Ženy si v mozku uchovávají DNA každého muže, se kterým měly pohlavní styk.
Výzkum Univerzity v Seattlu a Centra pro výzkum rakoviny Freda Hutchinsona naznačuje, že žena si v mozku uchovává DNA každého muže, se kterým měla sex.
Původním cílem výzkumu bylo zjistit, zda ženy, které čekají potomka mužského pohlaví, mohou být náchylnější k určitým neurologickým onemocněním, která jsou častější u mužů. Vědci však narazili na nečekaný objev: ženy v sobě nosí a uchovávají živou DNA každého muže, se kterým měly pohlavní styk.
Výzkum se zabývá jevem zvaným mužský mikrochimérismus, který označuje přítomnost malého množství mužské DNA v těle ženy. Tento stav může nastat, když žena přijde do kontaktu s mužskou DNA, zejména po pohlavním styku nebo po těhotenství s mužským potomkem.
V případě mužského mikrochimérismu přetrvává v těle ženy mužská DNA, zejména pak v jejím mozku. Tato DNA je geneticky odlišná od ženské DNA a stává se trvalou součástí buněk ženy.
Studie zahrnovala testování 59 žen. U 63 % zkoumaných žen (37 z 59) byl mužský mikrochimérismus zjištěn ve více oblastech mozku. To znamená, že mužská DNA je součástí neurologického systému těchto žen.
Překvapivé zjištění
Mužská DNA tedy nebyla potvrzena jen u žen, které očekávaly mužské potomky. Stejný mužský mikrochimérismus jako ženy, které jsou matkami chlapců, mají rovněž ženy, které nikdy nebyly těhotné, ale měly pohlavní styk s více muži. Vědci nakonec dospěli k závěru, že sexuálně aktivní ženy skutečně absorbují mužskou DNA při každém aktu, bez ohledu na to, zda otěhotní a porodí dítě.
Z následného výzkumu vyplývá, že mezi další možné zdroje mužského mikrochimérismu patří kromě těhotenství také nerozpoznaný spontánní potrat, potracené mužské dvojče, předchozí mužský potomek nebo pohlavní styk.
Pohlavní styk se ve většině případů ukázal jako společný faktor pro uchování mužské DNA v mozku žen. To naznačuje, že každý sexuální partner ženy se stává trvalou součástí jejího života.
Ve studii byly zkoumány starší ženy a bylo zjištěno, že některé z nich v sobě nosí živou mužskou DNA již více než 50 let. Díky těmto zjištěním výzkum vyvolává otázky ohledně dlouhodobého vlivu pohlavního styku na genetickou výbavu ženy.
Střídání sexuálních partnerů má podle vědců negativní vliv na duševní zdraví
Střídání sexuálních partnerů může mít vliv na duševní zdraví. Vyplývá to ze studie, která zkoumala chování středoškolaček a zahrnovala 7 361 respondentek. Byly v ní použity údaje z průzkumu Youth Risk Behavior.
Čím více sexuálních partnerů dospívající dívky měly, tím častěji zažívaly pocity smutku a myšlenky, plány nebo pokusy o sebevraždu. Studie také naznačuje, že dívky s depresivními příznaky a více sexuálními partnery jsou vystaveny vyššímu riziku nákazy HIV a dalšími pohlavně přenosnými chorobami.
Střídání sexuálních partnerů zvyšuje závislost na návykových látkách
Kohortová studie z Univerzity v Otagu na Novém Zélandu poukazuje na to, že rostoucí počet sexuálních partnerů je spojen s rostoucím rizikem závislosti na návykových látkách.
Studie, která vychází z údajů Dunedinské multidisciplinární studie zdraví a rozvoje na Novém Zélandu, zkoumá dopad sexuálních partnerství na duševní zdraví s důrazem na úzkost, depresi a závislost na návykových látkách.
Výzkum analyzuje údaje ve třech věkových kategoriích (18–20 let, 21–25 let a 26–32 let) a ověřuje vztah mezi počtem sexuálních partnerů a duševním zdravím. Analýza odhaluje souvislost mezi rostoucím počtem sexuálních partnerů a vyšším rizikem závislosti na návykových látkách.
Výzkum nabízí úvahy o možných emocionálních důsledcích častého střídání partnerů. Podle této studie přinášejí krátkodobé partnerské vztahy zvýšené riziko deprese a úzkosti, pocity osamělosti, citové vyčerpání, problémy s důvěrou a nízké sebevědomí.
Ve Švédsku zkoumali souvislosti mezi duševním zdravím a rizikovým sexuálním chováním
Rizikové sexuální chování představuje závažný problém veřejného zdraví na celém světě. Ve Švédsku, stejně jako v jiných částech světa, je rozsáhlý výskyt pohlavně přenosných infekcí a nechtěných těhotenství zapříčiněn především nežádoucím sexuálním chováním dospívajících a mladých lidí.
V posledních letech se u této skupiny lidí zvýšil výskyt problémů s duševním zdravím, úzkostí a depresí. To vede k otázce možných souvislostí mezi duševním zdravím a rizikovým sexuálním chováním. Ve švédské oblasti Skåne byla v tomto ohledu provedena studie, jejímž cílem bylo zjistit souvislost mezi duševním zdravím a různými formami sexuálního chování u mladých lidí ve věku 18–30 let.
Výzkum využíval údaje z průzkumu, kterého se zúčastnilo 2 968 osob v jižním Švédsku, přičemž míra odpovědí činila 42 %. Otázky průzkumu zahrnovaly témata jako sexuální chování, konzumace alkoholu, sociodemografické informace a duševní zdraví.
Muži uváděli nižší míru deprese a úzkosti než jejich vrstevnice. U žen bylo zjištěno, že se střídáním sexuálních partnerů významně souvisí jejich špatné duševní zdraví, vysoká míra deprese a úzkosti.
Za vědeckými poznatky se skrývá také morální stránka věci
Vědecké studie vyvolávají otázky o možných sociálních a morálních důsledcích střídání sexuálních partnerů. Nová zjištění nás vyzývají k přehodnocení moderního chápání pohlavního styku. To, co se jeví jako obyčejná věc, může mít mnohem složitější a trvalejší důsledky, než jsme předpokládali. Díky vědeckým poznatkům můžeme lépe porozumět důsledkům našich rozhodnutí.
Výzkum prokázal, že každý sexuální partner se dokáže natrvalo zapsat do genetické výbavy ženy. Dokonce i starší ženy mohou ve svém těle nosit živou mužskou DNA po dobu delší než 50 let. Což nastoluje otázku dlouhodobých účinků pohlavního styku na genetickou výbavu ženského těla.
Tyto vědecké poznatky připomínají důležitost zdravého přístupu k sexuálnímu životu a vztahům. Rizika spojená se střídáním sexuálních partnerů a jejich dopad na duševní zdraví upozorňují, že rozhodnutí mít s někým sexuální poměr je celoživotní závazek. Každé takové rozhodnutí může následně ovlivnit hodnotový systém člověka a může mít trvalé následky.
Emoční důsledky častého střídání partnerů, jako je osamělost, citové vyčerpání a problémy s důvěrou, ukazují, že pro lepší duševní zdraví člověka je nezbytné budování pevných vztahů.
Článek původně vyšel na stránkách slovenské redakce Epoch Times.
