Po letech přehlížení jádra jako ostouzeného zdroje dnes šéfka Evropské komise uznala, že odklon od jaderných kapacit v Evropě byl strategickou chybou a že budoucnost se bez jádra neobejde. Oznámila také opatření, kterými EU hodlá rozvoj jaderných technologií podpořit.
Zatímco obnovitelné zdroje zažily v posledních desetiletích v Evropské unii prudký nárůst, jádro šlo opačnou cestou. V roce 1990 pocházela třetina evropské elektřiny z jaderných elektráren, dnes je to jen necelých 15 %, poznamenala na Summitu jaderné energie, který se konal dnes v Paříži, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Dodala, že „s odstupem času je zřejmé, že to byla strategická chyba, že se Evropa obrátila zády ke spolehlivému a cenově dostupnému zdroji energie s nízkými emisemi“. Financování jaderných projektů bylo roky problematické a změnilo se teprve poté, co Evropská komise změnila od roku 2023 taxonomii tak, aby byly některé jaderné aktivity zařazeny mezi udržitelné investice, které přispívají k dekarbonizaci průmyslu.
Další význačný host summitu, generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IEAE) Rafael Grossi ve svém projevu zmínil, že jeho úřad uzavřel dohodu se Světovou bankou teprve loni. Díky ní se prolomilo letité tabu na úvěry na jaderné projekty.
„Dříve bylo financování jaderné energie zakázáno, jako by to byla nějaká trestná činnost. Bylo to tak. Loni jsem… podepsal historickou dohodu s Ajayem Bangem, prezidentem Světové banky, tady v Paříži… a poté se věci okamžitě, okamžitě začaly měnit,“ poznamenal Grossi s tím, že následně došlo k podpisu dohod jeho agentury s rozvojovými bankami jednotlivých kontinentů jako Asie, Afrika, Latinská Amerika či Evropa.
Tak jako ostatní řečníci i Grossi neopomněl poznamenat, že jaderná energie je potřebná pro budoucí rozvoj planety, včetně elektrifikace, digitalizace nebo umělé inteligence. Vyzdvihl spolehlivost a předvídatelnost atomových elektráren a jako příklad uvedl Ukrajinu, kde dnes 70 % elektřiny pochází z jaderných zdrojů. Jádro podle něj poskytuje i odpověď za udržitelnost a ochranu klimatu.
Jako důležitý aspekt rozvoje jaderné energie jmenoval urychlení povolovacích procesů. „Musíme pracovat tak, aby získání licence na jadernou elektrárnu netrvalo čtyři nebo pět let. Který podnik může takto fungovat?“ řekl ve svém projevu, přičemž dodal, že se „tímto směrem už ubíráme“.
Evropa může vyhrát jaderný závod
Předsedkyně Evropské komise přiznala, že elektřina v Evropě je příliš drahá, což brzdí konkurenceschopnost průmyslu. „Jsme závislí na dovozu energie, přitom máme vlastní zdroje – jaderné a obnovitelné. A společně se mohou stát společnými garanty nezávislosti, bezpečnosti dodávek a konkurenceschopnosti,“ pronesla.
Podle ní jsou obnovitelné zdroje a jádro nejsilnější v kombinaci a společně tvoří čistý, cenově dostupný a odolný energetický mix. Zatímco větrné a solární energie jsou levné na produkci, jsou rovněž závislé na počasí a navíc jsou často daleko od center průmyslové výroby, řekla. Jadernou energii označila za spolehlivou a schopnou dodávat elektřinu po celý rok.
„Nejúčinnější systém kombinuje jaderné a obnovitelné zdroje a je založen na skladování, flexibilitě a rozvodných sítích,“ prohlásila von der Leyenová.
Pokračovala tím, že Evropa je průkopníkem v jaderných technologiích a opět by v nich mohla vést svět. „Jaderné reaktory nové generace by se mohly stát evropským high-tech exportním artiklem s vysokou hodnotou,“ uvedla s tím, že Evropa se chce přidat ke globálnímu oživení jaderné energie.
Na tomto poli zmínila současnou i chystanou podporu jaderné fúze, výrobu jaderného paliva či rozvoj malých modulárních reaktorů. „Navrhujeme investovat v našem příštím rozpočtu přes pět miliard eur do výzkumu fúze, zejména prostřednictvím ITER,“ oznámila, ale dodala, že tato investice nestačí.
„Proto dnes jako komise představujeme novou evropskou strategii pro malé modulární reaktory. Náš cíl je velmi jednoduchý. Chceme, aby tato nová technologie byla v Evropě v provozu do začátku roku 2030, aby mohla hrát klíčovou roli po boku tradičních jaderných reaktorů ve flexibilním, bezpečném a efektivním energetickém systému,“ uvedla.
Komise podle ní navrhuje tři hlavní opatření k dosažení tohoto cíle. Prvním je zjednodušení a sjednocení regulačních pravidel napříč členskými státy. „Jakmile bude bezpečné zavést systém, musí být jeho zavádění v celé Evropě jednoduché,“ uvedla.
Druhým opatřením má být „mobilizace investic“, kdy EU poskytne záruku ve výši 200 milionů eur na podporu investic do inovativních jaderných technologií. „Tyto zdroje budou pocházet z našeho systému obchodování s emisemi,“ oznámila von der Leyenová. Takové prohlášení by bylo ještě před pár lety zcela nemyslitelné.
Záruka má snížit riziko investice do jádra a motivovat investory, dodala. Tento krok má být „součástí širšího úsilí o zlepšení investičních podmínek pro evropský jaderný sektor,“ konstatovala.
Třetím opatřením má být zajištění, že půjde o společné evropské úsilí. Spolupracovat by podle ní měly nejenom členské státy, ale i firmy napříč Unií včetně důvěryhodných partnerů ze třetích zemí.
„Mohli by například společně investovat do výzkumu, testovacích zařízení a vytváření evropských hodnotových řetězců pro jaderná paliva. Naše ambice se však neomezují pouze na malé modulární reaktory (SMR). Musíme také posílit širší jaderný ekosystém, ať už jde o paliva, technologie, dodavatelské řetězce a dovednosti,“ pronesla ve svém proslovu šéfka Evropské komise.
„Jaderné závody samozřejmě začínají. Víme, že Evropa má vše, co potřebuje k tomu, aby se ujala vedení. V jaderné energii máme půl milionu vysoce kvalifikovaných pracovníků, což je ve skutečnosti mnohem více než Spojené státy a Čína,“ uvedla na závěr a doplnila, že Evropa má ambice „postupovat rychle a ve velkém měřítku, aby se stala globálním centrem jaderné energie nové generace“.
