Aktualizováno 15:21 13. 12. 2025
Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu, které dnes zveřejnil na síti X. Finančními potřebami Ukrajiny v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští týden ve čtvrtek. Evropská komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy. Ukrajina od února 2022 čelí ruské vojenské agresi.
Babiš řekl, že souhlasí s belgickým premiérem Bartem De Weverem, se kterým se ve čtvrtek setkal v Bruselu. „Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny,“ uvedl. „Nemáme peníze pro jiné státy a to musí vyřešit Evropská unie jiným způsobem, ale my jí nebudeme ručit za nic, ani tam nebudeme dávat peníze,“ dodal.
Končící ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) považuje za jedinou realistickou cestu půjčku Ukrajině financovanou z hotovostních výnosů ze zmrazených aktiv ruské centrální banky. „Potřeby Ukrajiny jsou naléhavé a jednání v rámci EU se nesmí stát záminkou pro zdržování pomoci, kterou Ukrajina nutně potřebuje,“ uvedl dnes ve vyjádření pro ČTK.
„Vyjádření designovaného premiéra Babiše bohužel potvrzuje odklon české zahraniční politiky od prosazování a obrany tradičních hodnot a principů v mezinárodních vztazích směrem ke zbabělosti, sobectví a nezodpovědnosti, které bude vydáváno za moudré a pragmatické rozhodnutí,“ řekl České televizi ministr pro evropské záležitosti v demisi Martin Dvořák (STAN). „Nejsmutnější na tom je, že neochota aktivně pomáhat v boji proti okupantům se může naší zemi vrátit, až se tentýž agresor přiblíží k našim hranicím a stejně ‚pragmaticky‘ se k tomu postaví naši západní spojenci,“ dodal.
Na summitu příští týden se budou unijní prezidenti a premiéři rozhodovat mezi dvěma navrhovanými možnostmi financování Ukrajiny. První možností je podle komise to, že by EU získala kapitál na kapitálových trzích a jako záruku použila rozpočet EU. Toto řešení ale vyžaduje jednomyslné schválení státy EU.
Pro druhé řešení, reparační půjčku pro Kyjev, by stačilo jen schválení kvalifikovanou většinou. Princip spočívá v tom, že na počátku ruské války na Ukrajině držel depozitář cenných papírů Euroclear dluhopisy ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvázla v Euroclearu kvůli sankcím EU. Euroclear nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky, nově by ji ale investoval do dluhopisů EU. Unie by pak tyto prostředky použila k poskytnutí reparační půjčky, kterou by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska. Půjčka by směřovala jak na vojenské, tak na rozpočtové potřeby Ukrajiny a podléhala by přísné kontrole.
S navrhovanou reparační půjčkou zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy nesouhlasí Maďarsko a Slovensko. Tyto dva státy také hlasovaly v pátek proti návrhu, aby ruská aktiva v Evropské unii zůstala zmrazená na neurčito. Nebude o tom tedy třeba hlasovat každých šest měsíců jako dosud. Změnu schválenou kvalifikovanou většinou členských států EU podle informací ČTK podpořila také Česká republika, za kterou se jednání účastnil ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS). Čtyři země včetně Belgie hlasovaly sice pro, nicméně přidaly prohlášení, že toto rozhodnutí nepředjímá další kroky ohledně zmrazených ruských aktiv.
Hlavní část ruských finančních prostředků je zadržována v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear v Belgii, další jsou v belgických a francouzských bankách. Unie blokuje kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Belgie se obává možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění. Belgický premiér proto požaduje po ostatních zemích záruky, že „pokud bude peníze nutné vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát“. Pro Česko by to podle dostupných údajů znamenalo přibližně 89 miliard Kč.
