Zřejmě není pochyb, že ministerstvo financí muselo vědět o záměru bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) přijmout bitcoiny od Tomáše Jiřikovského, odsouzeného například za obchod s drogami. Je to natolik zásadní věc, že by se prezident Petr Pavel divil, pokud by o záměru nevěděl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Prezident to řekl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Stanjura řekl již 2. června, že letos v lednu dostal od Blažka jen žádost o schůzku a detaily před osobní schůzkou neznal.
„Dostal jsem na konci ledna dopis od pana ministra Blažka s žádostí o schůzku. Neznal jsem v té době žádné detaily, vlastně jsem ani nemusel a neměl právě proto, že to není kompetence ministerstva financí, to buď schválit, nebo zakázat,“ uvedl tehdy ministr financí. Na přelomu března a dubna se v neformálním rozhovoru od Blažka dozvěděl, že darovací smlouvu ministerstvo spravedlnosti podepsalo. Tehdejšímu ministru spravedlnosti řekl, že spatřuje velká politická, reputační rizika že mu nedoporučil, aby podle té smlouvy postupovali.
„Asi není pochyb o tom, že ministerstvo financí o tom záměru Pavla Blažka muselo vědět minimálně na úrovni úředníků. A já nejsem schopen posoudit do jaké míry ministr financí sám je informován o detailech, to je asi na manažerském přístupu každého ministra,“ řekl dnes prezident Pavel.
Prezident začátkem června řekl ve Sněmovně před poslanci, že tato kauza je velký průšvih a má mimořádně škodlivý potenciál. CNN Prima nyní řekl, že věc vidí stále stejně. Byl by rád, aby se její okolnosti vyjasnily co nejdříve, aby bylo možné říct, co bylo špatně, a přijmout opatření, aby se to nemohlo opakovat. Podotkl, že kauzu sleduje velmi pečlivě a rád si počká na oficiální zprávy. S novou ministryní spravedlnosti Evou Decroix (ODS), která Blažka ve funkci vystřídala, naposledy hovořil, když ji jmenoval do funkce.
„Ona ta časová osa je důležitá, ale samozřejmě mnohem důležitější potom bude identifikovat, kdo měl dělat co, protože bychom určitě neměli zůstat u toho, že všichni konali v souladu s existujícími pravidly, a tím pádem nikdo nepochybil a není co řešit,“ míní prezident. „Já si naopak myslím, že bychom měli, i když k takovému závěru dospějeme, že nikdo nic neporušil, tak bychom si ale měli říct v tom případě říct, že ta pravidla nejsou napsaná dobře a musíme je pozměnit tak, aby v příštím období, kdykoli se něco takového stane, tak abychom tam měli brzdy, které tomu zabrání,“ dodal.
