Ústavní soud při jednání ve středu 3. prosince rozhodl, že cíle a činnost Komunistické strany Polska jsou v rozporu s ústavou. Rozsudek vede k delegalizaci této strany.
Soudci zasedali v plném složení pod vedením předsedy soudu Bogdana Święczkowského a jednomyslně přijali rozhodnutí, jehož zpravodajskou soudkyní byla Krystyna Pawłowiczová. Ve výroku stojí: „Cíle a činnost Komunistické strany Polska jsou v rozporu s čl. 13 ve spojení s čl. 11 odst. 1 druhou větou Ústavy Polské republiky“.
„V právním řádu Polské republiky není místo pro stranu, která oslavuje zločince a komunistické režimy odpovědné za smrt milionů lidí, včetně našich krajanů,“ uvedla zpravodajská soudkyně v odůvodnění.
Soud posuzoval dva spojené návrhy: generálního prokurátora a prezidenta republiky. První návrh byl podán v roce 2020 tehdejším prokurátorem Zbigniewem Ziobrem, prezidentský návrh dorazil počátkem letošního listopadu.
Jak se uvádí v prohlášení soudu: „Soud se ztotožnil s argumentací prezidenta Karola Nawrockého, který upozornil, že ‚komunismus v důsledku zločinné bolševické revoluce […] tragickým způsobem změnil tvář […] obrovské části světa a jeho […] sociální a ekonomické dopady jsou v mnoha zemích […] patrné dodnes. Komunistická ideologie je zaměřena proti základním hodnotám lidskosti, evropské a křesťanské civilizace‘“.
Prezident ve svém podání rovněž napsal: „Jednou z největších obětí komunismu bylo a je Polsko. V roce 1920 se díky statečnosti polských vojáků a celého národa podařilo od naší vlasti odrazit hrozbu šíření komunismu a zločinů, které s sebou nesl,“ a na tato slova soud ve svém prohlášení odkázal.
Soudci uvedli: „V tomto kontextu je obzvláště šokující programová činnost Komunistické strany Polska [KPP], která se odvolává na působení předválečné Komunistické dělnické strany Polska a vychvaluje útok sovětského Ruska na Polsko v roce 1920.“
Dále připomněli relativizování katyňského masakru, na něž upozorňoval tehdejší generální prokurátor ve svém podání z prosince 2020.
Jak zdůraznili: „Ještě více šokuje ta část programové činnosti KPP, ve které jsou polští důstojníci zavraždění v Katyni, Mednoje, Starobělsku, Ostaškově a dalších místech katyňského zločinu, označováni v oficiálním tisku strany jako statkáři a buržoazie, jako funkcionáři střední úrovně a agenti aparátu násilí, obrany, bezpečnosti a represí buržoazního státu […], a nakonec jsou naši hrdinové nazýváni ‚nejzarytější ideologicko-politickou protikomunistickou špičkou‘.“
„To vše se odehrálo v Polské republice, jejíž ústava zakazuje existenci stran odkazujících ve svých programech na totalitární metody a praktiky komunismu,“ konstatovali zástupci soudu.
Podle zákona o politických stranách „pokud Ústavní soud vydá rozhodnutí o nesouladu cílů nebo činnosti politické strany s ústavou, soud neprodleně vydá usnesení o výmazu této strany z evidence politických stran“.
„Nejnebezpečnější ideologie v dějinách světa“
V důsledku zločinů komunismu podle odhadů zahynulo na světě 100 milionů lidí; umírali během válek, mučení, hladomorů, genocid, v gulazích a táborech.
Marion Smith, bývalý výkonný ředitel Nadace paměti obětí komunismu (Victims of Communism Memorial Foundation), uvedl, že „komunismus se ukázal jako nejnebezpečnější ideologie v dějinách světa“. Podle něj si vyžádal více obětí než nacismus. Komunismus však neměl „svou norimberskou“, na což poukázala i soudkyně Pawłowiczová.
O to důležitější jsou rozhodnutí vlád a parlamentů, která připomínají zločinnou povahu této ideologie.
V červenci letošního roku podepsal český prezident Petr Pavel novelu trestního zákoníku, která mimo jiné doplňuje výslovný příklad, že nacistická a komunistická hnutí představují příklad hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, a zároveň upravuje možnosti ukládání alternativních a finančních trestů za propagaci těchto hnutí. Ustanovení vstoupí v platnost v roce 2026.
Podle předkladatelů zákona by se na bagatelizování či popírání zločinů komunismu mělo nahlížet obdobně jako na projevy popírající zločiny nacismu.
V zemích ovládaných komunistickými režimy se dodnes odehrávají zločiny, které vzbuzují hrůzu.
Jedním z nejstrašnějších a stále trvajících je odebírání orgánů živým lidem, kterého se Komunistická strana Číny (KS Číny) dopouští na vlastních občanech. Odborníci a obhájci lidských práv uvádějí, že tento postup probíhá již více než dvě desetiletí.
Nezávislý tribunál pro Čínu, zasedající v Londýně pod předsednictvím sira Geoffreye Nice, soudce, který vedl obžalobu proti Slobodanu Miloševićovi před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu, po mnohaměsíčním vyšetřování dospěl k závěru, že příznivci Falun Dafa (nazývané také Falun Gong), metody kultivace těla a mysli založené na principech Pravdivosti, Soucitu a Tolerance, byli a nadále jsou hlavní skupinou obětí zabíjených kvůli odebírání jejich orgánů. Nezávislí badatelé také stále častěji upozorňují na Ujgury jako na další skupinu obětí tohoto zločinu.
Odborníci na Čínu, obhájci lidských práv a svědkové krutostí čínského režimu, kterým se podařilo přežít, se již léta snaží upozorňovat svět na skutečnou povahu KS Číny.
Zvláštní pozornost si zaslouží také dva návrhy zákonů Kongresu Spojených států, které již schválila Sněmovna reprezentantů a čekají na hlasování v Senátu: Zákon o zastavení odebírání orgánů (HR 1503) a Zákon o ochraně Falun Gongu (HR 1540).
Zdroje: Ústavní soud, Prezydent.pl, „Epoch Times“, PAP.
–etpl–
