Ve svém obtížném vztahu s Tureckem nechce EU nadále vylučovat sankce. Mezi členskými státy panuje „široká shoda“ „ponechat všechny možnosti na stole“, řekl v pondělí po konzultacích s ministry zahraničí členských zemí EU šéf diplomacie EU Josep Borrell. Ve zprávě připravené pro summit EU tento týden existují „pozitivní a negativní přístupy“ pro budoucí vztahy k Ankaře.
Ministři zahraničních věcí EU jednali o Borrellově inventáři v pondělí před čtvrtečním summitem hlav států a předsedů vlád. Na jedné straně obsahuje návrhy „pozitivní agendy“ ve vztazích s Tureckem jako dlouholetým kandidátem na vstup do EU. Podle diplomatů by EU mohla nabídnout při rozhovorech s Ankarou rozšíření celní unie nebo další finanční podporu zhruba 3,7 milionu uprchlíkům v Turecku.
Borrell zdůraznil, že Turecko se nedávno ukázalo jako připravené komunikovat ve sporu s Řeckem a Kyprem o zásoby plynu ve východním Středomoří. Proces komunikace však nadále zůstává „křehký“.
„Na druhou stranu existuje vývoj, který se nepovažuje za pozitivní,“ říká Borrell a poukazuje na žádost o zákaz prokurdské strany HDP a odstoupení Turecka od Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách.
„Toto je cesta zpět do středověku,“ uvedl lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn v souvislosti s téměř každodenními vraždami žen v Turecku. „Toto není cesta, kterou potřebujeme k tomu, abychom mohli opět vybudovat normální vztahy s Tureckem.“
Německý ministr zahraničí Heiko Maas hovořil o „světle a stínu“. I když ve východním Středomoří dojde k uvolnění, domácí politický vývoj v Turecku je „určitě špatným signálem“. Pokud se Ankara odchýlí od konstruktivního směru středomořské otázky, „ponechá připravené sankce na stole“.
Německý list Süddeutsche Zeitung uvedl, že jednou z možností zmíněných ve zprávě Borrella bylo zaměřit se na „odvětví důležitá pro tureckou ekonomiku“. Cestovní ruch je výslovně zmíněn. Členové EU proto mohou vydávat cestovní varování. Mohl by být rovněž omezen dovoz nebo vývoz „určitého zboží a technologií“ v energetickém sektoru.
Borrell zdůraznil, že ministři zahraničí zatím nevyvodili žádné závěry. To je úkol hlav států a předsedů vlád.
Diplomaté EU však předpokládali, že v případě „pozitivní agendy“ by měl summit přinejlepším vydat pracovní příkaz, například prozkoumat obnovení rozhovorů o rozšíření celní unie. Konkrétní rozhodnutí by pak podle Bruselu pravděpodobně padla až na červnovém summitu. Tím by EU udržovala Turecko pod tlakem.
Z článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
