Návyk na častém užívání digitálních technologií mohou u dětí už v nízkém věku vytvářet rodiče, kteří si potřebují odpočinout nebo udělat domácí práce, a tak dítě „zaparkují“ u smartphonu nebo tabletu. Obrazovky a aplikace děti vtahují dovnitř, dítě se na povrchu zklidní a je přitahováno obrazovkou.
O vlivu digitálních technologií na dětský mozek přednášel v Poslanecké sněmovně neurolog MUDr. Jan Martin Stránský. Podle něho může být změna mozku u člověka vlivem používání digitálních technologií od dětství do dospělosti tak velká, že si budeme muset pokládat otázku, zda „bude člověk schopen myslet jinak než počítač?“
„Mozek se učí přemýšlet přes porovnání. Když ho nic nenutí, aby přemýšlel jinak a rozhodoval jinak,“ je to podle Stránského problém. Člověk se potřebuje učit tak, že dělá chyby. „Tím se vytvářejí synaptické spoje v mozku.“
„Aktivita, která nepodporuje tvorbu synaptických spojů“ má podle neurologa negativní vliv na vývoj mozku. Současný svět „není šťastný, lidstvo hloupne a může za to přímo ponoření se do digitálního světa,“ říká s odvoláním na výsledky současného výzkumu.
Lidstvo hloupne a může za to přímo ponoření se do digitálního světa.
— MUDr. Jan Martin Stránský, neurolog
„Jak se mozek učí, je důležitější než to, co se učí,“ vysvětluje Stránský a cituje studii, která zjistila, že „učit se z papíru přináší lepší výsledky“. Tedy je třeba používat tištěné učebnice, knihy a dělat si ruční zápisky v tištěných sešitech. „Stačí vzít do ruky pero – a probudíte nervové dráhy, které by jinak zůstaly spát,“ vyplývá ze studie, která ukázala, že „studenti s ručně psanými poznámkami překonávali své kolegy s notebooky“.
„Mobilní telefony jsou to nejhorší co můžeme mít,“ říká Stránský s odvoláním na studii, která ukazuje, jak přítomnost telefonu snižuje lidskou inteligenci. Arnold Glass, profesor kognitivní psychologie na Rutgersově univerzitě, vedl tým, který v roce 2018 publikoval první akademickou studii dokumentující, jak mobilní telefony ve třídách snižují výsledky žáků v testech. Více…
Stránský také varoval, že některé techniky používané v sociálních médiích, včetně Facebooku, napodobují metody používané v hazardním průmyslu k vytvoření psychologické závislosti. Tyto metody mohou aktivovat podobné mechanismy v mozku jako kokain.
„Dopamin, heroin, videohry,“ vyvolávají podle Stránského stejný vzorec reakcí v mozku.
Problém vidí také v přesouvání komunikace do digitálního světa. „Mládež komunikuje pouze třetinu času tváří v tvář, a zbytek digitálně. To vytváří větší šance na vyvinutí depresí,“ říká Stránský.
Podle neurologa je buducnost výuky právě v omezení digitálních technologií, které „ruší výuku, odbourávají respekt (vůči učiteli), podkopávají schopnosti mozku“ a vedou k „poklesu intelektuálních schopností“.
Upozornil také na skutečnost, že podle jeho znalostí dosud žádná studie neprokázala, že by „digitalizace školství zlepšila výsledky“ žáků. „Je to vážný problém,“ míní neurolog.
„Digitální technologie není neutrální nástroj. Vytváří více programovatelný svět, a tedy více programovatelného člověka,“ uzavírá Stránský poukázáním na skryté hrozby možné manipulace člověka skrze digitální technologie.
