Předseda vlády Petr Fiala nedávno prezentoval plány směřování České republiky. Mezi klíčové investice zahrnul projekt gigafactory – zbudování továrny na výrobu automobilových baterií na současném letišti Líně u Plzně. Jak daleko je tento projekt a zda je řetězec těžby, výroby baterií a elektroaut realizovatelný?
Ministerstvo průmyslu a obchodu na svých webových stránkách uvádí, že gigafactory je plánován vybudovat na rozloze 280 hektarů. Náklady na realizaci mají údajně dosáhnout 9 miliard korun.
V roce 2032 by podle ministerstva měl gigafactory zaměstnat „3 400 především vysoce kvalifikovaných pracovníků“.
Ministerstvo uvádí, že „investor nepočítá s potřebou dovážet zahraniční pracovníky s výjimkou vysoce kvalifikovaných expertů na baterie,“ a že cílem je v „maximální možné míře pokrýt požadavek na personál v Česku žijícími zaměstnanci“. Dle ministerstva se nepočítá s výstavbou ubytovny pro zahraniční pracovníky.
Gigafactory se stává novým odvětvím globální ekonomiky, a to i kvůli celosvětovým cílům snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů takřka na nulu – takzvané „net zero.“
Podobné projekty se chystají v mnoha zemích světa. Elon Musk například plánuje výstavbu gigafactory v Indii a Mexiku a indický koncern Tata Group zase ve Velké Británii.
V České republice by měl gigafactory vybudovat nadnárodní automobilový koncern Volkswagen Group, který reálně ovládá společnost Porsche. 4 % akcií společnosti vlastní odnože investiční společnosti Vanguard. Rodina Porscheů je držitelem 100 % hlasovacích práv společnosti Volkswagen Group.
Těžba, zpracování a výroba baterií
Projekt gigafactory má zahrnovat celý dodavatelský řetězec. Fiala prohlásil, že má dojít k otevření těžby lithia na Cínovci – a to se bude pravděpodobně dovážet do gigafactory, kde se budou z lithia vyrábět baterie pro pohon elektroaut. Následně se budou v ČR vyrábět elektroauta. Posledním článkem tohoto řetězce má být recyklace baterií.
„Proto pracujeme na tom, abychom co nejdříve spustili těžbu, ideálně v roce 2026. Můžeme mít celý řetězec od těžby, zpracování, výroby baterií, výroby čipů až po produkci finálních aut,“ řekl na konferenci premiér s tím, že by těžba měla začít na Cínovci, kde je „5 % celosvětových zásob lithia“.
Cínovec leží přibližně 150 kilometrů od Plzně.
Petice proti výstavbě gigafactory
Podle článku deníku i-Dnes Již v srpnu 2022 předali krajskému úřadu v Plzni tři místní politici, petici podepsanou 8 200 obyvateli Plzně, obyvatel okolních obcí i dalších měst ČR. Petiční akce trvala údajně necelé tři týdny. Plzeň má přibližně 180 tisíc obyvatel.
Organizátory petice jsou politici ČSSD – Pavla Kotas, Michal Chalupný a Václav Šimánek z uskupení Plzeň v srdci.
Vedení kraje projekt gigafactory podporuje, proti zbouraní letiště jsou však některé obce v okolí letiště, aerokluby nebo piloti z Líní.
„Zbořit jde všechno strašně rychle, ale buduje se to velmi dlouho. Letiště, které je tady desítky let, funguje posledních 30 let pro leteckou záchrannou službu,“ řekl jeden z iniciátorů petice Václav Šimánek, ředitel plzeňské fakultní nemocnice deníku i-Dnes.
„S plánovaným projektem zásadně nesouhlasíme. Obáváme se ekologických i sociálních dopadů. Vždyť jde v podstatě o chemickou výrobu, ve které bude pracovat několik tisíc lidí,“ řekl jeden z členů přípravného výboru Martin Klimeš, který chce vyvolat referendum, v němž by mohli občané hlasovat o povolení nebo zrušení projektu.
Podle zákona je pro vyvolání referenda třeba hlasy deseti procent lidí s trvalým bydlištěm v Plzni, kterým je alespoň 18 let. Tedy přibližně 12 600 podpisů.
„Takový projekt bych nepřála nikomu, ani v jiné zemi, protože má velký dopad na životní prostředí. Hodně mi také vadí, že by mělo být zbořené letiště Líně, kde funguje záchranka,“ říká dobrovolnice u stánku pro sběr podpisů pro referendum Jitka Walterová.
„Referendum už bylo v Nové Vsi, která dočasně své pozemky zablokovala, podpisy proti stavbě sbírají ve Zbůchu, protivlna se tvoří také v Dobřanech,“ řekla petentka Walterová. Okolní obce vlastní v areálu důležité pozemky.
Navíc už je podle Walterové v Plzni jedna z největších průmyslových zón v zemi – Borská pole, která „už z poloviny zaměstnává cizince a nemohou tam sehnat odborníky“.
Petice za referendum ohledně životního prostředí zmiňuje, že „pro vybudování areálu má dojít k vykácení cca 50 hektarů lesa“. Podle kritiků dojde spolu s výstavbou gigafactory také k vybudování sjezdu z dálnice a dopravní infrastruktury kolem areálu.
Dále text petice upozorňuje na to, že při výrobě elektrobaterií se spotřebovává velké množstí vody pro chemickou výrobu. Podle autorů petice to „ohrozí dostupnost a kvalitu vody“ pro místní obyvatele. Obávají se také vypouštění odpadních vod do řeky Radbuzy.
Rozhodnout se má do konce roku
Podle webových stránek ministerstva průmyslu a obchodu vláda 1. února 2023 schválila materiál o pokroku v přípravě a výstavbě strategického podnikatelského parku Plzeň – Líně.
Plzeňský kraj 6. února 2023 schválil zahájení procesu aktualizace Zásad územního rozvoje (ZÚR). Možný zájem o umístění gigafactory do ČR projevilo více firem, nejdále jsou jednání s koncernem Volkswagen.
Podle vyjádření vlády budou moci vlastní stavební práce na vzniku zóny započít až po souhlasu strategického investora s umístěním jeho investice v ČR.
Ministr průmyslu Jozef Síkela v květnu tohoto roku po jednání s okolními obcemi v Dobřanech sdělil, že finální dohoda mezi ČR a koncernem Volkswagen má být uzavřena do letošního prosince.
Jestli k finální dohodě dojde či ne, bude záležet i na výsledku právě probíhající petice a případného referenda. Sběr podpisů trvá do půlky září. Organizátoři petice se snaží spojit s dalšími protestními aktivitami, které mají stejný cíl – zamezit plánované stavbě a bourání letiště.
Aby bylo hlasování platné, muselo by přijít k referendu alespoň 35 % oprávněných voličů. Rozhodnutí referenda by se stalo závazným, pokud by pro něj hlasovala nadpoloviční většina zúčastněných a zároveň by šlo o alespoň 25 % oprávněných voličů.
