Maďarský premiér Viktor Orbán se v pondělí 27. října setkal jak s papežem Lvem XIV., tak s italskou předsedkyní vlády Giorgiou Meloniovou. Ústředním tématem rozhovorů byla válka na Ukrajině a možnosti, jak dosáhnout ukončení bojů.
Po setkání Orbán v rozhovoru pro maďarskou státní televizi M1 uvedl, že papeže požádal o podporu maďarských „mírových snah“. Podle jeho slov je však zároveň nezbytné, aby evropští státníci a představitelé vlád navázali přímý kontakt s Ruskem. „Uvítali bychom, kdyby […] byla zahájena jednání a došlo k rusko-evropské dohodě o evropském bezpečnostním systému a o budoucnosti Ukrajiny,“ prohlásil Orbán v Římě.
Orbán: Vatikán je duchovním centrem zastánců míru
K setkání s papežem Orbán dodal, že ve světě existují v podstatě dvě mocenská centra, která se zasazují o mír. Politické mocenské centrum se podle něj v současnosti nachází ve Spojených státech, zatímco duchovní centrum je ve Vatikánu.
Z toho „čerpají politici, kteří se angažují proti válce, opakovaně novou energii, motivaci, odhodlání, požehnání a povzbuzení,“ uvedl Orbán.
Bývalá hlava katolické církve, papež František, se opakovaně zasazoval o mír na Ukrajině. O této otázce několikrát hovořil i s Orbánem – jak ve Vatikánu, tak během jeho návštěvy v Maďarsku.
Maďarský předseda vlády tentokrát na soukromou audienci u papeže nepřicestoval sám. Doprovázela ho manželka, děti s rodinami a vnoučata. V prohlášení Vatikánu vydaném po setkání se uvádí, že Orbán a hlava katolické církve kromě otázek ochrany rodin a křesťanů „probírali také širokou škálu evropských témat, přičemž zvláštní pozornost věnovali situaci ve válce na Ukrajině a na Blízkém východě“.
Italský novinář a odborník na Vatikán Andrea Gagliarducci se po setkání vyjádřil v rozhovoru pro provládní maďarský deník Magyar Nemzet. Zdůraznil, že Orbánova návštěva má zásadní význam, protože se uskutečnila v „historickém okamžiku“, kdy se Maďarsko stalo „centrem mírových snah“ mezi Ukrajinou a Ruskem.
Mírový summit v Budapešti?
Během svého pobytu v Římě byl Orbán dotázán také na plánovaný mírový summit v Budapešti mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Dne 18. října potvrdili jak Trump, tak Putin, že summit v Budapešti je v přípravě. O několik dní později však americký prezident prohlásil, že „nechce ztrácet čas“. Budapešťský summit proto nebyl dále rozvíjen.
Trumpova slova následovala po prohlášení ruského ministra zahraničí, že Rusko odmítá okamžité příměří. Sergej Lavrov novinářům v Moskvě sdělil, že by to bylo v rozporu s dohodami, které Putin a Trump uzavřeli v srpnu na Aljašce. Krátce poté mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že před setkáním jsou „nezbytné přípravy, vážné přípravy“.
Orbán v Římě zdůraznil, že summit byl pouze časově odložen, v žádném případě však nebyl zrušen. Připomněl průběh summitu v egyptském Šarm aš-Šajchu 13. října, který se konal za účelem ukončení konfliktu v Gaze. Orbán uvedl, že i tehdy zúčastněné strany jednaly delší dobu a „pak bylo v sobotu oznámeno, že v pondělí dojde k podpisu“. Tak je třeba si to představit.
„Během dvou až tří dnů může dojít k míru – přesněji řečeno k dohodě,“ uvedl Orbán.
Podle předsedy vlády by mír zároveň vedl ke snížení cen energií, což by bylo v zájmu celé Evropy. Zároveň zdůraznil, že Maďarsko – stejně jako několik dalších evropských zemí – není schopné se zcela odpojit od ruských energetických zdrojů.
Orbán: Meloniová nedopustí, aby Maďarsko zůstalo stranou při jednáních o vstupu Ukrajiny do EU
V souvislosti s válkou na Ukrajině vyzval Orbán během své návštěvy Itálie evropské představitele, aby Evropa v žádném případě nebyla vyloučena z budoucí mírové dohody. Aby však evropští státní a vládní činitelé mohli u jednacího stolu vůbec promluvit, je podle něj nezbytný přímý dialog s Ruskem – nikoli pouze s Ukrajinou.
Ve svém příspěvku na Facebooku o setkáních v Itálii Orbán rovněž kritizoval, že Brusel chce obnovu Ukrajiny po válce financovat ze zmrazeného ruského státního majetku v Evropě. „Toto je rusko-evropský konflikt, který by mohl dokonce vést k válce [s Evropou],“ varoval předseda vlády před tímto záměrem.
S ohledem na bezpečnost Evropy zároveň zdůraznil, že Maďarsko bude důsledně vetovat plné členství Ukrajiny v EU. Místo toho Orbán prosazuje vytvoření strategického partnerství se sousední Ukrajinou.
Orbán sice neuvedl žádné podrobnosti o postoji Itálie k této otázce, dal však jasně najevo, že Meloniová – stejně jako několik dalších předsedů vlád velkých členských států EU – slíbila, že se zasadí o to, aby se od principu jednomyslnosti při přístupových jednáních neodchylovalo. To by Budapešti i nadále zaručovalo právo veta.
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová a některé členské státy však podporují reformu principu jednomyslnosti při hlasování.
Podle oficiálního prohlášení z Říma hovořili Orbán a Meloniová při svém setkání kromě války také o dalších klíčových tématech – o konfliktu na Blízkém východě, o hospodářských a bezpečnostních otázkách a o migraci. Právě v migrační politice považuje Orbán Meloniovou už delší dobu za svou spojenkyni.
Dne 28. října byl maďarský premiér v Římě přijat také italským místopředsedou vlády Matteem Salvinim. Salvini je zároveň předsedou strany Lega, která stejně jako Orbánův Fidesz patří v Evropském parlamentu do frakce „Patrioti pro Evropu“. Ital je považován za blízkého Orbánova spojence. V migrační politice i v otázce Ukrajiny oba zastávají podobné postoje.
–etg–
