Po roce 2000 se Švédsko vrhlo na digitalizaci školství. Ve snaze připravit děti na nový, digitální svět, se učebnice hromadně nahrazovaly počítači a tablety. Myšlenka „počítač/tablet pro každého žáka“ z roku 2009 se rychle rozšířila a do pár let se laptopy staly běžnou součástí výuky. V roce 2019 vláda dokonce nařídila školkám použití tabletů jako součást učebního plánu. Jenomže…
Nadšení pro digitální vzdělávání však začalo v posledních letech chladnout. Konkrétně s rokem 2023 přišly ze strany švédské vlády první změny směrem k návratu k papíru a peru. Ministryně školství Lotta Edholmová v prosinci 2022 prohlásila, že digitalizace z let 2009-2019 byl „experiment“ s „nekritickým přístupem“, a oznámila návrat ke knihám. Obratu předcházely konzultace s odbornou veřejností.
Podle vědeckých studií předložených Švédskou národní agenturou pro vzdělávání mají tištěné texty několik výhod, uvedla ministryně. „Při digitálním čtení čtenář věnuje čtení méně času. Žáci textem procházeli rychleji, což však bylo na úkor porozumění právě přečtenému textu. Ti, kteří četli tištěný text, byli schopni lépe zopakovat hlavní body, zapamatovali si více částí a celkově prokázali lepší porozumění textu,“ píše se v tiskové zprávě vlády.
Někteří pedagogové si také stěžovali, že tištěné knihy nejsou dostupné. Vláda proto vyčlenila speciální granty na tištěné učebnice a příručky pro učitele. Tento program funguje od roku 2023 a každý rok na něj vláda věnuje stovky milionů švédských korun. Jen za loňský rok to bylo 755 milionů (1,7 miliardy Kč).
Další dotace poskytovány školským knihovnám také na nákup beletrie a dalších knih. Od roku 2028 pak musí být k dispozici tištěné výukové materiály na všech školách pro všechny předměty, plánuje vláda s tím, že učit se bude pouze z nich.
Proč obrazovky vadí?
Podle kritiků tráví děti u obrazovek příliš mnoho času, což se negativně odráží na jejich dovednostech a výsledcích.
„Existují vědecké důkazy o tom, že prostředí bez obrazovek vytváří pro děti lepší podmínky pro navazování vztahů, soustředění se a osvojování si čtení a psaní,“ uvádí se v článku na webu úřadu vlády.
Úřad proto nabádá, že „s digitálními výukovými nástroji je třeba zacházet opatrně a uvážlivě“ a zdůrazňuje jejich zařazení do výuky až „ve věku, kdy podporují učení žáků a nebrání mu“. V praxi to vypadá tak, že u mladších ročníků se obrazovky nepoužívají vůbec, zatímco u starších žáků jsou omezení mírnější.
Jak poznamenává nedávný článek BBC, od roku 2025 už tablety nejsou povinnou součástí předškolní výuky, přičemž dětem mladším dvou let se tablety nedávají vůbec. Letos také v severské zemi vstoupí v platnost plošný zákaz mobilních telefonů na školách. Používány nesmí být už ani pro vzdělávací účely.
Sissela Nutleyová, neurovědkyně působící na Karolinském institutu ve Stockholmu, která patří k expertům, kteří vyjádřili obavy ohledně používání digitálních pomůcek, uvedla pro BBC, že žáci mohou ztratit soustředění, když vidí, co ostatní děti dělají na obrazovkách. Poukázala také na rostoucí počet mezinárodních výzkumů, podle nichž může čtení textů na digitálních zařízeních ztěžovat dětem zpracování informací a že časté používání obrazovek může dokonce ovlivnit vývoj mozku u mladších žáků.
Vláda podle BBC doufá, že návrat k tradičnějším metodám výuky pomůže zlepšit postavení Švédska v žebříčku PISA – srovnávacím hodnocení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v základních školních předmětech. Švédsko, které kdysi patřilo k premiantům, zaznamenalo v roce 2012 prudký pokles výsledků a po krátkém oživení došlo v roce 2022 k dalšímu výraznému propadu v matematice a čtení.
„Čtení skutečných knih, psaní na skutečný papír a počítání se skutečnými čísly na skutečném papíře je mnohem lepší, pokud chcete, aby děti získaly potřebné znalosti,“ řekl britskému mediálnímu domu Joar Forsell, mluvčí Liberální strany pro oblast vzdělávání. Současná ministryně školství a integrace je předsedkyní této strany.
