Protože náš deník podporuje klasickou hudbu a tradiční umění, navázali jsme spolupráci s hudebním Festivalem Jarmily Novotné, který se každoročně odehrává na zámku v Litni.
Zeptali jsme se umělecké ředitelky festivalu, paní Ivany Leidlové, jak začínala se vztahem k zámku v Litni.
Jak jste se s manželem stali vlastníky zámku v Litni? Přestože zámek předtím získali potomci původního majitele, nebyl už v dobrém stavu.
Zámek sloužil během doby komunismu jako učiliště nebo velkostatek, Po změně režimu, kdy syn Jarmily Novotné požádal o navrácení majetku v restituci, byl areál několik let bez jakéhokoliv správy, toto vše se na areálu a budově samotného zámku a Čechovny velmi negativně podepsalo. Následně syn Jarmily Novotné areál prodal dalšími vlastníkovi, za jehož vlastnictví byly ze zámku zcizeny věžní hodiny a ztratil se vzácný návrh opony Národního divadla, který maloval František Ženíšek přímo na zámku…
Teprve následně po dalších letech jsme se k areálu dostali my, takže si asi dokážete představit, jak to tam vypadalo, když jsme se tam ocitli poprvé. Od té doby se snažíme o záchranu a obnovu kulturních památek v areálu a také vznikl Festival Jarmily Novotné, prostřednictvím kterého se snažíme navrátit kulturní život do zámeckého areálu v Litni.
A vzpomínáte si, jak začal váš vztah ke klasické hudbě, zejména k opeře?
Ano, s kamarádkami na gymnáziu jsme se staly členkami Klubu mladých diváků, měly jsme tak možnost třeba i „na bidýlku“ vidět mnoho zajímavých divadelních i operních představení. Vyrůstala jsem na mém milovaném Mozartovi, protože jsme v té době chodily na občasnou brigádu na Bertramku na představení o Mozartovi, takže vztah k vážné hudbě vznikl tak nějak automaticky.
Proč komunisté vymazali věhlas pěvkyně Jarmily Novotné? Dnes většina z nás zná Emu Destinovou, ale o Jarmile Novotné víme velmi málo. Vy jste obnovila povědomí o ní pomocí festivalu na zámku.
Jarmila Novotná měla tu smůlu, že se provdala za „barona“, sídlila na zámku, byla populární ve světě, udělala velkou kariéru v Americe, byla chráněnkou TGM, ona sama a její rodina se přátelila s Janem Masarykem (který se dokonce stal kmotrem dětí Jarmily Novotné a trávil s rodinou Jarmily Novotné Vánoce v Litni). Nebyla to typická žena „kolchoznice“, která by se tehdy režimu hodila.
Po změně režimu již byla v pěveckém důchodu a tak předvést své umění u nás již nestihla.
Naše nezisková organizace se alespoň částečně snaží toto změnit, její jméno ve světě, zvláště pak v USA do teď rezonuje. V naší historii tolik významných, světově úspěšných žen nemáme, její hudební i lidský odkaz je, myslím, platný do současnosti.
Můžete říci pár dojmů o své cestě do Metropolitní opery v NY, když jste jela představit svůj hudební projekt jejímu řediteli?
Když jsem se snažila domluvit si schůzku s ředitelem Metropolitní opery, panem B. Zegerem, překvapilo mě, jak kladně reagovali na jméno Jarmily Novotné a celý projekt Festivalu Jarmily Novotné.
O to větší bylo mé překvapení na schůzce, kde pan Zeger vyzdvihl jméno Jarmily Novotné a přidal několik osobních vzpomínek (jak ji jako mladík obdivoval a bál se ji oslovit na chodbách Metropolitní opery), no a největší šok byl, když mi sdělil, že v archivech Metropolitní opery mají uschováno 7 originálních kostýmů Jarmily Novotné z jejích operních angažmá!
Následně jsme se s nimi dohodli na tom, že jsme tyto kostýmy zapůjčili na úplně první výstavu o Jarmile Novotné v České republice, která proběhla před několika lety v Obecním domě. Do současnosti jsme s Metropolitní operou v kontaktu a oni velmi pečlivě sledují naše aktivity, zvláště pak podporu mladých talentů operního zpěvu.
Postupně vznikly Interpretační kurzy v Litni. Kdo nebo co vás k tomu inspirovalo?
Podpora mladých v začátcích kariéry je jedním ze základních pilířů aktivit naší neziskové organizace. Jarmila Novotná sama za svého života pomáhala mladým pěvcům, hudebníkům v jejich kariérách během jejich působení v Metropolitní opeře.
Já se domnívám, že mladí pěvci po ukončení školy nemají dost praktických zkušeností, musí se dále vzdělávat a pracovat na sobě.
Hned v počátku fungování neziskové organizace jsme se proto rozhodli převzít udělování Ceny Jarmily Novotné, kterou získává každoročně nejlépe umístěná česká účastnice finále ženské pěvecké soutěže. Tuto cenu založila sama Jarmila Novotná v rámci Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech ještě za svého života.
Proto vznikly pěvecké kurzy v Litni, na kterých mají mladí možnost pravidelně pracovat 5 dní pod vedením špičkových českých pěvců a hudebníků a zdokonalovat tak svoji techniku a interpretaci. Od začátku jsme měli velké štěstí, že se nám podařilo pro spolupráci zlákat opravdové hvězdy, které jsou ochotné předat své umění a znalosti mladým. První ročník započala Dagmar Pecková, následoval Adam Plachetka, Kateřina Kněžíková, Markéta Cukrová, Martina Janková, Ivo Kahánek…
Víte, už jen samotný fakt, že se mladí studenti mají možnost každé ráno podívat, jak se rozezpívává Adam Plachetka nebo jaká cvičení jim doporučuje Martina Janková, poslouchat praktické rady, kde se v opeře nadechnout… a dalších – to je pro ně velká škola! Navíc se snažíme každoročně něčím kurzy ozvláštnit, jednou je to práce s operním režisérem, jednou s lékařkou, lektorkou správného dýchání… atd.
Podařilo se vám získat i věhlasného tenoristu, A. Bocelliho, aby se stal patronem stromu v zámeckém parku:
Andrea Bocelli má v Itálii svou nadaci ABF, se kterou v loňském roce začali řešit možnost spolupráce v oblasti vzdělávání studentů operního zpěvu a hudby. V létě loňského roku jsem měla možnost Andreovi Bocellimu přiblížit příběh Jarmily Novotné, který ho velmi zaujal. Od té doby jsme v kontaktu, a když měl před Vánoci koncert v Praze, požádali jsme ho, zda by nepodpořil naše aktivity tím, že by se stal dalším vzácným patronem stromu v liteňském zámeckém parku.
Bohužel díky jeho časovým možnostem nebylo možné, aby přijel osobně do Litně, ale navrhl, abychom strom přivezli do O2 arény za ním, což se díky vstřícnosti jeho managementu a managementu O2 arény povedlo, a my jsme do arény přivezli cca 5 m vysoký strom – Dub crimschmidt, jehož se Andrea Bocelli stal patronem.
Kurzy lesních rohů a koncerty s nimi spojené letos v dubnu v rámci 9. ročníku musely být zrušeny, a také přehlídka Základních uměleckých škol v rámci projektu ZUŠ Open. Jaké výhledy vám nyní skýtá dnešní doba, kdy veškeré umění a společenské akce komplikuje příchod Covidu-19?
Stejně jako všechny ostatní kulturní instituce jsme byli nuceni zrušit naše aktivity plánované na první polovinu letošního roku a pozměnit i zbývající program Festivalu Jarmily Novotné. Proto jsme se rozhodli naše síly a prostředky přesunout do budování Archivu Jarmily Novotné.
Se synem Jarmily Novotné jsme se dohodli na přesunu veškerých materiálů z pozůstalosti po Jarmile Novotné (od oblečení, osobních věcí, knih, fotografií, dokumentů, deníků dopisů atd.) do České republiky, katalogizujeme veškeré dokumenty, fotografie a předměty, skenujeme materiály a věnujeme se organizaci Archivu.
Tento projekt jsme připravovali pro příští rok, současná situace jej ale uspíšila, protože pro to byl nejvhodnější čas se materiálům věnovat. Našim cílem je, aby v budoucnosti archiv vznikl přístupný badatelům a profesionální veřejnosti.
Stále ale plánujeme a věříme v uspořádání pravidelných liteňských pěveckých kurzů v termínu 22.- 27. 8. se závěrečným koncertem pro veřejnost 27.srpna v Litni. Program kurzů jsme museli částečně pozměnit, původní plán, předvést ve spolupráci s Operním Studiem Slovenského Národního divadla operu H. Purcella „Dido a Aeneas“, jsme zatím odložili na příští rok, ale naopak se nám podařilo k vynikající české pěvkyni a naší letošní lektorce Markétě Cukrové přivést také profesorku HAMU, paní Kaupovou, které se letos společně ujmou pěveckých kurzů.
Děkujeme za rozhovor.
