Otázka existence Iluminátů patří k nejvděčnějším tématům moderní popkultury, politické paranoie a skepticismu, ale i historického bádání. Pro někoho jde o všemocnou elitu tahající za nitky světového dění, pro jiného o dávno zaniklý spolek akademiků, kteří chtěli reformovat společnost skrze rozum.
Osvícenství jako odpověď
Příběh skutečných Iluminátů začíná přesně před 250 lety v Bavorsku. 1. května 1776 vznikl v Ingolstadtu tajný osvícenský spolek, jehož zakladatelem byl Adam Weishaupt, profesor kanonického práva na tamní univerzitě. Weishaupta hluboce ovlivnily myšlenky francouzského osvícenství, které kladlo důraz na rozum, vědu a sekularismus. Nacházel se však v prostředí konzervativního a silně katolického Bavorska, kde školství a veřejný život stále ovládali jezuité. A to i přes to, že jejich řád formálně rozpustil papež Klement XIV. v roce 1773.
Původním záměrem řádu, který se zpočátku jmenoval Bund der Perfektibilisten, bylo vytvořit elitní síť vzdělanců, kteří by společně pracovali na mravním zdokonalení lidstva a postupné transformaci společnosti. Weishaupt věřil, že pokud budou klíčové postavení ve státní správě zastávat osvícení jedinci, monarchie a náboženský dogmatismus přirozeně ustoupí svobodě a rovnosti.
Organizační struktura Iluminátů byla inspirována konceptem svobodného zednářství, avšak měla jasnou hierarchii. Členové používali pseudonymy – například sám Weishaupt byl Spartacus, studovali antickou filozofii a procházeli systémem iniciačních stupňů, než se stali plnohodnotnými příslušníky. Řád se rychle šířil, především díky tomu, že začal rekrutovat členy přímo ze zednářských lóží. Do poloviny 80. let 18. století měli Ilumináti odhadem až přes 2 000 členů. Mezi nimi nechyběli vlivní šlechtici, úředníci, spisovatelé i vědci. Dle některých pramenů i sám Johann Wolfgang von Goethe byl členem bavorských Iluminátů.
Vzestup a pád
Expanze řádu vyvolala obavy bavorského kurfiřta Karla Theodora. Ten, podporován katolickou církví, vydal v letech 1784–1785 edikty zakazující všechny tajné spolky bez státního schválení. V březnu 1785 byl iluminátský řád explicitně postaven mimo zákon. Následovaly domovní prohlídky, zabavení dokumentů a zatčení některých členů. Weishaupt přišel o profesuru a musel uprchnout z Bavorska do Gothajska, kde žil až do své smrti v roce 1830.
Policie pak prováděla systematické domovní prohlídky, při nichž zabavila rozsáhlou korespondenci a dokumenty popisující některé cíle a metody řádu. Bavorská vláda některé části těchto dokumentů v roce 1787 zveřejnila, aby varovala veřejnost před jejich údajným „zhoubným vlivem“. Historicky vzato zde příběh skutečných Iluminátů končí.
Konspirační teorie?
Proč tedy jejich jméno straší svět dodnes? Jednou z možných teorií je Velká francouzská revoluce roku 1789. Někteří členové evropské aristokracie a církve nemohli uvěřit, že by tak radikální společenský převrat byl důsledkem lidové nespokojenosti. Hledali tak skrytou příčinu, viníka v pozadí. V roce 1797 vydal skotský vědec a člen zednářského spolku John Robison knihu Proofs of a Conspiracy against all the Religions and Governments of Europe, v níž tvrdil, že Ilumináti infiltrovali zednářské lóže a stáli za Francouzskou revolucí. Podobně francouzský jezuita Augustin Barruel ve svých Mémoires pour servir à l’histoire du jacobinisme z téhož roku spojil Ilumináty, zednáře a jakobíny do jediného ateistického spiknutí proti monarchiím a církvi.
Autoři děl napsaných v atmosféře strachu z revolučního chaosu sice neměli přímé důkazy o pokračující existenci řádu, využili však zveřejněných bavorských dokumentů k vytvoření vlastního narativu. Jejich teorie se postupně šířily v konzervativních i náboženských kruzích a později je přebírali autoři 19. a 20. století antisemitského postoje, kteří Ilumináty spojovali se vším od židovských spiknutí až po bolševismus.
V 60. a 70. letech 20. století došlo k oživení zájmu o Ilumináty skrze hnutí diskordianismu a literární fikci. Trilogie Illuminatus! od Roberta Shea a Roberta Antona Wilsona parodovala konspirační myšlení tím, že do příběhu zamíchala vše od vraždy Johna Fitzgeralda Kennedyho až po UFO. Ironií osudu je, že mnoho čtenářů tyto ze své podstaty satirické texty přijalo jako odhalení skutečných faktů.
Ilumináti dnes
Dnes jsou Ilumináti běžným popkulturním a konspiračním fenoménem. Motiv Božího oka na vrcholu pyramidy na americké jednodolarovce někteří nesprávně spojují s bavorským řádem, ačkoliv šlo o starší křesťanské a zednářské symboly. Někteří obviňují Ilumináty z ovládání států, médií, financí či celebrit, z přípravy takzvaného Nového světového řádu či dokonce z inscenování historických událostí od Francouzské revoluce přes atentát na Kennedyho až po tragické 11. září. Pro tyto domněnky však neexistují žádné historické prameny.
Přestože skuteční Ilumináti byli marginálním bavorským osvícenským experimentem, paradoxně nelze popřít, že jejich dnešní odkaz je obrovský. Pravděpodobně totiž dovedli nemalý počet lidí k hledání oné absolutní „pravdy“. Jedná se sice o bádání, které je založeno na vrstvách konspiračních teorií, avšak i to je ve svém smyslu poněkud osvícenským cílem. O světovou nadvládu tajemného spolku se však nejspíše bát nemusíme.
