Ladislav Hribik

26. 2. 2026

Lídryně běloruské demokratické opozice Svjatlana Cichanouská zavítala do Štrasburku u příležitosti čtvrtého výročí rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu. Výročí války, která zásadně proměnila bezpečnostní situaci v Evropě, je podle ní nejen připomínkou obětí, ale i varováním před důsledky nezastavené agrese.

V rozhovoru pro slovenskou redakci Epoch Times hovoří o propojení osudu Ukrajiny a Běloruska, o odpovědnosti Ruska, ale také o tom, proč spravedlivý mír nemůže být kompromisem s imperiální politikou Kremlu. Zdůrazňuje také, že Bělorusko nelze ztotožňovat s režimem a že budoucnost regionu závisí na jednotě Evropy a jasném postoji vůči agresi.

Ve Štrasburku jste se zúčastnila slavnostního ceremoniálu připomínajícího čtvrté výročí rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu. Co pro vás toto výročí znamená?

Přináším poselství solidarity a odpovědnosti. Čtyři roky rozsáhlé války nejsou jen datum. Jsou to čtyři roky bolesti, ztrát, zničených měst, ukradených dětí a milionů lidí vyhnaných z domovů…

Pro mě je toto výročí připomínkou, že agrese roste, když se nezastaví včas. Ruská válka nezačala v roce 2022. Začala dávno předtím a během ní bylo podmaněno i Bělorusko. Dnes si připomínáme oběti, ale zároveň obnovujeme svůj slib: nebudeme normalizovat válku a nebudeme přijímat nespravedlnost jako realitu.

Ceremoniál uctil oběti války a vyjádřil solidaritu s Ukrajinou. Jak důležitá je podle vás pokračující evropská jednota a podpora Ukrajiny v této fázi války?

Pokud Evropa zůstane jednotná, Ukrajina se dokáže bránit a Rusko pochopí, že teror nefunguje. Pokud se Evropa unaví nebo rozdělí, diktátoři si to vyloží jako svolení pokračovat. Tohle není charita pro Ukrajinu. Je to investice do vlastní bezpečnosti Evropy. Prosím, neříkejte Ukrajincům v zákopech nic o únavě. A neříkejte běloruským politickým vězňům nic o únavě. Nemohou si ji dovolit – a Evropa také ne.

Jak z pozice běloruské demokratické lídryně vidíte souvislost mezi budoucností Ukrajiny a budoucností Běloruska?

Bez svobodné Ukrajiny nemá Bělorusko šanci vymanit se z ruského sevření. A bez svobodného Běloruska nebude Ukrajina nikdy plně bezpečná, protože Bělorusko může být znovu použito jako odrazový můstek. Cíl Ruska v obou zemích je stejný: kontrola, kolonizace a zničení naší identity.

Ukrajina se brání se zbraněmi v ruce. Bělorusko se brání teroru prostřednictvím podzemních sítí, sabotáží, informační práce a skrze běloruské dobrovolníky bojující za Ukrajinu. Takže když Ukrajina stojí, Bělorusko se přibližuje svobodě. A když se Bělorusko stane svobodným, stane se nejsilnější sankcí proti Putinovi.

V posledních měsících se obnovily diskuse o možných mírových jednáních. Co by podle vás představovalo spravedlivý a udržitelný mír pro Ukrajinu a region?

Spravedlivý a udržitelný mír nemůže znamenat pro Rusko pauzu na přípravu dalšího útoku. Mír musí respektovat suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Musí existovat odpovědnost za válečné zločiny včetně deportací civilistů. Ukrajina potřebuje skutečné bezpečnostní záruky. Pokud se mír buduje na kompromisu s agresí, jen zasévá semena další války. Skutečný mír musí odstranit základní příčinu – imperiální agresi.

Běloruský režim ruskou invazi různými způsoby podporoval. Jak reagujete na ty, kteří spojují běloruský lid s činy režimu?

Je velmi důležité nezaměňovat běloruský lid s režimem. Bělorusko není režim. Bělorusko není Rusko. Bělorusko je Evropa. Režim umožnil ruským jednotkám a raketám využívat naše území. Tisíce Bělorusů však proti válce protestovaly. Mnozí byli uvězněni. Někteří sabotovali železnice, aby zpomalili ruské vojenské přesuny. Bělorusové bojují za svobodu Ukrajiny. Režim je spoluagresorem. Lidé jsou rukojmí diktatury.

Jakou roli mohou sehrát evropské instituce, jako například Rada Evropy a Evropská unie, při podpoře demokratických sil v Bělorusku a zároveň při posilování regionální bezpečnosti?

Evropské instituce mohou sehrát klíčovou roli. Musí jasně říci, že demokratické Bělorusko má své legitimní místo v Evropě a v Radě Evropy. Bělorusko by mělo být pravidelným tématem jednání. Politická podpora kontaktní skupiny pro Bělorusko je důležitá. Finanční podpora akčního plánu a pomoc při otevření informačního centra Rady Evropy ve Vilniusu by byly silným signálem.

Otázka odpovědnosti se musí posunout vpřed, včetně podpory postoupení podnětu Litvy Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) a zajištění, aby se role Lukašenka řešila v rámci Zvláštního tribunálu.

Sankce musí zůstat nekompromisní a propojené s lidskými právy a systémovými změnami. Nejde jen o Bělorusko. Jde o zabránění další vojenské eskalaci včetně nasazení jaderných zbraní a hlubší integrace Běloruska do ruského válečného stroje.

Mnozí demokratičtí aktivisté z Běloruska jsou v současnosti v exilu nebo čelí represím. Jaké konkrétní kroky by mělo mezinárodní společenství podniknout, aby je lépe podpořilo?

Mnozí demokratičtí aktivisté jsou ve vězení nebo v exilu. Mezinárodní společenství by mělo poskytovat stabilní finanční podporu nezávislým médiím, obhájcům lidských práv a občanské společnosti. Musí existovat silnější ochrana před nadnárodními represemi. Země by měly vyšetřovat hrozby a odepřít vstup pachatelům. Humanitární víza, pobytové programy a stipendia se musí rozšířit. Rodiny politických vězňů potřebují podporu. A tlak na propuštění všech politických vězňů nesmí polevit. Každé propuštění je důležité.

Jaký vzkaz byste chtěla při tomto výročí poslat lidu Ukrajiny, Bělorusům a širší evropské veřejnosti?

Ukrajinskému lidu chci říci: vaše odvaha chrání celou Evropu. Bělorusové stojí při vás. Truchlíme nad vašimi ztrátami a uděláme vše pro to, aby naše země už nikdy nebyla použita jako platforma pro agresi. Bělorusům říkám: nejste sami. Váš tichý odpor, vaše solidarita, vaše důstojnost jsou důležité. Jednota je naše síla. Evropanům říkám: neodvracejte zrak. Mír a svoboda vyžadují vytrvalost. Pokud zůstaneme jednotní, spravedlnost zvítězí.

Děkujeme za rozhovor!

Svjatlana Cichanouská žije od roku 2020 z obav o osobní bezpečnost v exilu v Litvě. V únoru 2023 ji soud v Minsku v nepřítomnosti odsoudil na 15 let odnětí svobody za údajnou vlastizradu a spiknutí s cílem svrhnout vládu.

etsk

Související témata

Přečtěte si také

Írán opět uzavřel Hormuzský průliv, důvodem má být americká námořní blokáda

Teherán opět uzavřel Hormuzský průliv, důvodem je pokračující americká námořní blokáda Íránu, uvedlo dnes podle tiskových agentur velitelství íránských ozbrojených sil.

Tejc podá trestní oznámení kvůli bitcoinové kauze na ministerstvu spravedlnosti

Ministr Tejc má v bitcoinové kauze podezření na trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby.

„Myslím, že by odešel v trenkách“. Havlíček se obul do Hřiba za zpackaný stavební zákon

„No, kdybych to řekl kulantně, nevzpomínají na ně úplně v dobrém – na Piráty," řekl Havlíček s odvoláním se na zástupce stavebního sektoru.

Daimler Truck chce v Chebu vyrábět dieselové, později bezemisní vozy

Daimler Truck chce v Chebu vyrábět převážně dieselové nákladní vozy, později očekává růst výroby bezemisních aut.

Čína si buduje výhodu v podmořské válce prostřednictvím globálního mapování mořského dna

Čína mapuje světové oceány ve velkém měřítku, aby získala rozhodující výhodu v ponorkové válce a narušila dlouhodobou dominanci Spojených států pod hladinou.

Půl miliardy chroustů: Očekává se masové rojení

V Německu se očekává masové rojení chroustů. Sucho a zásahy člověka v regionu Hessisches Ried vytvořily ideální podmínky pro jejich přemnožení.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou.

Proč jsme závislí na telefonech a jak se z toho dostat

Nadměrný čas u obrazovek souvisí se změnami v mozku, zvyšuje riziko kognitivního úpadku a vede k nutkavému používání telefonu.

„Nedokážu to popsat, je to jako holistický zážitek,“ říká neurovědkyně o představení Shen Yun

Na dnešním odpoledním vystoupení souboru Shen Yun Performing Arts mezi diváky v hledišti pražského Kongresového centra pozorovali návrat tradiční čínské kultury neurovědkyně, majitel účetní firmy, který na představení přijel až z Polska nebo oceňovaný architekt.