Aktualizováno 11.3. v 14:35, doplněny poslední 3 odstavce
Nadbytek mléka na evropském trhu nadále sráží ceny této komodity. Jen za poslední měsíc se podle oficiálních statistik už tak nízká výkupní cena mléka propadla o další korunu na litr, upozornila Agrární komora ČR. V obavách o další vývoj proto požádala Ministerstvo zemědělství o pomoc pro chovatele.
V důsledku přebytku mléka na trhu se mohou spotřebitelé setkat v obchodech s akčními cenami mléčných výrobků jako dvacet korun za 250 gramů másla nebo deset korun za litr mléka. „Za takovou cenu ale není možné máslo ani vyrobit,“ uvedl v tiskové zprávě Agrární komory předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.
Obchodní řetězce situace na trhu zneužívají a tlačí výrobce ke snižování nákupních cen, aby nalákaly zákazníky, dodal Kopáček.
Evropa zaplavená mlékem
Důvod nadměrného objemu mléka na evropském trhu je jeho nadprodukce. Zvýšená produktivita mléčných farem překonala domácí poptávku a zájem třetích zemí o mléčné produkty z Evropy je slabý na to, aby dokázal nadbytečné množství odebrat, vysvětluje hlavní důvod mlékařský server DairyNews.
Ceny mléka, smetany a másla padají napříč kontinentem. Výkupní cena se často pohybuje pod výrobními náklady, upozornil server. To potvrzují i lidé z brandže u nás.
„Současné ceny nepokrývají chovatelům ani produkční náklady, natož aby mohli investovat do dalšího rozvoje farem a lidí, kteří na nich pracují. Pro ty, kteří ještě nemají zainvestováno, to může být likvidační,“ uvedl ve zmiňované tiskové zprávě předseda Komoditní rady pro mléko a hovězí maso při Agrární komoře ČR Leoš Říha.
Producenti podle něj přicházejí kvůli propadu výkupních cen měsíčně o stovky tisíc korun. Farma Agrocentrum Jizeran, která v podhůří Krkonoš chová 570 dojnic českého strakatého plemene, přišla jen za leden na tržbách za mléko oproti předchozímu měsíci o zhruba 400 tisíc korun, tedy přibližně o 10 procent méně, uvedla Agrární komora.
„Pokud ale budou ceny mléka klesat takovým tempem, budeme muset začít vážně uvažovat o tom, co dál. Mléko je pro nás hlavní komoditou a snažíme se, aby prostředí i výživa našeho dobytka byly na co nejlepší úrovni,“ poznamenal ve zprávě ředitel podniku Martin Lev.
Jeho slova potvrzují poslední data Českého statistického úřadu, podle kterých ceny mléka skutečně klesají. Zatímco ještě v prosinci loňského roku dostávali zemědělci za litr mléka zhruba 13 korun, v lednu to bylo už jen 12 korun. Výkupní ceny se začaly snižovat přibližně od října a vyhlídky na další období nejsou podle chovatelů sdružených v Agrární komoře ČR příliš příznivé.
„Mléko, které bylo dosud ekonomickým tahounem mnoha zemědělských podniků v Česku, se tak stává zdrojem obav o jejich další existenci,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Na hraně udržitelnosti se podle zástupců sektoru pohybují i výrobci mléčných produktů. Levnější surovina totiž nedokáže vyrovnat vysoké náklady na jejich výrobu. Mlékárny navíc čelí levné konkurenci z jiných evropských zemí, kde je rovněž přetlak mléka a mléčných výrobků a zároveň se doprodávají zásoby z předchozího období.
Výzva ministerstvu
Komoditní rada pro mléko a hovězí maso při Agrární komoře ČR se na jednání 10. března rozhodla, že se obrátí o pomoc na Ministerstvo zemědělství. Chtějí od něj podporu na překonání současného těžkého období.
O pomoc požádali již také němečtí farmáři, kteří od tamějšího ministerstva požadují daňové úlevy a podporu domácího mléka.
České ministerstvo zemědělství má podle jeho šéfa Martina Šebestyána (za SPD) některé konkrétní nástroje přímé pomoci producentům a zpracovatelům. „Jednou z možností je zvýšit maximální výši zálohy u podpor na dobré životní podmínky zvířat. Bez přímého dopadu na státní rozpočet by příjemci získali větší část finančních prostředků dříve a mohli lépe zvládnout současný tlak na trhu,“ citovala Agrární komora jeho vyjádření.
V úvahu podle ministra přichází také národní program QCZ pro zpracovatele mléka. Na jeho spuštění ovšem zatím nejsou finanční prostředky. „Na evropské úrovni jsme v případě potřeby připravení požádat o aktivaci mimořádných tržních a finančních opatření Evropské unie. Mohlo by jít o využití krizové rezervy společné zemědělské politiky nebo přípravu mimořádného evropského plánu pro mléko, který by umožnil aktivovat finanční nástroje Unie včetně podpory dobrovolného omezení produkce a cílené pomoci nejvíce ohroženým producentům,“ dodal ministr zemědělství.
Pomoci českým chovatelům může podle něj každý spotřebitel, pokud bude upřednostňovat lokální produkty, a také větší uplatnění lokálních potravin ve veřejném stravování. Z dlouhodobého hlediska navrhuje také podporu zpracovatelského průmyslu tak, aby se co nejvíc českého mléka zpracovalo u nás – a ne v zahraničí.
Na otázku, zda by nebylo lépe místo dotací snížit stavy mléčného skotu a tím i množství mléka v oběhu, odpověděla mluvčí Agrární komory Barbora Pánková, že produkce mléka je dlouhodobý proces, který nelze ze dne na den zapnout nebo vypnout podle aktuální situace na trhu.
„Rychlé snížení produkce proto není jednoduché ani ekonomicky, ani provozně. Chov dojnic je investice plánovaná na řadu let dopředu, od odchovu zvířat přes technologické vybavení stájí až po zajištění krmiv. Pokud by chovatelé výrazně omezovali stavy dojnic, znamenalo by to často faktické ukončení části výroby, kterou by později bylo velmi obtížné a nákladné znovu obnovit,“ uvedla pro Epoch Times.
Zároveň dodala, že mléko patří mezi základní potraviny a domácí produkce hraje významnou roli z hlediska potravinové soběstačnosti a stability trhu. „Proto je i v zájmu společnosti, aby produkční kapacity nebyly krátkodobými výkyvy na trhu nenávratně oslabeny,“ řekla.
