější a bezpečnější kontinent“. Evropa by tak měla být lépe vybavena k řešení výzev 21. století.
„Nové skutečnosti si v Evropě vyžadují novou úroveň připravenosti,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém prohlášení. Všichni podle ní potřebují „správné nástroje, aby mohli krizím předcházet“. Zároveň je nezbytná rychlá reakce v případě katastrof. Evropa je připravena „podpořit členské státy a důvěryhodné partnery v sousedství při záchraně životů a obživy obyvatel“.
V Německu již existuje příručka vydaná Spolkovým úřadem pro ochranu obyvatelstva a pomoc při katastrofách.
–etg–
