28. 11. 2022

Naposledy byl snížen, nyní byl zcela zrušen: bonus na elektromobily. Švédsko tímto bleskovým oznámením šokovalo nejednoho zájemce o elektromobil.

Každý, kdo si ve Švédsku od 8. listopadu koupí elektromobil, již nebude dostávat státní bonus. Oznámilo to ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě – pouhý den předtím, než nový zákon vstoupí v platnost. Takzvaný „klimatický bonus“ je podle nové švédské vlády zastaralý.

Důvod? Náklady na vlastnictví a provoz elektromobilu jsou nyní srovnatelné s náklady na benzinový nebo naftový vůz. Navíc přibližně polovina všech nově zakoupených automobilů je elektrických. Státní dotace proto již nemohly být opodstatněné.

Klimatický bonusový vůz“ dostává novou definici

Dříve měl na „klimatický bonus“ nárok každý, kdo si koupil elektromobil, který vypouštěl méně než 60 gramů CO₂ na kilometr. Tato definice byla rovněž změněna: od 1. ledna 2023 budou za „klimatický bonus“ považovány pouze nové automobily s emisemi CO₂ nižšími než 30 g/km. Kupující musí být schopen prokázat, že nákup nebo objednávka byly učiněny do 8. listopadu, jinak také odejde s prázdnou.

Vzhledem k tomu, že dotace se obvykle vyplácí nejdříve šest měsíců po registraci vozu, je pravděpodobné, že se bleskové oznámení vlády setká s nejedním rozzlobeným majitelem nového vozu.

Nyní se objevují obavy, že snížení dotace by mohlo mít negativní dopad na trh s elektromobily. Průmyslové sdružení Mobility Sweden se domnívá, že prodej elektromobilů by prudce klesl. „Toto rozhodnutí nás docela překvapilo,“ řekla mluvčí odvětví. Původně se totiž hovořilo o tom, že od 1. ledna 2023 bude bonus snížen ze 70 000 na 50 000 korun (z přibližně 2900 na 2000 eur). Nyní byl zcela zrušen.

Přesto se od loňského roku prodej elektromobilů díky štědrým dotacím a prudkému nárůstu cen benzinu a nafty skutečně rozjel.

Rozdělení severu a jihu v oblasti elektromobility

V mezinárodním srovnání jsou skandinávské země považovány za průkopníky elektromobility. Jak uvádí časopis Autogazette, v Evropě existuje „rozdělení na sever a jih“ v oblasti elektromobilů.

V severních zemích mají čistě bateriové vozy 15procentní podíl na trhu, zatímco na jihu je to pouze 3,8 %. Zdaleka nejvyšší podíl elektromobilů má Norsko (74 %), následované Islandem (35 %) a Švédskem (30 %). Německo je s 9,7 % uprostřed.

Švédsko také výrazně investuje do inovací. Například švédská automobilka Volvo plánuje do roku 2030 každý rok uvést na trh nový elektromobil. Kratší doba nabíjení, lepší baterie, které by měly stačit na dojezd až 1000 km – na tom se stále pracuje. Švédský start-up Volta Truck pracuje na čtyřech elektrických nákladních vozidlech, která by měla být připravena k uvedení na trh do roku 2025.

Nedostatek nabíjecích stanic

S tím, jak si stále více lidí pořizuje elektromobily, se ve Švédsku zvyšuje i nedostatek veřejných dobíjecích stanic. Podle zpravodajského portálu „Allt om Elbil“ se i přes obrovské investice do nabíjecí infrastruktury nedaří udržet krok s obrovským růstem trhu s elektromobily.

Podle doporučení EU by na každých deset elektromobilů měla připadat alespoň jedna dobíjecí stanice. Na jednu dobíjecí stanici ve Švédsku letos připadá v průměru 24 elektromobilů. Pokud by se postupovalo podle směrnice EU, potřebovala by země celkem 23 500 dalších veřejných dobíjecích míst, aby mohla zásobovat současný počet elektromobilů.

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Europoslanci schválili postoj parlamentu k úpravě emisních povolenek ETS 2

Evropský parlament dnes ve Štrasburku schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise na změnu systému obchodování s emisemi v dopravě a vytápění budov ETS2.

Vývoj v případu Vachatové: Kolik žalob a trestních oznámení už padlo?

Premiérova poradkyně Vachatová se v březnu začala právně bránit útokům a výhrůžkám. Její právní zástupce přiblížil, kolik žalob již podal.

Česká republika má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy, řekl dnes v Astaně premiér Andrej Babiš po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem.

Íránský uran se nejspíš nachází v Isfahánu, ukazují satelitní snímky Mezinárodní agentury pro atomovou energii

Většina íránského vysoce obohaceného uranu se pravděpodobně stále nachází v jaderném komplexu v Isfahánu. Upozornil na to šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi.

„Bezpečnost vakcín byla předstíraná,“ řekl exředitel výzkumných center Pfizeru na covidovém slyšení Bundestagu

V Německém spolkovém sněmu proběhlo slyšení parlamentní vyšetřovací komise k pandemii covidu-19. Zkoumali se zejména rizika a bezpečnost mRNA vakcín.

Střelec, který zranil Fica, si odsedí 21 let vězení, potvrdil Nejvyšší slovenský soud

Slovenský nejvyšší soud dnes potvrdil trest 21 let vězení pro útočníka, který předloni střelbou z pistole vážně zranil premiéra Roberta Fica.

Po útoku na praktikující Falun Gongu slíbil britský ministr nulovou toleranci vůči represím podporovaným ze zahraničí

Skupina poslanců vyjádřila obavy z útoku na praktikující Falun Gongu v Londýně. Ministr Jarvis reagoval, že nadnárodní represe nebudou ve Spojeném království tolerovány.

Země Evangeline: tajuplná krása bažin

Obraz „Země Evangeline“ propojuje poezii, historii a krajinu Louisiany v silné vizuální výpovědi o ztrátě, lásce a paměti.

V květnu nastanou dva úplňky včetně vzácného „modrého“ mikroúplňku

Květen nabídne neobvyklou podívanou: dva úplňky během jediného měsíce. Jeden z nich bude navíc vzácný modrý mikroúplněk – menší, méně jasný, ale o to zajímavější. Kdy se na něj podívat?