Rubrika: Věda a příroda
Studie: Rostliny se díky epigenetickým mechanismům mohou přizpůsobit klimatu
Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA. Dokážou to díky takzvané epigenetické paměti, kterou lze laicky označit za mezigenerační paměť.
Rostlinou roku 2024 vyhlásila Česká botanická společnost kosatec sibiřský
Kosatec sibiřský, latinsky iris sibirica, vyhlásila Česká botanická společnost rostlinou roku 2024. Modře kvetoucí rostlina sice jménem odkazuje na Sibiř, ale v Česku je původním druhem, navíc chráněným a ohroženým.
Brněnští vědci odhalili princip světélkování enzymu z mořských krevet
Způsob, jakým funguje enzym luciferáza, který umožňuje hlubokomořským krevetám produkovat světlo, odhalili společně vědci z Masarykovy univerzity v Brně a Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC).
Samsung: Zpět na vedoucí pozici na trhu s umělou inteligencí?
Analytici se domnívají, že společnost Samsung má velkou šanci získat zpět ztracené vedoucí postavení v oblasti mobilních telefonů. Nově představený „AI telefon“ S24 by mohl způsobit revoluci v tomto odvětví - a předznamenat začátek mobilní umělé inteligence.
Vesmírný družicový systém Galileo nabídne službu nouzového varování
Evropská komise ve spolupráci s Agenturou Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) vyvíjí a testuje novou družicovou službu nouzového varování (EWSS). Mělo by fungovat přes družicový systém Galileo a umět do 60 sekund upozornit obyvatele na hrozící přírodní katastrofy nebo katastrofy způsobené člověkem.
Co nevysvětlí rodiče, dovysvětlí věda. Důsledky střídání partnerů očima medicíny
Ženy si v mozku uchovávají DNA každého muže, se kterým měly pohlavní styk. Tato DNA je geneticky odlišná od ženské DNA a stává se trvalou součástí buněk ženy.
Izraelská společnost vypěstovala úhoří maso v laboratoři
Izraelské firmě se jako první na světě podařilo laboratorně vypěstovat maso úhořů říčních.
Vlků na Šumavě přibývá, vědci zkoumají jejich vliv na obnovu lesa
Rostoucí populace vlka na Šumavě by mohla mít vliv na obnovu lesa, a to díky dopadu výskytu těchto šelem na pohyb a počet jelenů, srnců a prasat.
Buk v Krušných horách pamatuje habsburské vládce na českém trůně
Vědci z České zemědělské univerzity našli v oblasti Krušných hor nejstarší žijící buk, jehož stáří určili na 470 let. Tento buk tedy pamatuje dobu, kdy na český trůn usedl první z Habsburků.