S tím, jak čínský režim zvyšuje dohled nad společností a omezuje lidská práva svých občanů v kombinaci se zhoršující se ekonomikou, vede řadu bohatých i chudých Číňanů hledat si lepší život jinde.
Jejich cesty se však liší. Ti bohatí si cestu na Západ zaplatí prostřednictvím investicí, které jim zajistí víza, zatímco ti, kteří nedisponují velkými sumami, překračují hranice nezákonně.
Podle politického komentátora Tchang Ťing-jüana žijícího v USA spojuje emigrující Číňany z obou spekter společenských vrstev strach. Režim používá k dohledu nad populací širokou škálu technologií včetně rozeznávání tváře nebo cenzuru internetu. Také zavedl systém sociálního skóre, kdy se jedinci s nízkým skóre musí potýkat se znevýhodněním v MHD, v cestování obecně či jsou omezeni při výběru školy pro své děti.
Zlatá víza a kyperské čachry
Dle údajů amerických úřadů imigrovalo jen do USA v roce 2018 téměř 2,5 milionu Číňanů. Kromě oblíbených destinací jako jsou Spojené státy, Kanada či Austrálie se lidé z Číny hrnou v posledních letech také do Evropy.
Čím dál více evropských zemí nabízí speciální „zlatá víza“ pro osoby, které si v zemi investují určitý obnos peněz. Číňané patří k národům, které této možností využívají nejvíce.
V Portugalsku tento program zlatých víz funguje od roku 2012. Pokud si žadatel ze státu mimo EU koupí v Portugalsku nemovitost v hodnotě 500 tisíc nebo 350 tisíc euro (v závislosti na typu), získá povolení k přechodnému pobytu nejenom pro sebe, ale i pro své nezaopatřené děti. Povolení k pobytu se vydává na dva roky, přičemž po 5 letech má dotyčný nárok na získání trvalého pobytu nebo vydání portugalského pasu.
Portugalský program využilo od října 2012 do července 2020 celkem 9015 osob, přičemž 51.6 procent z nich byli Číňané.
Lákavou emigrační politiku má také Kypr. Investice do nemovitosti ve výši dvou milionů euro plus dar vládnímu fondu v hodnotě 100 tisíc euro vám přinese kyperské občanství a pas a tím i volný pobyt a cestování v EU. Trvalý pobyt na Kypru pro celou rodinu vyjde na 300 tisíc euro, které se musí investovat opět do nemovitostí.
Tento program se nedávno dostal pod hledáček Evropské unie a médií, protože uniklé dokumenty, které získala televize Al-Jazeera, ukázaly, že kyperský pas získali někteří čínští političtí funkcionáři nebo kriminálníci.
Mezi 500 Číňany je podle zjištění například Li Ťia-tung, který byl v USA obviněn z praní špinavých peněz ve výši 100 milionů dolarů. Li podle amerického ministerstva spravedlnosti pral špinavé peníze severokorejským hackerům, kteří odcizili kryptoměnu v hodnotě 250 milionů dolarů. Li Ťia-tung si koupil kyperské občanství v roce 2018, když investoval do místních nemovitostí.
Další pochybné osoby, které si přišly na kyperský pas, jsou čínští politici, kteří byli obviněni z korupce nebo komunističtí funkcionáři z Číny, kterým čínský zákon zakazuje mít dvě občanství. Patří mezi ně například realitní magnátka Jang Chuej-jan, která byla v roce 2020 označena časopisem Forbes za pátého nejbohatšího Číňana. Jang je zároveň členkou provinčního „parlamentu“ v provincii Kuang-tung.
Evropská unie vyslovila své znepokojení nad vzniklou situací a požádala Kypr o vyšetření. Mluvčí Evropské komise napsala Epoch Times, že podobné programy mají dopad na celou unii a představují „určitá vrozená rizika“ a že kyperská vláda všechny předchozí žádosti o občanství prověří.
Emigrační cesty běžných Číňanů
Pro běžné Číňany snažící se dostat na Západ, se v poslední době stal oblíbeným další kanál. Balkánské země jako Srbsko, Bosna a Hercegovina nebo Albánie, které nejsou členy Evropské unie, nepožadují od Číňanů v době turistické sezóny vízum.
Toho využila i paní Sun z provincie Kuang-tung se svým 11letým synem, která přiletěla do jedné z balkánských zemí. „Čínská ekonomika je na tom hodně špatně. Ani mladí lidé nemají práci,“ postěžovala si žena letos v srpnu Rádiu Svobodná Asie.
Jejím konečným cílem je západní Evropa, ale odmítla prozradit, jak se plánuje dostat do EU. Prozatím zůstává tam, kde je, byť bez oficiálního svolení k dlouhodobému pobytu. Říká, že utéct z Číny plánuje i řada jejich bohatých přátel, které k tomu nutí narůstající nejistota, kdy mohou kdykoliv přijít o majetek.
Paní Sun dává jeden příklad: „Jeden z mých známých je bohatý podnikatel z města Fo-šan. Má tři továrny. Dvě mu vzaly úřady a sebraly mu dokonce i majetek, co si převedl do Hongkongu.“
Do Paříže přes Slovensko
Jiní se do Evropy dostali daleko dobrodružnější cestou. Arnold Sung (fiktivní jméno) nyní pracuje jako kuchař v jedné restauraci v Paříži. Do Francie se dostal krkolomnou cestou v roce 2018.
Z Číny odešel, aby si vydělal víc peněz pro své stárnoucí rodiče a dcerku, o kterou se stará sám. Pašerákům zaplatil 180 tisíc jüanů (cca 600 tisíc Kč). Cesta začala v Šen-čenu na jihu Číny, odkud překročil hranice do Hongkongu. Cestovní povolení mu vyřídili pašeráci.
Na hongkongském letišti dostal společně s deseti dalšími Číňany japonský pas, v němž byla jeho fotka. Za pár hodin už seděl v letadle do Kyjeva, kde je vyzvedl jiný Číňan a sebral jim pasy. Za osm hodin je už vezli naskládané v zadní části náklaďáku.
Byla to dlouhá cesta, vůz nadskakoval na nerovném terénu, a protože jich tam bylo tolik, vzduch byl vydýchaný. Vysadili je v domě v lese, asi hodinu cesty od polských hranic. V domě už bylo dalších devět Číňanů, kteří tam čekali nějaké dva týdny, svěřil se Epoch Times Sung.
Další dny byly ponuré. „Bez čerstvého jídla, bez teplé vody, bez postele, bez internetu, nebylo tam co číst ani se na co dívat. Řidič nám každé tři, čtyři dny poslal nějaký sušený chleba,“ říká Sung.
Po měsíci ho společně se čtyřmi dalšími vyzvedl další pašerák čínského původu, který je pěšky převedl lesem do Polska. V lese strávili asi týden. Pak je vyzvedl další řidič, který je převezl na Slovensko, odkud je vyzvedl opět další řidič, který s nimi pokračoval do Maďarska.
Tam mu pašeráci slíbili, že ho zavezou do Holandska, ale když jim doplatil zbývající peníze, nechali ho v Budapešti. Sung se rozhodl najmout si jednoho Číňana, aby ho zavezl osobním autem do Paříže, protože věděl, že kdyby jel vlakem nebo autobusem, mohli by ho na hranicích kontrolovat.
Svého rozhodnutí Sung nelituje, ale říká, že kdyby bylo prostředí v Číně lepší, neutíkal by. „Pokud se čínský režim dokáže postarat o staré a o děti, určitě se vrátím,“ uzavírá Sung.
Článek byl redakčně zkrácen a upraven. Přeloženo z původního článku newyorské redakce The Epoch Times.
