Analýza zpráv
WASHINGTON — Globalizace, která určovala ekonomické uspořádání světa v posledních několika dekádách, procházela krušným obdobím už před pandemií a s COVID-19 se ústup od globální ekonomické integrace jen urychlil. Do pohybu se dává světové přeuspořádání, jehož svědky budeme v dalších desetiletích.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ponaučení z pandemie potvrzují jeho politiku „America First“ — Amerika na prvním místě.
Jeho protekcionistický postoj, jenž v posledních pár letech vyvolal zásadní změnu ve světovém obchodním řádu, se často dostával pod palbu kritiky. Pandemie nyní prokázala, že měl pravdu a globalisté se mýlili, prohlásil Trump.
„V mnoha ohledech jsme se hodně poučili a přeneseme zpět výrobu, což bychom bez tohoto nikdy nedokázali,“ řekl Trump v rozhovoru pro Fox Business ze 14. května a dodal: „Jeden kousek světa se pokazí, a celá ta věc se vykolejí.“
Trump má za to, že éra globalistů, kteří chtěli, aby svět zbohatl na úkor Američanů, je ten tam. „Ani nevím, odkud se ti lidé berou, ale ty dny jsou pryč. A jestli nic jiného, za poslední dva měsíce se ukázalo, že je to pravda.“
S pandemií se zároveň změnil názor veřejnosti a lidé začínají být proti globalizaci. Občané ve Spojených státech jsou rozčarováni z faktu, že jejich zdraví závisí na Číně, která je dominantním dodavatelem ochranných pomůcek a klíčových léčiv.
Přespřílišné spoléhání se na zásobování zdravotnického vybavení a farmaceutik od jedné země v době pandemie odhalilo zranitelnost globálních dodavatelských řetězců a také zvýšilo obavy z čistoty a bezpečnosti tisíců léčiv vyráběných v Číně.
Průzkum od Pew Research Center z března letošního roku ukázal, že zhruba dvě třetiny Američanů teď mají špatný dojem z Číny. V posledních týdnech volá čím dál víc států po tom, aby byl Peking hnán k zodpovědnosti za svou počáteční reakci na vypuknutí epidemie.
Svět po pandemii
Řád postpandemického světa bude velice odlišný. Řada vlád ve světě vzdává myšlenku globalizace a v čím dál větší míře se hovoří o ukončení závislosti na Číně.
Indický premiér Narendra Modi vystoupil 12. května ve státní televizi, kde oznámil nový stimulační balíček s cílem vytvořit soběstačnou Indii. V plánu je posílení programu „Made in India“ a tuzemských výrobních kapacit.
Předseda vlády Japonska Šinzó Abe oznámil minulý měsíc, že jeho vláda vyčlení speciální fond ve výši dvou miliard dolarů, který má pomoci japonským firmám přesunout výrobu z Číny.
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl 16. dubna pro Financial Times, že pandemie „změní charakter globalizace, s níž jsme žili v posledních čtyřiceti letech“ a dodal, že je jasné, že tento druh globalizace dosáhl konce svého cyklu a že podkopává demokracii.
Ekonomický plán obnovy, která sestavila Evropská Unie, zdůrazňuje důležitost budování „strategické autonomie“ v důležitých dodavatelských řetězcích a snižování závislosti na třetích zemích.
„Prakticky jsme rozdrtili globalizaci,“ prohlásil pro Epoch Times Michael O’Sullivan, autor knihy „The Levelling: What’s Next After Globalization“ (Vyrovnávání: Co přijde po globalizaci).
Normálně, když přijde takový druh krize, státy utvoří mezinárodní koordinační skupinu, aby společně „zachránily svět“, říká spisovatel. Jenže teď spolu světové velmoci nevycházejí dobře, bojují spolu o zdravotnický materiál a o překot se snaží zakázat vývoz ventilátorů, roušek a osobních ochranných pomůcek.
V postpandemickém světě se bude klást větší důraz na myšlenku vícepolárního světa, říká O’Sullivan. Ve své knize popisuje nový světový řád postglobalizační éry, kde dominují tři hlavní geopolitičtí hráči: Asie na čele s Čínou, obě Ameriky a Evropa.
USA snižují závislost na Číně
Tak jako ostatní země zareagovaly na narušení dodavatelských řetězců, i Trumpova vláda zintenzivnila snahy o to, aby byly Spojené státy „nezávislejší, soběstačné a odolnější“.
Americký prezident podepsal 14. května nařízení, kterým udělil Americké finanční korporaci pro mezinárodní rozvoj (jistá obdoba naší CzechTrade) nové pravomoci k podpoře výrobních firem v USA.
Tato instituce investuje za normálních okolností do ekonomického rozvoje projektů v zahraničí, ale díky novému nařízení může nyní podpořit klíčová odvětví výroby a služeb také přímo ve Spojených státech.
Americká vláda rovněž podepsala 18. května smlouvu v hodnotě 354 milionů dolarů s firmou Phlow Corp., která má vyrábět léčiva a další látky potřebné při boji s koronavirem. Firma bude spolu s partnery v soukromé sféře vyrábět v továrnách v USA.
Podle Trumpa by mohly být Státy soběstačné při výrobě léků už „do dvou let“. Dalším krokem je plánované nařízení vlády, podle něhož budou muset federální úřady nakupovat americké zdravotnické výrobky.
Na obou stranách politického spektra v USA je silný tlak na vznik zákonů, které by snížily závislost Států na čínských produktech, které se v roce 2019 podílely na dovozovém zboží téměř 18ti procenty.
Největší světový výrobce mikročipů na zakázku, Taiwan Semiconductor, oznámil 14. května, že plánuje v Arizoně postavit výrobní továrnu. Firma hodlá do projektu investovat zhruba 12 miliard dolarů, otevřít brány má do roku 2024 a má zaměstnávat 1 600 lidí.
Správní rady korporací po celém světě musely v důsledku koronaviru přehodnotit své dosavadní modely podnikání. Firmy teď budou čelit tlaku akcionářů, dohledových orgánů i vlády, aby přesunuly dodavatelské řetězce co nejblíže k domovskému státu.
Změna dodavatelů však může zabrat víc času, než by se čekalo, myslí si strategický analytik Deutsche Bank, Jim Reid.
„Rozmotávání globálních hodnotových řetězců by mělo posílit pozici pracovníků v západních ekonomikách. Pakliže byli pracovníci na Západě hlavní obětí globalizace, z deglobalizace budou mít jistě užitek. Ale tento strukturální efekt potrvá desetiletí, ne roky,“ říká Reid.
Z původního článku americké redakce přeložil: Ondřej Horecký
