Dánský energetický expert a zakladatel Dánské jaderné asociace Johan Christian Sollid přetavil data Eurobarometeru do přehledné mapy, aby ukázal, kde v Evropě panuje nejpozitivnější přístup k jaderné energii jako zdroji elektřiny.
Na prvním místě se umístila Česká republika, kde 77 % dotázaných odpovědělo pozitivně na otázku: „Bude mít jaderná energie určená pro výrobu elektřiny pozitivní, negativní nebo žádný dopad na náš způsob života v následujících 20 letech?“ Negativně hodnotilo dopady 17 % českých respondentů.
Podpora jádra v Česku tak výrazně převyšuje evropský průměr, kde 56 % občanů hodnotí dopad jaderné energetiky jako pozitivní a 35 % jako negativní. Dalšími silnými zastánci jádra jsou Finové (71 %), zatím nejaderní Poláci (69 %) a Dánové společně s Francouzi (oba 66 %). Tato nejnovější data byla publikovaná loni na základě průzkumu Special Eurobarometer 557, který zpracovával odpovědi získané od respondentů již na podzim 2024.
U Francouzů, kde je mnoho let jaderná energie dominantním zdrojem elektřiny, nejde o nic překvapivého. Zato u Dánů jde o pozoruhodný vývoj, protože v předchozím takovém průzkumu v roce 2021 podporovalo jádro jen 22 % dotázaných.
„A tohle je země, která v roce 1999 zakázala vyrábět elektřinu z jaderné energie a od roku 1985 ji vyřadila z národního energetického plánování,“ poznamenal Sollid a dodal: „Jedna věc je jistá. Občané EU čím dál víc podporují jadernou energetiku a tento trend jen roste.“
Kladné hodnocení vůči jádru napříč EU zaznamenalo ve srovnání s oním posledním průzkumem desetiprocentní nárůst.
Rostoucí podporu jádra lze pozorovat i v nejvyšších kruzích EU. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden na jaderné konferenci v Paříži překvapivě uznala, že odklon Evropy od jádra byl strategickou chybou a že je na čase rozvoj této technologie více podpořit.
Na Slovensku, u kterého na mapě EU není znázorněná míra podpory, vyjádřilo pozitivní postoj k jádru 64 % respondentů. U našich východních sousedů bylo loni 68 % veškeré elektřiny vyrobeno právě v jaderných elektrárnách (v Česku pouze 43 %).
Národní průzkum podpory jaderné energie v České republice zaznamenal vloni také nárůst kladných odpovědí. Výsledky Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ukázaly, že 73 % občanů souhlasí s využitím jaderné energie k výrobě elektřiny v České republice (proti bylo pouze 5 %), přičemž výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany podporuje 80 % občanů a 9 % je proti. Ve srovnání se šetřením z roku 2024 klesl počet těch, co nesouhlasí s výstavbou, o sedm procentních bodů.
Skeptici a obnovitelné zdroje
Na druhém konci evropského průzkumu se ocitlo tradičně Rakousko, kde přetrvává skeptický postoj k jaderné energii. Jako pozitivní její dopad hodnotilo pouze 25 %, zatímco 67 % má názor opačný.
Překvapivě vzrostla podpora jádra v Německu, které se svých jaderných zařízení definitivně zbavilo v roce 2023. Pozitivně nyní jádro hodnotí 44 % Němců (nárůst o 19 procentních bodů ve srovnání s rokem 2021), zatímco 45 % přechovává negativní postoj.
Přestože postoj k jaderné energii je pozitivnější, zdaleka nedosahuje takové podpory jako obnovitelné zdroje energie (OZE), jako jsou větrné a solární elektrárny.
Až 87 % občanů EU se dle průzkumu domnívá, že OZE budou mít v následujících 20 letech pozitivní dopad na náš způsob života, zatímco pouze 10 % na ně nahlíží negativně.
Dominantně kladný přístup lze pozorovat zejména ve skandinávských státech jako Švédsko (96 %), Dánsko, Portugalsko a Finsko (všechny 95 %). Naopak nejnižší míru podpory pro obnovitelné zdroje uvedli respondenti v Rumunsku (62 %), Estonsku (71 %) a Bulharsku (74 %). V Česku to bylo 84 % dotázaných, což je dokonce o jeden procentní bod výše než v Rakousku.
