Energetická bezpečnost už není jen o dodávkách plynu a ropy z Ruska. S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů v síti a stoupající elektrifikací průmyslu se do popředí dostává také otázka zabezpečení elektrárenského odvětví v Evropě.
Hrozby se vynořují s větší intenzitou a ve vícero podobách, proto je o energetické bezpečnosti třeba uvažovat daleko šířeji než dříve, míní Kristian Ruby, generální tajemník Eurelectric, evropské asociace elektrárenského průmyslu.
Nejvyšší představitelé asociace hovořili na toto téma 14. února se zástupci tisku, včetně Epoch Times. Dva z nich promlouvali přímo z Mnichovské bezpečnostní konference, které se poprvé v historii účastnil i elektrárenský průmysl.
Hrozby přibývají
Dnešní společnost je závislá na elektřině a bez ní zůstaneme ochromeni. Jakékoliv narušení dodávek je proto kriticky nebezpečné. Podle Leonharda Birnbauma, prezidenta Eurelectric a generálního ředitele společnosti E.ON, je zajištění bezpečnosti elektrárenství v Evropě větší výzva než v minulosti.
Jak organizace uvedla na konci roku ve své zprávě, evropské elektrárenství čelí v současnosti několika hrozbám, které dříve neexistovaly. S rostoucí digitalizací přibývá kybernetických útoků, zejména ransomware útoků, při kterých hackeři požadují výkupné za zadržovaná data nebo (od)blokování systémů. Birnbaum uvedl, že tato napadení jsou prakticky na denním pořádku – s tím, že některé uspějí, jiné ne. Evidují také zvýšený počet útoků na dodavatelské řetězce a v menší míře i na SCADA systémy pro dálkové řízení a sběr dat.
Novou výzvou jsou fyzické útoky na elektrárenskou soustavu. Na Ukrajině jde o přímé útoky na energetickou infrastrukturu s cílem odstavit nepříteli dodávky elektřiny, v Baltském moři se zase množí sabotáže podmořských kabelů přerušených kotvami lodí ruské stínové flotily.
Povodně, bouře či jiné přírodní katastrofy jsou další skupinou hrozeb, které mohou dodávky elektřiny rychle odstřihnout. Ostatně jsme toho byli svědky i u nás při loňských záplavách. Jen v Olomouckém kraji se ocitlo bezprostředně po povodních bez elektřiny víc než 20 tisíc domácností.
Poslední hrozbou, kterou šéf E.ON uvedl, je závislost na cizích dodavatelských řetězcích. Podle Euelectricu dnes pochází 96 % solárních panelů a 84 % lopatek na větrné elektrárny z Číny.
Evropská elektrárenská síť je podle Birnbauma odolná díky diverzifikaci zdrojů. „Kombinace různých technologií a národních trhů nás činí silnějšími,“ prohlásil.
S tím, jak bude růst podíl obnovitelných zdrojů s nestálými dodávkami, bude podle Eurelectricu třeba zajistit modernizaci sítě a dostatečnou flexibilní kapacitu v podobě úložných bateriových systémů a tzv. odezvy na straně poptávky (demand side response), tedy úpravy spotřeby firmami a domácnostmi podle potřeb sítě. Podle organizace bude do roku 2030 potřeba přidat 175 GW těchto kapacit.
Finsko – povinná vojenská služba a silná civilní obrana
Místopředseda Eurelectric a generální ředitel finské státní energetické společnosti Fortum Markus Rauramo zmínil své rodné Finsko jako příklad země s dobrou energetickou bezpečností.
Finsko má dostatek čisté, spolehlivé a levné energie z diverzifikovaných zdrojů, uvedl Rauramo a doplnil, že jde o výsledek desítek let cílených investic.
Podle Energy Charts tvoří čisté zdroje výroby elektřiny v zemi přes 92 %, počítáme-li jadernou energii za čistou. Z fosilních zdrojů se vyrábělo vloni pouze přes 7 %.
Kromě toho má Finsko dle Ruarama svou elektřinu dobře zabezpečenou. Navzdory přerušení kabelů v moři, špionáži elektráren drony, kybernetickým útokům či narušování satelitní komunikace s elektrárenskou soustavou funguje dál. „Všechno vybavení přesto funguje, elektřina proudí, dostupnost našich zařízení je přes 90 %,“ prohlásil Rauramo, který se s Birnbaumem zúčastnil Mnichovské bezpečnostní konference.
Rauramo vysvětluje úspěch finského přístupu k energetické bezpečnosti tím, že v zemi panuje „vysoké situační povědomí“. Jinými slovy v zemi panuje velká obezřetnost v oblasti bezpečnosti a nenechávají nic náhodě.
Místní populace má povinnou vojenskou službu u mužů po dovršení 18 let, ženy se jí mohou zúčastnit dobrovolně. Služba trvá 165, 255 nebo 347 dnů podle druhu výcviku. Po dokončení se absolventi automaticky stávají součástí záloh, které v současnosti tvoří 900 tisíc mužů a žen z celkové populace 5,5 milionu osob.
Podle Raurama jde o největší bitevní sílu v Evropě, „větší než Velká Británie, než Francie, než Německo“. Prohlásil také, že tyto zálohy slouží k odrazení sousedního Ruska od případného útoku.
Další věc, která je finským občanům vštěpována, je, aby hlásili každou podezřelou věc úřadům. „Finská policie, tajná služba i armáda lidem vzkazuje: ,Vymyká se něco normálu? Řekněte nám to prosím. Zavolejte, pošlete zprávu, my se na to podíváme,’“ vysvětlil šéf Fortumu.
Třetím pilířem finské bezpečnosti jsou pravidelné výcviky a cvičení – jak vojenské, tak civilní. Účastní se jich všechny složky společnosti, včetně škol, úřadů, firem a institucí. Tato cvičení se organizují na státní i lokální úrovni a mají připravit obyvatele na různé typy nouzových situací, jako jsou přírodní katastrofy, krize či válečné situace. Školení civilní obrany učí veřejnost, jak se rychle evakuovat do všudypřítomných nouzových úkrytů, jak poskytnout první pomoc nebo jak se chovat ve válečných podmínkách.
Tento výcvik se týká i státního energetického podniku Fortum. „Za poslední tři roky jsme absolvovali desítky a desítky cvičení s různými orgány po celé zemi a také napříč státy. To největší cvičení zahrnovalo 70 různých orgánů,“ popsal Rauramo.
V jednotě je síla
Podle šéfa Eurelectricu Rubyho je v dnešní éře nepřátelských sil důležitá jednota: „Protivníci a konkurenti Evropy by byli rádi, kdybychom uvízli v boji o to, která nízkouhlíková technologie je lepší. Byli by rádi, kdyby nás viděli rozdělené, jak bojujeme proti sobě a nedokážeme se pohnout vpřed, protože se nemůžeme shodnout na tom, jaká technologie je dostatečně dobrá.“
Ruby také vyjádřil nespokojenost s jednáním Norska, které chce po změnách ve vládě přestat dodávat elektřinu do EU. „Myslím si, že toto rozhodnutí je zklamáním a že si tím v konečném důsledku Norsko ublíží,“ prohlásil.
