Analytici diskutovali o tom, jak by se Spojené státy měly připravit na změnu režimu v Číně.
Vláda Komunistické strany Číny (KS Číny) nebude trvat věčně a Spojené státy by se měly začít připravovat na den, kdy bude Čína svobodná od komunismu, uvedli odborníci na nedávné akci Hudsonova institutu.
Podle Milese Yua, bývalého poradce někdejšího ministra zahraničí Mikea Pompea a ředitele Čínského centra při Hudsonově institutu, je tato debata nezbytná, protože náhlý pád režimu v Číně by mohl být „velmi náročný“.
Desítky let represivní vlády KS Číny podle něj vytvořily „jizvy a institucionální neduhy, které by mohly být velmi nebezpečné i pro zbytek světa“, řekl během akce s názvem Po pádu: Plánování pro Čínu po komunismu.
„Musíme přemýšlet o stejně náročném úkolu, jakému svět čelil po pádu nacistického Německa, císařského Japonska a dokonce i po pádu sovětského komunismu ve východní Evropě,“ zmínil.
Ve všech těchto případech Spojené státy řešily otázku, jak stabilizovat danou zemi a „převést tyto společnosti mezi normální členy mezinárodního společenství“, poznamenává dále.
„Toto je v zásadě ještě mnohem větší měřítko,“ dodává a přirovnává situaci k „politické válečné hře“.
Režim žijící v paranoii
Odborníci během akce uvedli, že pád čínského komunistického režimu není vůbec vzdálenou možností.
Čína nyní čelí rostoucí ekonomické krizi, nepřátelskému mezinárodnímu prostředí, nespokojenosti kvůli porušování lidských práv a politickým rozbrojům.
Čínský vůdce Si Ťin-pching se začátkem letošního roku na 14 dní zcela stáhl z veřejného života a poprvé bez vysvětlení vynechal summit BRICS. Řada jeho loajálních spojenců byla odstraněna z funkcí, což naznačuje, že Si může ztrácet moc.
„Totalitní režimy se mohou zhroutit kdykoli,“ poznamenal Yu s tím, že KS Číny o této možnosti neustále přemýšlí.
„Každý den žije v paranoii.“
Gordon Chang, vedoucí pracovník Gatestone Institute a autor knihy Nadcházející pád Číny, přitakal slovům Yua a uvedl, že komunistické vedení je „v Pekingu velmi, velmi nejisté“.
„V tuto chvíli sledujeme komunistickou stranu v rozvratu. Pokud se vnitřní boje ještě vyostří, kdo ví, co se stane,“ podotýká Chang pro Epoch Times.
Změna režimu by podle něj mohla přijít shora i zdola a „existuje milion způsobů, jak se to může stát“.
Chang připomněl několikaměsíční protesty v Číně na konci roku 2022, které vyvolala všeobecná frustrace z tvrdých covidových restrikcí, jež mnoha lidem odepřely přístup k jídlu a základním lékům. Na některých místech protestující dokonce požadovali pád KS Číny.
„Čínský lid není spokojený,“ říká.
„Režim vynakládá obrovské úsilí na to, aby udržel Čínu pohromadě, což znamená, že země je nestabilní.“
Podobně jako v případě východního Německa a Sovětského svazu podle Changa pravděpodobně pád čínské komunistické strany nepřijde pozvolna.
„Myslím, že až se to stane, bude to pro nás překvapení,“ konstatuje. „Najednou to prostě udeří. Takové věci probíhají tímto způsobem.“
Finanční bezpečnost
V případě pádu KS Číny by měly Spojené státy podle Changa rychle přistoupit k zabavení čínských aktiv na svém území, a to především čínských bank.
Podle dubnové zprávy společnosti S&P Global Market Intelligence byly čtyři největší banky světa podle objemu aktiv v roce 2024 čínské státní banky. Industrial and Commercial Bank of China měla aktiva v hodnotě téměř 6,7 bilionu dolarů; pro srovnání největší americká banka JPMorgan Chase měla aktiva přes čtyři biliony dolarů.
Devizové rezervy Číny dosáhly v květnu 3,28 bilionu dolarů, což je podle oficiálních čínských údajů nejvíce na světě.
Po zhroucení režimu by podle Changa některé soupeřící frakce mohly využít čínských bank k financování svých politických ambicí, nebo by mohly zneužít devizové rezervy země k vyvolání nestability po celém světě.
„Čas hraje klíčovou roli,“ míní Chang. Jako „konečný garant finanční bezpečnosti po celém světě“ by měly americké federální úřady zajistit čínská aktiva s tím, že ostatní země budou následovat příklad Spojených států.
Chang rovněž uvedl, že ministerstvo financí by mělo zabavit čínské devizové rezervy a spolupracovat s úřady v dobře známých čínských daňových rájích, jako je Londýn, aby zamezilo destabilizačním aktivitám.
Například pro ochranu potravinové bezpečnosti USA navrhuje, aby Spojené státy převzaly kontrolu nad společností Smithfield Foods, největším producentem vepřového masa v USA se sídlem ve Virginii, kterou v roce 2013 koupil za 4,7 miliardy dolarů čínský masokombinát WH Group.
Vládnutí
Dalšími doporučenými oblastmi přechodu jsou restrukturalizace a zmenšení čínské armády a zajištění odpovědnosti za porušování lidských práv.
Nina Sheaová, vedoucí pracovnice a ředitelka Centra pro náboženskou svobodu při Hudsonově institutu, sdělila, že by ráda viděla, aby Spojené státy okamžitě začaly vyvíjet tlak na čínský režim, aby propustil náboženské a politické vězně, například devět katolických biskupů, vězně z pracovních táborů v Xinjiangu a prodemokratické aktivisty v Hongkongu.
Aby se zastavil režimem schvalovaný násilný odběr orgánů, měla by podle ní Čína pozastavit transplantace orgánů, dokud neprokáže, že orgány pocházejí od dobrovolných dárců, a bohoslužebná místa, která byla uzavřena, by měla být znovu otevřena.
Otázkou také je, jak si různé etnické skupiny v Číně představují svou budoucí vládu.
Sheaová očekává, že Hongkong a minimálně tři z pěti autonomních oblastí pod správou KS Číny – Vnitřní Mongolsko, Ningxia a Xinjiang – budou usilovat o nezávislost. Nucená kulturní asimilace ve Vnitřním Mongolsku a Ning-sii a genocidní kampaň v Xinjiangu podle ní vedly k rozšířené nedůvěře v těchto oblastech vůči jakékoli potenciální nové centrální vládě.
Uvádí, že Hongkong by pravděpodobně stál v čele snah o autonomii. Díky své nedávné zkušenosti s demokracií, vysoké úrovni lidského rozvoje a živé ekonomice – alespoň do doby, než KS Číny zničila tamní svobody – má podle ní město největší šanci na úspěch.
U každé oblasti, která by usilovala o odtržení, by Spojené státy měly zvážit proveditelnost tohoto kroku na základě vůle místního obyvatelstva, regionálních podmínek a souboru zásad odrážejících zájmy USA, dodala Sheaová.
Panelisté diskutovali o tom, zda by se země mohla proměnit v jakési „Spojené státy čínské“, přičemž by si jednotlivé oblasti ponechaly autonomii. Podle Sheaové je však jednou z hlavních výzev absence společného ideálu, jako je demokracie a svoboda, které existují v Americe.
Sheaová a Yu se shodují, že budoucnost Číny po pádu komunistické strany budou utvářet samotní obyvatelé.
„Pokud budou chtít být součástí federativního státu, je to v pořádku, pokud ne, ať jsou nezávislí,“ říká Yu pro Epoch Times.
„Opět platí – ať rozhodnou lidé.“
–ete–
