Loňský rok se stal osudným pro 170 lidí, kteří zemřeli v důsledku konzumace drog. Chtěl jsem do problematiky nahlédnout hlouběji, a tak jsem požádal o rozhovor ředitele Národní protidrogové centrály.
Kolem desáté dopoledne ve všední den vcházím do budovy ředitelství, kde mou pozornost hned u vchodu upoutávají stojany s výroční zprávou za rok 2023 a bulletin, který centrála vydává jako čtvrtletník.
Po chvíli si mě nechává ředitel zavolat nahoru do kanceláře a poznávám brigádního generála Jakuba Frydrycha a jeho pracovnu – vystavené zbraně od pušek k šavlím, v rohu akustická kytara a na zdi mapa České republiky s výskytem drog.
Podle generála je koloběh nabídky a poptávky nekonečný příběh. Množství závisí na tom, jak moc užívání (zneužívání) návykových látek společnost toleruje nebo naopak neschvaluje.
Nejsem zastáncem úvah, že experiment s drogou je nějakou obvyklou nebo standartní součástí dospívání, a že je to fáze experimentu, kterou si musí projít každý. Nemusí.
— brig. gen. Jakuba Frydrych, ředitel Národní protidrogové centrály
„Všechny nemírnosti jsou špatně. Absolutně liberální nebo trestající přístupy se v protidrogové politice nikde na světě neosvědčily,“ říká Frydrych. „Máme dodneška země, které uplatňují trest smrti za drogy – v jihovýchodní Asii nebo na Arabském poloostrově – a nevypadá to, že by to mělo na ty nelegální drogové trhy nějaký významnější vliv.“
„Jde spíše o nějakou míru vyváženosti a hlavně o společenský sentiment ke zneužívání návykových látek,“ míní generál. „Pokud ve společnosti bude převažovat sentiment, že to jsou věci, které nejsou ve společenském zájmu, že nechceme, aby se nám lidi zmarňovali ve svých aspiracích tím, že užívají drogy,“ bude podle Frydrycha situace jiná než v liberálním prostředí.
Experimentování s drogami
Když přišla řeč na povídání o experimentování mladých lidí s drogami, zmínil jsem, že moji generaci ovlivnil Stanislav Grof, který vydal řadu knih o lidském vědomí. Před invazí sovětských vojsk do bývalého Československa studoval psychologii na Karlově univerzitě a na jeho fakultu v Praze přišla látka syntetické drogy LSD, kterou si mohli studenti vyzkoušet pod klinickým dohledem.
Jeho zážitek byl pro něj tak ohromující, že zasvětil svůj život studiu lidského vědomí a psychoterapii za použití psychedelických látek. Před invazí v roce 1968 emigroval do USA, kde se stal prezidentem Institutu pro výzkum psychedelických látek a psal o skrytých zákoutích lidského vědomí.
„Souhlasím. To je také důvod proč si Česká republika myslí, že má nějaké unikátní postavení, jako že nese tu pochodeň… to se domnívám, že je také dané Grofem,“ míní generál Frydrych.
„Nejsem zastáncem úvah, že experiment s drogou je nějakou obvyklou nebo standardní součástí dospívání, a že je to fáze experimentu, kterou si musí projít každý. Nemusí,“ uvádí ředitel NPC. „Když se podíváme na oficiální data, spousta lidí vyroste a projde adolescencí bez toho, že by nějakým experimentem prošla.“
„V lidské přirozenosti je dosahovat změněných stavů vědomí, a to nemusí být nutně vlivem látek, které užívá, může to být například sportem,“ dodává.
Touha po rychlém a snadném efektu
Poznamenal jsem, že lidé, kteří se věnují meditacím a metodám, které pracují na rozvíjení těla a mysli, často uvádějí, že si dokáží postupně rozvíjet schopnosti dosahování hlubšího stavu vědomí. Nepotřebují k tomu drogy, které nesou řadu negativních zdravotních účinků, a dokáží to vlastní pílí a prací na sobě.
Rychlý efekt je ale dle něj lákavější. „Touha po instantním štěstí, to je prostě něco, co je bezpracné,“ komentuje Frydrych motivaci uživatelů drog. „Dnes už vlastně ani nemusíte vstupovat do nějaké kriminální kultury nebo nebezpečné subkultury. Můžete si sednout za počítač, načíst si nějaké zážitky jiných uživatelů a objednat si nějakou látku a pak si to zkusit sám nebo se svými kamarády, a s žádnými profesionálními zločinci se nemusíte potkávat.“
Společenská tolerance, která je v ČR k zneužívání návykových látek, včetně alkoholu a tabáku a všeho, zvýšená, domnívám se, že nás trošku devastuje.
— brig. gen. Jakuba Frydrych, ředitel Národní protidrogové centrály
„Společenská tolerance, která je v ČR k zneužívání návykových látek, včetně alkoholu a tabáku a všeho, zvýšená, domnívám se, že nás trošku devastuje,“ říká ředitel protidrogové centrály. „Máme stále poměrně neevropská čísla v užívání alkoholu, tabáku a konopí nedospělými.“
Nicméně, v poslední době podle generála konzumace alkoholu o něco poklesla – z dřívějších zhruba dvacet procent nad průměrem EU na současných třináct procent nad průměrem. „Opravdu to kleslo, protože to zkulminovává z nějakého maxima,“ říká Frydrych.
Z drog na technologie?
Nastupující generace se ale podle generála začíná orientovat jinam. Studie zaznamenávají na jedné straně rostoucí příklon ke zdravému životnímu stylu obecně, ale ne druhé straně zvyšování závislostí na digitálních technologiích nebo nadměrném užívání sociálních sítí.
Teorii, že z drog přecházejí mladí lidé na technologie, podporují studie ukazující, že dopamin, heroin, videohry vyvolávají stejný vzorec reakcí v mozku. Více…
„Neurobiologové tvrdí, že nadměrné využívání sociálních sítí má vliv na věci, které potřebujeme pro plnohodnotné završení psychosociální zralosti, jako je třeba schopnost přebrat odpovědnost za role, které před nás život staví, a plná zralost se má tendenci posouvat v čase dál (do pozdějšího věku),“ doplňuje Frydrych.
„Souvisí to i s přijetím rolí, které jsou tradiční. Tyto role nejsou tradiční pro nic za nic, protože jsou společensky sebezáchovné,“ říká generál, čímž naráží například na odsouvání rodičovství do pozdějšího věku. „Plná psychosociální zralost se spojuje i s věcmi, které se týkají soustředěnosti, pozornosti a trpělivosti.“
Velká tolerance alkoholu
Narazili jsme také na otázku „alkoholové kultury“ v České republice, kde se poměrně tradičně spojuje řada životních událostí s konzumací alkoholu. Narozeniny, svatby, pohřby nebo dokončení obtížného projektu, stužková, či promoce se často oslavují nebo „zapíjejí“.
„Navázanost na ty společenské události, to nesporně máte pravdu. Potvrzuji, že jsme součástí civilizačního okruhu, kde je alkohol, a zejména zvýšená tolerance k jeho konzumaci, velmi rozšířená. A z toho plynou ty negativa, jako je neevropsky velká dostupnost alkoholu v České republice. Taková ta tolerance k užívání alkoholu nedospělými osobami,“ říká generál Frydrych.
„Jsou země na světě, které jsou nám hodnotově blízké, kde je to naprosto nepřijatelná záležitost, aby se naléval alkohol nedospělým lidem,“ říká ředitel NPC.
