Umělecká tvorba v sobě zahrnuje něco jedinečného. Když tvoříte umění spolu s dítětem, máte příležitost sdílet tento zážitek přímo s ním.
Vychovávat kreativní děti dnes není samozřejmostí. Je to něco, co si musíme zvolit a na čem musíme pracovat.
Podle učitelů a odborníků z různých koutů světa děti už nevynikají v inovacích tak, jako tomu bylo dříve.
Ve světě, kde technologie umožňují žít v myšlenkách jiných lidí, kde je školní výuka stále více svázaná pravidly a kde poslední roky zkomplikovaly možnost vést nové osobní rozhovory, není úbytek kreativity nijak překvapivý.
Podle psychologa dr. Leonarda Saxe však rodiče často selhávají v boji proti změnám, které nejvíce škodí kreativitě jejich dětí.
„Američtí rodiče se vzdali své autority více než rodiče v jakékoli jiné zemi,“ uvedl dr. Sax.
Podle učitelů, psychologů a dalších odborníků, kteří se snaží uchovat dětskou kreativitu, mohou rodiče udělat mnoho pro to, aby své děti ochránili před nejhoršími dopady moderních technologií. Pokud ale chtějí situaci zlepšit, musí jednat, shodují se odborníci.
Jste strážcem svého dítěte
Podle učitelů jsou obrazovky digitálních zařízení často klíčovým faktorem úbytku dětské kreativity. Jedním z hlavních důvodů, proč si děti technologií tolik cení, však je, že jejich rodiče tráví tolik času online.
Podle dr. Saxe si děti všímají, když dospělí celý den hledí na displeje. Často se kvůli tomu cítí svými rodiči opuštěné.
Jednou, když Sax hovořil na školním shromáždění o používání technologií dětmi, zeptal se ho jeden chlapec, jestli by si jeho maminka nemohla do telefonu nainstalovat aplikaci omezující čas strávený u obrazovky.
„Pak celému druhému stupni vyprávěl, jak přijde domů a chce si popovídat se svou mámou. Jenže ona se dívá do svého Instagramu, na jeho otázky odpovídá roztržitě jedním slovem a vlastně ho vůbec neposlouchá,“ popsal Sax.
Vaše děti možná tráví příliš času u obrazovek, protože vás napodobují.
Průzkumy ukazují, že děti často přebírají vzorce chování od svých rodičů, a to platí i pro používání technologií. Pokud rodiče neumějí čas strávený u obrazovek dobře regulovat, děti to od nich přebírají. Naopak rodiče, kteří mají nad svým používáním obrazovek kontrolu, mívají děti, které na nich tráví méně času.
„Pokud chtějí rodiče, aby jejich děti trávily méně času u displejů, musí začít u sebe,“ uvedl Sax.
Když rodiče aktivně kontrolují čas, který jejich děti tráví u obrazovek, má to na děti pozitivní vliv. Podle organizace Valleywise Health by děti měly u obrazovek strávit maximálně dvě hodiny denně.
„Děti, které tráví více než dvě hodiny denně na elektronických zařízeních, dosahují horších výsledků v testech zaměřených na myšlení a jazykové dovednosti. Ty, které tráví více než sedm hodin denně u obrazovek, dokonce vykazují ztenčení mozkové kůry, což je oblast spojená s kritickým myšlením a logickým uvažováním,“ uvádí web Valleywise Health.
Bohužel dnešní průměrné dítě tráví u obrazovky čtyři až šest hodin denně.
Největší chybou rodičů je podle dr. Saxe přesvědčení, že nemohou nastavit pravidla ohledně času stráveného u obrazovek. „Pokud rodiče zvládnou práci s obrazovkami dobře, mohou tuto schopnost předat i svým dětem,“ dodává Sax.
„Nemůžete své děti naučit ctnost, kterou sami nemáte. Chcete-li být lepším rodičem, musíte se stát lepším člověkem,“ říká dr. Sax.
Podle Theresy, učitelky z New Yorku, která vyrůstala v Nigérii, si děti nenajdou vlastní řešení, pokud za ně dospělí vždy řeší problémy.
„Někdy děti potřebují pomoc, ale často toho zvládnou mnohem víc, než si dospělí myslí. Když jim dovolíme zápasit s problémy, posilujeme jejich vytrvalost a kreativitu,“ říká Theresa.
Nechte děti zápasit s problémy
„Proč bych se měla snažit, když můžu jednoduše zajít do obchodu a koupit si řešení?“ ptá se Theresa.
Podle ní ji některé těžkosti, se kterými se setkala během dospívání v Nigérii, naučily kreativnímu myšlení. Její rodina byla velmi chudá, takže se ona a její sourozenci museli naučit improvizovat a inovovat.
Theresina rodina si vyráběla vlastní batohy. Protože neměli televizi, její bratr si sám vytvořil anténu na příjem televizního signálu. Sourozenci si dokonce stavěli vlastní hračky, jako třeba autíčka. Theresa dodnes využívá šicí dovednosti, které si osvojila jako dítě.
„Díky tomu bylo dětství zábavné. Nebylo to jen o tom, že byste dostali nový dárek. Bylo to o tom, že jste si něco vytvořili vlastníma rukama.“
Aby mohly děti v kreativitě uspět, musí jim rodiče dát důvěru a nechat je zvládat situace, kde mohou i selhat. Kreativita totiž vzniká tehdy, když děti nemají předem připravené řešení. Podle vědeckého centra na univerzitě v Berkeley se děti stávají kreativnějšími, když jim dospělí nediktují, co mají dělat.
„Jedna studie ukázala, že už jen samotná demonstrace, jak sestavit model, snižuje množství kreativních přístupů, které děti při plnění úkolu uplatní,“ uvedlo centrum.
Mozek potřebuje tělo
Jedním z běžných problémů dětí, které tráví příliš mnoho času online, je jejich neschopnost spojit se s přírodou a svým vlastním tělem, vysvětluje Page Parková, učitelka, která se zároveň věnuje výuce jógy.
„Když se děti dostanou do frustrace, často nevědí, jak s tímto pocitem pracovat uvnitř svého těla,“ říká.
Život ve fyzickém světě dává dětem možnost tvořit způsoby, které nevycházejí z předem daných šablon, dodává Olivia Graceová, psycholožka z programu The Mindful Gamer.
I při hraní her nebo aktivitách online mohou být děti kreativní, ale většinou se přitom opírají o software, pravidla a systémy, které vytvořil někdo jiný.
„Závislost na videohrách může tento efekt ještě prohloubit, protože děti tráví více času ponořené do fantazijních světů vytvořených herními designéry místo toho, aby rozvíjely svou vlastní představivost,“ uvedla Graceová.
Ve skutečném světě si děti musí vytvářet své vlastní fantazie. Právě tato praxe posiluje jejich kreativitu, dodává Graceová.
Parková vysvětlila, že když děti, které tráví nadměrné množství času online, začnou prostřednictvím jógy navazovat kontakt se svým tělem, často se přestanou cítit ve stresu. Jakmile děti dokážou rozpoznat a zvládat fyzické projevy úzkosti, mohou dosáhnout mentální stability.
V jednom případě navštěvoval autistický chlapec terapii duševního zdraví. Jóga mu však pomohla natolik, že mu přinesla úlevu od stresu a lepší propojení s vlastním tělem, což nakonec nahradilo jeho terapii.
„Jeho maminka říkala, že jóga nahradila jakoukoli formu poradenství nebo terapie duševního zdraví, kterou by mohl potřebovat, právě díky tomu propojení mysli a těla,“ uvedla Parková.
Dejte jim sny
Lidé dnes často podceňují význam spánku. Děti ve věku od šesti do 12 let potřebují každou noc spát devět až dvanáct hodin, aby dobře fungovaly. Teenageři potřebují osm až deset hodin spánku denně.
Přesto asi šest z deseti žáků druhého stupně a sedm z deseti středoškoláků takového množství spánku nedosahuje.
Podle Titanie Jordanové, šéfky rodičovského oddělení společnosti Bark Technologies, která se zaměřuje na online bezpečnost, je nejhorším dopadem nadměrného času stráveného u obrazovek právě nedostatek spánku.
„Zvláště pokud jste dítě nebo dospívající, které roste, potřebujete pravidelný a dostatečný spánek,“ vysvětluje Jordanová. „Mezi okamžikem, kdy zavřete oči, a tím, kdy je znovu otevřete, se toho odehrává opravdu hodně.“
Děti, které špatně spí, se podle ní vyvíjejí odlišně. Pubertu dosahují později, mají vyšší hladiny stresových hormonů a často jsou nižšího vzrůstu.
Jordanová upozorňuje, že děti si často samy volí obrazovky místo spánku. Obrazovky jsou vzrušující a jejich modré světlo dokáže tělo oklamat, že je stále den.
Když však děti hrají hry až do pozdních hodin, má to negativní dopad na jejich mentální vývoj,“ říká Jordanová.
„Vaše tělo je ovlivněno různými způsoby, včetně vašeho duševního zdraví, růstu a celkového vývoje.“
Vývoj mozku v dětství má obrovský vliv na děti po zbytek jejich života a velká část tohoto procesu probíhá, když děti spí, tvrdí odborníci.
Děti, které špatně spí, mají potíže s regulací emocí, hůře si pamatují, učí se pomaleji a snadno se rozptýlí.
Studie naznačují, že děti, které v prvních letech života nespí dobře, budou v pozdějším věku hyperaktivní, impulzivní a méně vyvinuté.
Podle odborníků na spánek by rodiče měli zajistit, aby děti neměly v ložnici žádné obrazovky, a neměli by jim dovolovat brát si telefony do postele. Když děti a teenageři chodí spát v rozumnou hodinu, fungují lépe během dne.
–ete-
