Aktualizace v 15:20
Masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu předpokládá nová strategie posílení obrany Evropské unie do roku 2030. Takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany dnes v Bruselu představila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová spolu s komisařem pro obranu Andriusem Kubiliusem.
Materiál Evropské komise podle nich reaguje na naléhavé potřeby Ukrajiny, která se už přes tři roky brání ruské agresi. Jeho cílem je ale také snaha řešit dlouhodobou potřebu posilování bezpečnosti a obrany Evropy. Bezpečnostní prostředí v Evropě se zhoršuje už více než deset let. Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a také nástup nové americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa však evropské země nyní nutí k výrazně vyššímu soustředění se na bezpečnostní a obrannou problematiku, připomínají agentury.
„Finance, které investujeme do obrany, ukazují, jak si obrany ceníme. Za poslední desetiletí jsme toho nedělali dost. Mezinárodní řád se ale mění, nejvíce od roku 1945, nastává rozhodující okamžik a my musíme jednat,“ uvedla na tiskové konferenci Kallasová. „Bílá kniha o obraně je naším návrhem, jak můžeme spolupracovat. Naše spolupráce je naší výhodou oproti ostatním po celém světě,“ dodala.
Je třeba, aby evropské země dokázaly čelit hrozbám rozhodnějším způsobem, zdůraznila Kallasová. „Je třeba doplnit evropské zásoby munice, zbraní, vojenské techniky a vybavení a zajistit tok tohoto vybavení i na Ukrajinu,“ řekla. „Je rovněž potřeba vytvářet velké celoevropské projekty, EU má přidanou hodnotu v tom, že může podporovat státy tam, kde to samy nezvládnou, protože je to příliš nákladné či příliš složité,“ dodala s tím, že je rychlejší a levnější, když budou státy sedmadvacítky spolupracovat.
„Mírová dividenda je pryč. Bezpečnostní architekturu, na kterou jsme se spoléhali, již nelze považovat za samozřejmost. Evropa je připravena investovat do obrany, posílit své schopnosti a mít proaktivní přístup k bezpečnosti,“ okomentovala nové kroky šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Představujeme plán Readiness 2030 (Připravenost 2030), který znamená navýšení investic do obrany. Musíme nakupovat více evropsky. Protože tak posílíme evropskou obrannou technologickou a průmyslovou základnu,“ dodala s tím že je potřeba se zaměřit i na inovace a vytvoření celoevropského trhu s obranným vybavením.
Bílá kniha
„Bílá kniha představuje řešení, jak odstranit zásadní mezery ve schopnostech a vybudovat silnou obrannou průmyslovou základnu. Navrhuje způsoby, jak mohou členské státy masivně investovat do obrany, pořizovat obranné systémy a dlouhodobě budovat připravenost evropského obranného průmyslu. To je nezbytné pro bezpečnost Evropy,“ uvedla EK ve svém prohlášení.
Komise zveřejnila i podrobnosti o plánu na zvýšení obranyschopnosti Evropské unie nazvaném ReArm Europe/Readiness 2030. Ten by mohl podle komise pomoci nalézt až dalších 800 miliard eur (20 bilionů korun) na obranu díky volnějším rozpočtovým pravidlům a také novému plánu půjček ve výši až 150 miliard eur.
„Plán ReArm Europe/Readiness 2030 nastiňuje konkrétní právní a finanční prostředky na podporu investic členských států do obrany. Jde o ambiciózní obranný balíček poskytující finanční páky, které mají členské státy EU okamžitě k dispozici, k rychlému a výraznému zvýšení investic do obrany a obranných schopností,“ stojí v prohlášení EK. Unijní exekutiva navrhuje zejména uvolnit využívání veřejných financí v obraně na národní úrovni a vznikne rovněž specializovaný finanční nástroj nazvaný SAFE (Security Action for Europe).
„SAFE členským státům poskytne úvěry až do výše 150 miliard eur kryté rozpočtem EU. To pomůže členským státům posílit jejich obranné schopnosti prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek,“ uvedla komise. Společné nákupy zajistí interoperabilitu pro ozbrojené síly členských států a zároveň i předvídatelnost pro evropský obranný průmysl. Sníží rovněž náklady a povedou k posílení evropské obranné průmyslové základny.
Šéfka unijní diplomacie na dnešní tiskové konferenci zdůraznila, že ruská ekonomika jede plně ve válečném módu. „Dnes předkládáme plán, abychom se postavili hrozbám a abychom dlouhodobě vybudovali evropskou obranu. Musíme reagovat teď, pak už může být pozdě,“ uvedla Kallasová, bývalá estonská premiérka. Podobně hovořil i její kolega z EK, litevský eurokomisař Kubilius. Konkrétně citoval slova von der Leyenové, která nedávno prohlásila: „Pokud se chce Evropa vyhnout válce, musí se připravit na válku“.
Aby se obranný průmysl mohl rozvíjet, je podle Kubiliuse potřeba rovněž zjednodušit nejrůznější předpisy a odbourat regulace. V červnu by tak komise měla zveřejnit takzvaný zjednodušující omnibus, který se tím bude zabývat. „Nyní sbíráme poznatky od jednotlivých členských států, abychom viděli, kterým problémům čelí,“ dodal eurokomisař.
Za zásadní považuje Kubilius provádění opatření uvedených v nové strategii. „Putina neodstrašíme, pokud mu přečteme Bílou knihu, ale pokud podnikneme konkrétní kroky, které jsou v ní uvedené,“ uvedl. Eurokomisař rovněž reagoval na výhrady některých zemí zejména z jihu Evropy, které nevidí důvod, proč výdaje na obranu zvyšovat. „Je jasné, že nynější hrozby vnímáme jinak na západě a jinak na východě Evropy,“ prohlásil Kubilius. „Když byla v roce 2015 a 2016 migrační krize, tenkrát jsme si také říkali: To není náš problém, to je jejich problém na jihu. Pak jsme ale v roce 2021 viděli, co podniká Alexandr Lukašenko a Vladimir Putin na našich hranicích a poučili jsme se. Pokud jeden region zažívá problém, ostatní by neměli stát a koukat, obrana v Evropě je náš společný úkol,“ dodal.
