Poslanci včera do druhého čtení propustili normu, která reaguje na evropské nařízení o digitálních službách – DSA. Mezi hnutím SPD a zbytkem vládní koalice panuje v přístupu k legislativě rozpor. Sám premiér Andrej Babiš (ANO) ale minulý rok uvedl, že DSA „zadními vrátky přináší cenzuru“. Proč tedy zákon odhlasovali do dalšího kola?
Co je DSA?
DSA je evropské nařízení, které zavádí jednotná pravidla pro fungování online služeb v Evropské unii. Podle informací Evropské komise má přinášet např. větší transparentnost při odstraňování obsahu, možnost odvolání proti rozhodnutí o moderování, jednodušší nahlašování nelegálního obsahu, pravidla pro označování reklam nebo zákaz manipulativních praktik na platformách.
Online platformy musí podle legislativy také identifikovat a analyzovat rizika, mezi které podle EU patří například šíření nelegálního obsahu, ohrožení základních práv (jako je třeba svoboda projevu), ohrožení svobody a plurality médií nebo genderově podmíněné násilí a podobně. Jakmile rizika identifikují, musí podle evropského nařízení zavést opatření k jejich omezení.
Schvalování zákona v tuzemsku
Čeští zákonodárci usilují o implementaci tohoto nařízení prostřednictvím zákona o digitální ekonomice. Předložila ho již loni v prosinci bývalá vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Minulý pátek jej poslancům představil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
„Evropská komise již podala na Českou republiku žalobu z důvodu opožděné implementace nařízení o digitálních službách, proto je nezbytné tento návrh schválit v co nejkratší době,“ uvedl na zasedání pléna Červený. Ministr vyzdvihl např. možnosti ochrany českého spotřebitele či ochranu dětí a nezletilých.
„Online platformy jsou povinny přijmout opatření k zajištění bezpečného a věkově přiměřeného prostředí, zejména k omezení nadměrného času stráveného online, například vypnutím nekonečného scrollování, a k posílení ochrany soukromí nezletilých uživatelů,“ uzavřel přestavení české verze návrhu s tím, že jde o minimalistickou adaptaci.
Kritické hlasy
Poslanec Marek Novák (ANO) na pátečním jednání Sněmovny uvedl, že nechtějí zákon schválit zrychleně, v prvním čtení, ale standardní cestou. V legislativě je podle něj sporný bod boje proti dezinformacím, který podle něj může ohrozit svobodu slova. Zmínil existenci pracovní skupiny, která má spornou část eliminovat, aby „nebylo možné jakkoliv kohokoliv umlčet jenom na základě jeho názoru“.
Předseda strany Svobodných Libor Vondráček v pátek přiblížil zmiňované obavy z cenzury. „DSA operuje s pojmy, které nemají jasnou právní definici, ať už jsou to dezinformace, systémové riziko, nebo integrita informací. Máme tedy obavu, že kritika migrace, Green Dealu nebo další legitimní obavy občanů by mohly být vyhodnocovány jako takzvaná rizika pro občanský diskurz a v nadměrné míře by je mohly sociální sítě odstraňovat,“ sdělil s tím, že se to již v praxi děje. Jen v prvním pololetí 2025 se podle něj smazalo téměř 24 milionů příspěvků, z čehož bezmála 800 tisíc neprávem.
K němu se na úterním jednání připojila například poslankyně Markéta Šichtařová (Svobodní), která uvedla, že zákon představuje „výraznou hrozbu pro svobodu slova“ pod záminkou potírání dezinformací a nenávistných projevů. Ani navrhovaná česká úprava zákona by podle ní svobodu projevu neochránila, proto navrhla kompletní zamítnutí návrhu, který nakonec podpořilo jen sedm poslanců za SPD (podrobněji níže ve zprávě).
Někteří ostatní koaliční poslanci si uvědomují údajné riziko ohrožení svobody slova, ale věří, že se zákon dá pozměňovacími návrhy upravit tak, aby tuzemsku přinesl pozitivní části legislativy bez údajné cenzury. Například místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO) se podle jeho projevu přiklání k rozdělení zákona na dvě části. Na spotřebitelskou, která pokrývá „ochranu proti podvodům a šmejdům,“ a druhou, kterou Nacher označil jako „nebezpečí pronásledování lidí s nepohodlnými názory“.
I koaliční poslankyně Gabriela Sedláčková (Motoristé) uvedla, že by se návrh měl upravit do akceptovatelnější podoby. „I kdyby byl zákon z 99 % správný, stačí jeden ‚cenzurní kamínek‘ a může ohrozit svobodu slova. A právě proti těmto skrytým pastím musíme být maximálně opatrní,“ uvedla. Pokud se má DSA přijmout, musí se podle ní přepsat tak, aby žádné „cenzurní kamínky“ nezůstaly.
Proč by se podle dalších poslanců zákon naopak schválit měl?
Poslanec Ivan Bartoš (Piráti) označil argumenty o možné cenzuře za mýty. „To fakt není cenzurní zákon. Ve své podstatě je pravda přesně opačná,“ sdělil. V současnosti podle něj nejčastěji mažou příspěvky samotné platformy, jako je Facebook nebo Instagram. „Často automaticky, bez vysvětlení, bez možnosti jakékoliv obrany,“ dodal. Právě DSA podle něj zavádí právo uživatele na odůvodnění, na odvolání a na přezkum rozhodnutí.
„Vyměním svoji ségru za vaše ségry, případně kohokoliv z rodiny nebo kámošky. Nemá někdo fotky z Plzeňska? Domažlice a Klatovy nejlépe. Mám stovky holek i se jmény. Rád s někým vyměním,“ citovala poslankyně Taťána Malá (ANO) odhalení serveru Page Not Found, podle kterého na sociální síti Discord kolují bez vědomí nahé fotky stovek žen i nezletilých. Citací chtěla údajně upozornit na důležitost ochrany dětí v digitálním prostoru.
„Nemyslím si, že tento zákon vytváří cenzuru a určuje, co si lidé smějí a nesmějí myslet,“ poznamenala. Dodala ale, že souhlasí s tím, aby se ve druhém čtení ještě provedly nějaké návrhy na změny tak, aby obavy z cenzury zmizely.
O ochraně dětí hovořil i poslanec Jan Skopeček (ODS). Na páteční schůzce uvedl, že zákon považuje za „naprosto klíčový, co se týká bezpečnosti sociálních sítí“. „Jsem přesvědčen, že u našich dětí do značné míry poškozují jejich vývoj, zvlášť u adolescentů zvyšují míru sebepoškozování, poruchu příjmu potravy, sebevražedné tendence,“ uvedl k sociálním sítím. Požádal, aby se politici od politického souboje a demagogie zdrželi, a vyzval k věcné diskuzi.
Zákon prvním čtením nakonec prošel
Návrh Šichtařové na celkové odmítnutí neprošel. Hlasovalo pro něj pouze sedm poslanců, všichni za SPD. Mezi jmény, která pro kompletní zamítnutí hlasovala, se objevil například předseda Sněmovny Tomio Okamura, předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová, poslanec Jaroslav Foldyna (SPD), Miroslav Ševčík (SPD), Radek Koten (SPD) nebo Tomáš Doležal (SPD) a samotná Šichtařová.

„Doufám, že to ve druhém čtení bude mnohem, mnohem, mnohem lepší…“ napsal na X Foldyna.
Šichtařová, principiálně nesouhlasící s vývojem novely, rezignovala na poslanecký mandát.
Poslanci dále rozhodli, že legislativu nyní projednají výbory. Konkrétně bezpečnostní, hospodářský, ústavně-právní a pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Poté postoupí do druhého čtení, kde se zákon bude moct upravit pozměňovacími návrhy.
Velké zklamání pro obránce svobody projevu, uvádí SOSP
Společnost pro obranu svobody projevu ve vyjádření na svých webových stránkách již v pondělí uvedla, že pro obránce svobody projevu je to zatím velké zklamání, protože představení legislativy za Ministerstvo průmyslu a obchodu (ANO) i projevy zpravodaje (ANO) a předsedkyně poslaneckého klubu (ANO) vůbec neodpovídají vyjádření premiéra a předsedy ANO, které přednesl loni na mezinárodním fóru.
V něm totiž zařadil DSA vedle migračního paktu a emisních povolenek mezi největší hrozby v Evropě a jasně řekl, že „pod záminkou boje proti dezinformacím přináší cenzuru zadními vrátky“, uvádí SOSP. „Ne, DSA není o ochraně dětí, jak mnozí mylně informují, ale o zbavení Česka pravomoci pro regulaci digitálních platforem a o předání plné moci Evropské komisi k tomu, aby kontrolovala a vynucovala, co můžeme a nemůžeme zveřejňovat na sociálních sítích,“ sdělila iniciativa.
