Během pandemie koronaviru byla „bezhotovostní společnost“ považována za vzor budoucnosti. V souvislosti s globálními krizemi, geopolitickým napětím a rostoucí nejistotou se však hotovost vrací do popředí zájmu. Banky, politici a bezpečnostní úřady stále častěji doporučují lidem, aby si vytvářeli zásoby hotovosti – pro případ krize a výpadku proudu.
Ještě během pandemie koronaviru všichni mluvili o „bezhotovostní společnosti“ jako o údajném modelu budoucnosti. Dokonce se na toto téma vedly odborné diskuse ve Spolkovém sněmu za účasti známých představitelů bankovních asociací. Mezitím se v politice, bankovnictví a také v bezpečnostní infrastruktuře státu rozšířilo přesvědčení, že tato očekávání byla předčasná. Naopak: stále častěji se ozývají varování obyvatelstvu, aby si doma vedle jiných nouzových zásob ponechalo i hotovost.
Nizozemský ministr doporučuje více peněz kvůli „ruské hrozbě“
Nizozemská bankovní asociace NVB nedávno podpořila radu ministra obrany Rubena Brekelmanse, aby lidé měli doma vždy k dispozici hotovost. Brekelmans vyzval k vytvoření rezerv pro případné válečné scénáře. Ministr je v současné době v Nizozemsku kritizován. Během několika dní prý vyvolal zmatek několika svými výroky, z nichž některé byly v rozporu s výroky jiných členů vlády.
Téměř před čtrnácti dny Brekelmans varoval, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje. Minulou neděli 15. prosince v novinovém rozhovoru navrhl, že by Evropa měla sama prosadit mírovou iniciativu, aby předběhla zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa. Ministr zahraničí Caspar Veldkamp naopak prohlásil, že EU nemluví jednotně, pokud jde o politiku vůči Ukrajině. Poslanec CDA Derk Boswijk pak obvinil vládu ze smíšených signálů a Brekelmanův „diletantismus“.
Týden před svým mírovým návrhem Brekelmans představil obyvatelstvu svá doporučení pro přípravu na válku, přičemž se odvolával na údajnou „ruskou hrozbu“. Jeho šéf vojenské rozvědky Peter Reesink tvrdil, že Rusko by mohlo „zaútočit na některou ze zemí NATO“ s cílem „rozbít alianci“.
Sdružení chce vypracovat pokyny pro připravenost na mimořádné situace
Bankovní asociace následně zveřejnila své rady, jak mít více hotovosti doma. Zároveň oznámila, že po vánočních prázdninách uspořádá summit s Maatschappelijk Overleg Betalingsverkeer, Národním fórem pro platební styk. V tomto sdružení spolupracují nizozemská Asociace pro platební styk a zájmové a společenské organizace.
Jak vysvětluje mluvčí NVB, cílem je společně vytvořit „komplexní poradenství“ pro klienty bank. To jim má poskytnout návod, „jak dát své finanční záležitosti do pořádku, pokud se vyskytnou problémy s platebními strukturami“. To by se mělo týkat hotovosti, požadovaných nominálních hodnot, požadované částky, ale také vedení dalšího bankovního účtu nebo kreditní karty“. Očekává se, že dokument spatří světlo světa v prvním čtvrtletí roku 2025.
Sdružení si není vědomo, do jaké míry již občané na Brekelmansovu iniciativu zareagovali a peníze vybrali. Podle mluvčího nemají „žádný přehled“. Jsou si však jisti:
„Pokud si každý vybere něco málo ze svého spořicího účtu, neprojeví se to hned ve velkém počtu.“
Problém: Tam, kde se hromadí příliš mnoho hotovosti, je ohrožena pojistná ochrana
NVB však také uvádí, že banky společně přijaly řadu účinných opatření k posílení své kybernetické odolnosti. Díky tomu jsou vždy informovány o možných hrozbách a jejich úspory jsou v bezpečí. Asociace pojistitelů je mezitím k doporučením skeptická.
Vyhlídka na větší hotovost v domech a bytech by mohla zvýšit motivaci k vloupání. Pojištění majetku domácnosti obvykle odškodňuje pouze 250 až 500 eur za odcizenou hotovost. Navíc je obtížné prokázat, kolik hotovosti se v pojištěné nemovitosti nacházelo a v jakém čase.
Pojištěné částky jsou často vyšší ve Švýcarsku, kde již delší dobu existuje trend držet hotovost doma – bez vyvolání válečných scénářů. V Rakousku doporučuje Národní banka (OeNB) držet v hotovosti přibližně 100 eur na člena domácnosti, jak uvádí portál kosmo.at. Svaz civilní obrany doporučuje dokonce 500 eur v drobných bankovkách.
Podle našich vlastních průzkumů však každodenní praxe tomuto doporučení neodpovídá. Přesto se průměrná výše hotovosti v domácnosti v Rakousku zvýšila z 95 eur v roce 2021 na současných 102 eur.
BBK varuje před „dlouhodobými výpadky proudu“
Podle Německé asociace pro pomoc při škodách se v Německu výše hotovosti krytá pojištěním vybavení domácnosti obvykle pohybuje mezi 1 500 a 2 000 eury. Kdo chce mít doma vyšší pojistné částky bez ohledu na riziko vloupání, měl by buď informovat pojišťovnu o úpravě, nebo si pořídit kvalitní trezor.
Spolkový úřad pro civilní ochranu (BBK) rovněž doporučuje mít doma k dispozici hotovostní rezervy. Toto varování vydal nedávno v souvislosti s „dlouhodobými výpadky elektřiny“, na které by měli být lidé připraveni. Viceprezident BBK René Funk hovořil o „rostoucím počtu útoků na kritickou infrastrukturu“. Před dvěma lety BK označila rozsáhlý výpadek elektřiny v Německu za „extrémně nepravděpodobný“.
V předchozím roce skutečně došlo k hackerskému útoku na německé banky. Neměl však žádnou souvislost s válkou na Ukrajině. V poslední době se v důsledku temné krize zvýšily obavy z výpadků elektřiny v zemi. Ceny na burzách s elektřinou v minulém týdnu nakrátko vzrostly na více než 900 centů za kilowatthodinu. Ve dnech, kdy Německo není schopno pokrýt svou poptávku z vlastních zdrojů, se zvyšuje závislost na dodávkách energie ze zahraničí. Roste nespokojenost s německou energetickou politikou, která se vyznačuje nedostatkem domácích dodávek v důsledku odstavování a vyřazování uhelných, plynových a jaderných elektráren z provozu.
–etg–
