Vysočina – Vypravíte-li se do malebného Posázaví, pokud si nebudete zakrývat oči, naleznete zde mnohá překvapení i v samotném městečku, ve Žďáru.
Ještě než dojdete na Zelenou horu, můžete věnovat pozornost zdejší tvrzi nebo Moučkovu domu. Na letošní léto zde ve tvrzi připravili výstavu Plamenům navzdory, která nabízí nejen obrazy místních krajinářů, ale i tzv. „vyprávěcí obrazy“.
Divákům a laikům tyto obrazy lámaly hlavu, anebo si jich příliš nevšímali, protože jejich obsah vypadal beznadějně nesrozumitelně.
Obraz neznámé bitvy odhalen
Při bližším prohlédnutí obrazu neznámé bitvy došlo na některá rozuzlení a vysvětlení. Obraz neznámé bitvy – v popředí muži na koních v turbanech – zřejmě nějaká bitva s Turky nebo Tatary? Na pozadí však se rýsuje povědomá postava na bělouši – není to sám Napoleon?
A neměl Napoleon ve své armádě mameluky? Africké vojáky, kteří se nechali najmout při tažení do Egypta. Jejich exotický zjev se vyznačoval zelenými turbany s bílými šátky, nosili červené kalhoty a zelené kabátce. Napoleon si z nich vybral 250 nejlepších mužů, ze kterých sestavil pluk jízdních myslivců – součást své gardy. Takže na obraze je pravděpodobně bitva u Budyšína, ve které tito mameluci figurovali.
Další vyprávěnkou je obraz vícero svatých, z nichž někteří se za života nemohli s některými ostatními potkat. Proč? Protože žili ve zcela odlišném století. Postavy, zprvu identifikované jako klanění tří králů, se nakonec ukázaly být zcela jinými biblickými postavami. Vidíme zde malého Ježíše s králem Davidem, s. Janem Křtitelem, Máří Magdalenou … všichni nežili ve stejném období, ale jsou zde symbolicky ztvárněni jakoby ve společné řeči.
A co svatý Petr se svými klíči? Na obraze není sám, má tu kohouta, obrácený kříž a rudou záři požáru Říma. Petrův příběh začíná tím, že byl učedníkem Ježíšovým, avšak poté, co byl Ježíš zrazen, než zakokrhal kohout, svého mistra 3x zapřel. Při velkém požáru Říma utíkal Petr pryč, stejně jako ostatní, ale byl vnuknutím zastaven a vrácen. Potom přijal svůj úděl, být ukřižován na kříž, hlavou dolů.
Holé stěny nebo výzdoba?
Průvodce ve tvrzi se pozastavuje nad tím, jak dnešní moderní lidé mají rádi doma holé stěny. Naši předkové měli svoje zdi vyzdobeny vícero obrázky nebo jinými artefakty, které se předávaly po předcích, byly památkou nebo vzpomínkou. Součástí výstavy Navzdory plamenům najdeme několik miniatur, např. černou Madonu nebo rytinu na plátně, kterými si lidé dříve zdobili své příbytky. Vzácné kousky potěší oko, neboť jsou pozůstalé z různých příběhů dávných obyvatel města.
Když se žďárská tvrz v květnu 1945 ocitla v plamenech, některé obrazy se podařilo zachovat nebo nebyly ještě součástí sbírky, ač již byly darovány. Konec války zde nabral velmi dramatický rozměr. Trvalo půl století, než se regionální muzeum do tvrze opět navrátilo.
Takže, až si prohlédnete obrazy, můžete vystoupat na věž chrámu sv. Prokopa, navštívit Moučkův dům a – potom vyrazit na Zelenou horu.
Náhled do výstavy vyprávěcích obrazů.
