Nejdelší studie na světě ukazuje, že pro naše zdraví a štěstí není nejdůležitější hladina cholesterolu nebo krevního tlaku.
Harvardští výzkumníci zahájili v roce 1938 studii, která se bez jejich vědomí později stala nejdelší studií o životě dospělých, jaká kdy byla provedena.
Cílem Harvardské studie vývoje dospělých – probíhající již pětaosmdesátým rokem – bylo získat poznatky o lidském zdraví a pomoci pochopit, co dělá lidi šťastnými a co jim v životě prospívá, namísto toho, aby se zaměřovala na to, co je činí nemocnými.
První generace
Studie započala v roce 1938 a sledovala životy dvou skupin mužů.
V první skupině bylo 268 studentů druhého ročníku Harvardovy univerzity – mladých mužů, kteří prožili velkou hospodářskou krizi a dokončili vysokou školu během druhé světové války.
Do druhé skupiny bylo zařazeno 456 chlapců z nejchudších bostonských čtvrtí. Studie si tyto chlapce vybrala, protože pocházeli z nejchudších bostonských rodin – mnozí z nich žili v činžovních domech bez teplé a studené vody.
Celkem se zúčastnili 724 muži.
Sesbírané informace byly komplexní. Výzkumníci poskytli účastníkům studie podrobné dotazníky, získali lékařské záznamy od jejich lékařů, odebrali krevní vzorky a skenování mozku. Rozhovory vedli s chlapci, mladými muži a jejich rodinami v jejich domovech.
Druhá generace
Studie, která nyní sleduje čtyři generace, nedávno rozšířila svůj výzkum o více než 2 000 dětí původních mužů. Tato nová fáze projektu se zaměřuje na zkoumání vlivu zážitků z raného dětství na zdraví a proces stárnutí. Cílem této fáze projektu je prozkoumat, jak zkušenosti z raného dětství ovlivňují zdraví a stárnutí v závislosti na čase.
Před více než deseti lety se do studie začlenily manželky obou skupin mužů. Rozšířil se jejich dosah a prohloubil porozumění tomu, co vede ke šťastnému a spokojenému životu.
Obrovské množství informací, jež studie shromáždila, měly dalekosáhlé důsledky. Podle nadace The Lifespan Research Foundation, která studii řídí, bylo na základě shromážděných dat publikováno 200 vědeckých prací a napsáno devět knih. Nadace také uvádí, že 15-procentní podíl vyřazených účastníků je nejnižší v rámci dlouhodobých výzkumných studií.
Za více než 80 let od zahájení studie výzkumníci nashromáždili obrovské množství dat o fyzickém a duševním zdraví účastníků a o jejich osobním, pracovním a společenském životě.
Co studie odhalila: Jak žít šťastný život?
Robert Waldinger, profesor psychiatrie na Harvard Medical School a čtvrtý vedoucí studie, ve svém projevu na konferenci TED v roce 2015 zdůraznil, že klíčovým zjištěním studia bylo, jak nás dobré vztahy udržují zdravějšími a šťastnějšími. Podle něj jsou vztahy v životě mužů důležitějším faktorem zdravého a šťastného života víc než cholesterol či krevní tlak.
Vztahy jsou klíčové
Většina z nás byla vychovaná tak, že pokud chceme mít „dobrý“ život, měli bychom tvrdě pracovat, chodit do dobré školy, mít úspěšnou kariéru a vydělávat hodně peněz. Nicméně při diskuzích o dobrém a šťastném životě často opomíjíme hovořit o budování silných vztahů, laskavosti a důležitosti rodiny.
Studiem života těchto mužů získali podle Waldingera důležité ponaučení o vztazích. Prvním zjištěním je, že sociální vazby jsou pro nás dobré, a naopak osamělost škodí našemu fyzickému i duševnímu zdraví. Lidé se silnějšími sociálními vazbami jsou šťastnější, mají lepší zdraví a dožívají se vyššího věku. Naopak ti, kteří jsou více izolovaní, zažívají opak – jsou méně šťastní, jejich zdraví včetně funkce mozku degraduje dříve. Také umírají dříve než ti, kteří mají více sociálních vazeb.
Předtím než se vrhneme na sociální sítě a horečně začnete přidávat nové přátele, studie zdůrazňuje, že při budování vztahů nejde o množství, ale kvalitu. Důležité je mít někoho, kdo nás podporuje, ať už jde o přítele, partnera nebo rodinného člena, když to nejvíce potřebujeme. Závěry studie naznačují, že život v podpůrných a láskyplných vztazích přispívá k celkovému zdraví, zatímco život plný konfliktů má negativní dopady na naše fyzické a duševní zdraví.
Dle výzkumu z roku 2019 byl zkoumán vliv manželských konfliktů na zdraví. Výzkumníci zkoumali 373 párů během prvních 16 let jejich manželství. Cílem bylo zjistit, jaký vliv mají jejich neshody ohledně různých témat – jako jsou děti, finance, příbuzní a volný čas – na jejich zdraví. Výsledky ukázaly, že konflikty v manželství jsou spojeny s negativními zdravotními důsledky pro manželský pár a tyto účinky se kumulují v průběhu času.
„Častější neshody manželů v daném roce byly spojeny s horším subjektivním zdravím, zatímco kumulativní účinky neshod během prvních 16 let manželství vedly k horšímu subjektivnímu zdraví manželek,“ uvádí se ve studii.
Na čem záleží
Důležitost kvalitních vztahů pro naše zdraví a pohodu není novinkou – starověké národy dobře věděly o výhodách zdravých, láskyplných vztahů a budování silných komunit. S postupnými změnami ve společnosti a odchodem od života v malých, uzavřených skupinách jako naši předkové jsme většinou ztratili tyto sociální vazby. Stále více spoléháme na technologie, abychom zaplnili tuto mezeru a zůstali ve světě, kde se stále více lidí cítí izolovaně a osaměle.
Osamělost
Během covidu-19 došlo k znepokojivému nárůstu pocitu osamělosti kvůli sociálnímu distancování, uzavírání podniků a karanténám. Bohužel, tento problém přetrvává, zejména mezi mladými dospělými a lidmi s nižším příjmem, jak ukázal průzkum 5 167 dospělých Američanů provedený Gallup Panelem. Sedmnáct procent dospělých Američanů při průzkumu na začátku roku 2023 uvedlo, že se většinu dne cítili osamělí.
V roce 2021 japonská vláda přijala opatření proti boji kvůli přetrvávajícímu problému osamělosti v zemi, zvláště posílený pandemií a vzrůstajícím počtem sebevražd, zejména mezi pracujícími ženami a matkami samoživitelkami. V reakci na to tehdejší premiér Jošihide Suga jmenoval Tetsushi Sakamota jako ministra pro osamělost. Cílem bylo čelit narůstající sociální izolaci a osamělosti v zemi. Japonsko svým rozhodnutím navázalo na iniciativu Spojeného království, které v roce 2018 jmenovalo svého prvního ministra pro osamělost s cílem řešit zdravotní a sociální problémy spojené s osamělostí a sociální izolací.
Jak vytvářet silné vztahy
I když budování pevných a trvalých vztahů je klíčové pro naše zdraví a pohodu, není to vždy jednoduché. Vztahy mohou být složité, plné turbulencí a chaotické, ale s trochou péče mohou rozkvétat a vydržet po celý život.
Níže uvádíme několik rad, jak rozvíjet vztahy ve svém životě a vytvářet nové:
- Najděte si každý týden čas na pokec s přítelem/přítelkyní, se kterým jste dlouho neviděli.
- Zajděte s přáteli na pravidelnou kávu nebo oběd.
- Sepište si seznam přátel, se kterými jste už dlouho nemluvili. Napište jim vzkaz nebo jim zavolejte a navažte s nimi kontakt.
- Usmějte se a pozdravte při vyřizování záležitostí lidi, kteří vám cinkli na nákup nebo vás obsluhovali v restauraci; povzbudí vás to a pravděpodobně to samé uděláte i s nimi.
- Věnujte čas svým nejbližším a projevujte jim svou vděčnost.
- Zaměňte sledování televize za procházku nebo večeři se svoji drahou polovičkou.
- Když se vám vybaví vtipná vzpomínka, zavolejte jim a sdílejte – oba se zasmějete a posílíte vztah.
- Zapojte se do dobrovolnictví např. do nemocnice, domova důchodců, útulku pro bezdomovce nebo záchranné stanice pro zvířata.
- Navštivte nějaký kurz nebo se přihlaste do klubu, seznámíte se s novými lidmi se společnými zájmy a rozšíříte svůj společenský okruh.
Závěrečné úvahy
Všichni víme, že mít dobré přátele, silný sociální okruh a láskyplné vztahy nám dodává pocit pohody. Blízcí lidé nám pomáhají zmírnit stres, který nám život nevyhnutelně přináší. Umožňují nám odreagovat se bez odsuzování. Nabízejí nám podporu v těžkých chvílích a sdílejí s námi radost, když se nám daří. Život někdy může vytvářet vzdálenost od lidí, kteří jsou pro nás důležití, ale pěstování těchto vztahů je smysluplným úsilím, jak ukázalo nejdelší studium na světě. Dělají život stojící za to. Život nás někdy vzdálí od lidí, kteří jsou pro nás důležití. Ale jak ukazuje nejdelší studie na světě, stojí za to pečovat o tyto vztahy. Dělají život krásným.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times. Článek byl redakčně upraven.
