Čínský komunistický režim podle nové zprávy během dvou let uzavřel více než 2 800 armádních kontraktů na zboží a služby související s umělou inteligencí.
Většina subjektů, které získaly dvě a více takových zakázek, patřila mezi tzv. „netradiční dodavatele“ – tedy organizace bez zřejmých vazeb na Komunistickou stranu Číny (KS Číny).
Zpráva, kterou začátkem září zveřejnil think tank Center for Security and Emerging Technology, uvádí, že „nově se objevující skupina firem a univerzit… bez samostatně uváděného státního vlastnictví“ urychluje vojenský i komerční rozvoj umělé inteligence (AI) v Číně.
Zpráva shromáždila soubor 2 857 oznámení o zakázkách souvisejících s AI, které vydala Lidová osvobozenecká armáda (LOA), vojenské křídlo KS Číny, v období od ledna 2023 do prosince 2024.
Výzkumníci pak analyzovali 338 subjektů, jež získaly alespoň dvě takové zakázky, z nichž 243 představovalo netradiční dodavatele.
„Tyto subjekty zřejmě hrají významnou roli při poskytování technologií souvisejících s AI Lidové osvobozenecké armádě, a potenciálně tak urychlují technologický rozvoj a rozšíření AI v celé čínské armádě,“ konstatuje zpráva.
Nová vlna militarismu KS Číny
Zpráva spojuje nárůst čínských netradičních dodavatelů AI, z nichž většina vznikla v posledních 15 letech, s pekingskou strategickou doktrínou propojení armády a civilního sektoru.
V rámci tohoto propojení usiluje čínský komunistický režim o těsné spojení obranného a civilního sektoru země, čímž buduje domácí prostředí pro startupy schopné vyvíjet inovativní technologie využitelné jak v civilní, tak vojenské sféře.
Zpráva k tomu dodává, že mnohé společnosti, které od LOA obdržely více smluv v oblasti AI, „se zaměřují na rozvoj technologií dvojího užití, což ukazuje, že tyto firmy vnímají civilní i obranný sektor jako oblasti růstu“.
Tyto podniky také pravděpodobně přímo či nepřímo těžily z dlouhodobého přílivu kapitálu do čínského technologického sektoru ze strany amerických venture kapitálových fondů, který v posledních desetiletích výrazně urychlil rozvoj AI v Číně, včetně jejího využití čínskou armádou.
Jedna z těchto firem, iFlytek, byla v minulosti zařazena na sankční seznam vlády USA kvůli údajnému podílu na sledování ujgurské náboženské menšiny v Číně. Vyšetřovací výbor Sněmovny reprezentantů pro otázky KS Číny také uvedl, že iFlytek přímo spolupracovala s americkou investiční firmou GRS Ventures na několika projektech v oblasti AI.
Nová zpráva zjistila, že iFlytek byla jediným netradičním dodavatelem, který od čínské armády získal 20 kontraktů v oblasti AI, což dále potvrzuje, že podpora čínských firem ze strany USA může napomáhat vojenskému rozvoji čínského režimu.
Tento vývoj odpovídá chápání rozsahu a povahy propojení armády a civilní sféry, které podle dokumentu zveřejněného americkým ministerstvem zahraničí za první Trumpovy administrativy zahrnuje snahy získat „duševní vlastnictví, klíčový výzkum a technologické pokroky občanů, výzkumníků, akademiků a soukromého sektoru z celého světa za účelem podpory vojenských cílů KS Číny“.
Související zpráva, kterou 5. září vydal vyšetřovací výbor Sněmovny reprezentantů pro otázky čínské komunistické strany, zjistila, že výzkum financovaný americkou armádou i nadále proniká do čínského systému propojení armády a civilního sektoru.
Tento dokument identifikoval přibližně 1 400 výzkumných prací publikovaných mezi červnem 2023 a červnem 2025, které deklarovaly, že obdržely financování nebo výzkumnou podporu od amerického ministerstva obrany a zároveň zahrnovaly spolupráci s čínskými subjekty.
Zpráva také zjistila „rozsáhlý a velmi znepokojivý vzorec, kdy je výzkum financovaný z peněz amerických daňových poplatníků prováděn ve spolupráci s čínskými subjekty přímo napojenými na čínskou obrannou výzkumnou a průmyslovou základnu – mnohé z nich jsou uvedeny na různých seznamech amerických vládních institucí – a na státem podporované programy náboru talentů“.
Problémy pro americkou zahraniční politiku
Tyto zprávy ukazují, jak obtížné je pro Washington omezit schopnost Pekingu rychle posilovat své technologické a vojenské kapacity.
Think tank Center for Security and Emerging Technology proto uznává složitý úkol, jak identifikovat nové netradiční dodavatele v domácím dodavatelském řetězci KS Číny a jak vhodně sankcionovat tyto subjekty, když zároveň rychle rozvíjejí své zahraniční provozy a výzkumná zařízení.
„Mnohé subjekty v našem souboru dat si již zřídily výzkumná centra nebo obchodní operace v zahraničí. Většina nepodléhá sankcím ani obchodním omezením USA,“ konstatuje zpráva.
„Jak se hranice mezi civilními a obrannými technologiemi stírají, Spojené státy budou čelit obtížným rozhodnutím mezi zachováním otevřenosti potřebné pro inovace a zmírňováním rizik pro národní bezpečnost.“
Podle zprávy tak byly do určité míry obejity snahy Spojených států zbrzdit modernizaci čínské armády, protože Komunistické straně Číny se podařilo vybudovat relativně konkurenceschopný domácí obranný sektor.
„Tyto výzvy ukazují, jak obtížné je pro Spojené státy a jejich spojence současně podporovat vlastní technologický pokrok a zároveň bránit čínské armádě v rozvoji, získávání a využívání moderních technologií,“ píše se ve zprávě.
„Naše zjištění navíc mohou naznačovat, že se Číně do jisté míry podařilo podpořit konkurenci uvnitř její historicky neefektivní obranné sféry.“
–ete–
