Otcové říkají, že ekonomický tlak jim brání být rodičem, jakým chtějí být

Rostoucí ekonomické tlaky stěžují otcům naplňování jejich tradiční role živitelů rodiny, jak ukazuje nová globální studie. Mnohým z nich přitom finanční podmínky nedovolují, aby se do života svých dětí zapojili tak výrazně, jak by si sami přáli.

Podle zprávy State of the World’s Fathers 2026 (pdf), kterou vydala organizace Equimundo, mají dnešní otcové touhu se podílet na péči o domácnost daleko rovnocenněji a v praxi tak činí mnohem více než předchozí generace. Pracovní a finanční vytížení jim však často nedovoluje trávit v rodinném kruhu tolik času.

Do studie bylo zahrnuto celkem 14 zemí: Argentina, Austrálie, Brazílie, Chile, Čína, Chorvatsko, Irsko, Kanada, Kolumbie, Mexiko, Portugalsko, Jihoafrická republika, Španělsko a Turecko. Výzkumné vzorky vědci shromáždili také ve Spojených státech a ve Spojeném království, čímž celkový počet sledovaných států stoupl na 16.

Rozsáhlý průzkum a jeho limity

Zpráva se opírá o data z online dotazníků, kterých se zúčastnilo přibližně 8 000 rodičů a pečujících osob, a také o 400 hloubkových rozhovorů. Autoři výzkumu zároveň upozornili, že získané vzorky nelze považovat za stoprocentně reprezentativní pro celou populaci jednotlivých zemí.

„Kolem péče o rodinu se vlivem ekonomických a sociálních krizí stahuje dokonalá bouře,“ uvádí se ve zprávě. „Rodiče a lidé, kteří se starají o své blízké, mají pocit, že je vlády, zaměstnavatelé i instituce nechávají na holičkách, protože význam péče podceňují a dostatečně ji nepodporují.“

Podle vyjádření výzkumníků řada otců popisovala situaci, kdy se snaží skloubit finanční zajištění s péčí o rodinu, jako stav na hranici naprostého vyčerpání a zhroucení.

„Kdybych mohl místnímu politikovi říct jednu věc o problémech, kterým jako rodič čelím, byl by to nedostatek času na péči o děti a na chvíle strávené s nimi kvůli práci.“

– australský otec, 27 let

Zjištění ukazují, že čtvrtina dotázaných otců musela kvůli pokrytí nákladů na chod rodiny refinancovat nebo rovnou prodat dům. Polovina z nich si přibrala druhou či třetí práci, aby vůbec vyšla s penězi, a celých 60 % mužů kvůli rostoucím výdajům pravidelně pracuje přesčas.

Tři ze čtyř otců navíc uvedli, že kvůli obavám o finanční budoucnost trpí poruchami spánku. Více než 64 % respondentů by přitom uvítalo vyšší zdanění, pokud by výměnou za něj získali dostupnější a rozsáhlejší veřejné služby v oblasti péče o rodinu.

Navzdory všem překážkám si více než 90 % otců cení neplacené péče o domácnost stejně jako placeného zaměstnání. Pro 87 % z nich představuje čas strávený s novorozenými dětmi zásadní zdroj zdraví a životní spokojenosti.

Finanční stres dopadá na muže a ženy odlišně

Způsob, jakým lidé prožívají ekonomický stres, se v jednotlivých zemích liší. V chudších státech, které byly do studie zahrnuty, se finanční tlak rozkládá poměrně rovnoměrně bez ohledu na věk či pohlaví.

V Austrálii však mladé matky ve věku od 18 do 30 let pociťují prokazatelně vyšší míru ekonomického stresu než starší ženy. K citelnému zlepšení situace u nich dochází obvykle po 46. roce života. U otců naproti tomu zůstává finanční nejistota na relativně stabilní úrovni po celý život.

Když měli respondenti seřadit devět nejčastějších životních obav, 64 % otců a 69 % matek zařadilo finanční budoucnost svých dětí mezi tři největší starosti. Přibližně 55 % otců i matek pak sužují obavy o vlastní finanční zabezpečení a schopnost postarat se o své blízké.

Studie podrobně sledovala 16 typů obětí, které rodiče kvůli péči o rodinu podstupují – od dopadů na kariéru a finance až po partnerské vztahy a osobní pohodu. Výsledky z Austrálie ukázaly, že muži v porovnání s ženami uvádějí srovnatelnou, nebo dokonce mírně vyšší míru obětí ve všech sledovaných oblastech.

Nejvyšší míru psychického vyčerpání hlásí mladí otcové

Muži a ženy reagují na rodičovský stres velmi odlišným způsobem. U otců existuje podle závěrů studie podstatně vyšší riziko, že propadnou vážným psychickým problémům. Celkem 29 % z nich přiznalo sebevražedné myšlenky, chronickou úzkost nebo epizody nadměrného pití alkoholu. Nejohroženější skupinou z hlediska psychických potíží jsou přitom mladí otcové.

„Lidé automaticky předpokládají, že táta obstarává víc práce a máma víc péče o rodinu. Přijde mi hrozně zvláštní, jak moc jsme se posunuli, a přitom se vlastně nezměnilo nic.“

– australský otec, 46 let

Kromě finančních otázek projevují otcové větší obavy než matky v oblasti online bezpečnosti dětí. Za jednu ze tří největších starostí označilo internetové aktivity dětí 32 % otců ve srovnání s 26 % matek.

„Může to být dáno tím, že sami dobře znají škodlivý obsah, který jim internetové algoritmy na základě jejich pohlaví podsouvají,“ vysvětluje zpráva.

Celková míra stresu vykazuje i geografické rozdíly. Nejvyšší úroveň dlouhodobě vykazuje Spojené království a Spojené státy americké, zatímco Austrálie se spolu s Kanadou a Mexikem drží v kategorii „střední“ zátěže.

Návrat k tradičním hodnotám

Výzkumníci zároveň zaznamenali, že zejména u mladších otců dochází k oživení tradičnějších postojů k rozdělení mužských a ženských rolí.

V porovnání s průzkumy z roku 2023 a staršími daty ukázala nynější studie „výrazný návrat k některým tradičnějším postojům“, a to především u mužů. Názory žen zůstávají rozmanitější.

„V Austrálii, Brazílii, Chorvatsku, Irsku a Španělsku vykazují starší muži ve věku 46 až 65 let rovnostářštější názory než dvě mladší generace ve věku 18 až 30 a 31 až 45 vykazují,“ poukazuje zpráva.

Finanční zajištění rodiny stále považuje za hlavní úkol muže 70 % otců a 62 % matek.

Souhlas s tvrzením, že je lepší, když muži vykonávají placenou práci a ženy zajišťují péči, podle zemí a pohlaví. Zpráva organizace Equimundo: Stav otců ve světě 2026.

Pouze třetina rodičů (30 % matek a 35 % otců) se domnívá, že nejdůležitější úlohou otce by měla být neplacená péče o děti a domácnost. Celých 58 % mužů navíc souhlasilo s tvrzením: „Nemyslím si, že jsem dostatečný muž, pokud nedokážu zabezpečit svou rodinu.“

S výjimkou Španělska a Portugalska se více než polovina mužů ve všech zkoumaných zemích přiklonila k názoru, že „je lepší, když muž vydělává peníze a žena se stará o domácnost a děti“. V Austrálii tento postoj sdílí dokonce i nadpoloviční většina žen.

Když se tradiční očekávání střetnou s realitou

Zpráva zároveň upozorňuje, že páry, které tyto tradiční vzorce chování vyznávají, se daleko častěji hádají kvůli rozdělení domácích povinností. Mezi partnery, kteří tradiční rozdělení rolí odmítají, uvedlo konflikty spojené s péčí o rodinu 28 % respondentů. U dvojic s tradičním pojetím rolí však toto číslo stoupá na 68 %.

Podle výzkumníků narážejí tradiční očekávání na tvrdou ekonomickou realitu současnosti.

„Většina rodin dnes k přežití potřebuje dva příjmy. Pokud pracují oba partneři, ale zároveň stále věří, že veškerá péče o domácnost má ležet na ženě, ocitají se v pasti, která plodí frustraci a neustálé konflikty,“ konstatuje zpráva.

Tento vzorec zůstává velmi výrazný i po zohlednění věku, profese, příjmu, finančního stresu či konkrétní země. U žen s tradičními postoji stoupá pravděpodobnost rodinných konfliktů o 80 %, u mužů s tradičním smýšlením je toto riziko dokonce čtyřnásobné.

Organizace Equimundo dodává, že politické analýzy v oblasti rodinné péče často přehlížejí to, po čem rodiny touží nejvíce – společně strávený čas.

„Rodiny musí většinu své psychické i fyzické energie investovat do pouhého ekonomického přežití. Činí tak na úkor sebe samých, svých partnerských vztahů i vlastních dětí,“ uzavírají výzkumníci.

Závěrem zpráva apeluje na vlády, zaměstnavatele i instituce, aby zmírnili ekonomické a společenské tlaky doléhající na rodiny a účinněji pomáhali rodičům slaďovat pracovní život s rodinným.

Výzkum na území Austrálie proběhl za finanční a institucionální podpory organizace The Fathering Project.

–ete–