Česká společnost ornitologická vyhlašuje ptákem roku 2021 káni lesní. Pomyslné žezlo přebírá od jiřičky obecné. Udělením titulu káni chtějí ornitologové lépe představit veřejnosti tento hojný, ale přehlížený druh naší krajiny. Pozorováním kání lesních se může veřejnost dozvědět více o způsobu života jinak spíše plachých a nepočetných dravců.
Mnozí lidé tohoto dravce zahlédli zblízka cestou autem, když viděli káni sedící na stromě u silnice. Občas jsou překvapeni její velikostí – má rozpětí křídel kolem jednoho metru – a tak si ji pletou třeba s orly.
Skutečně se jedná o náš nejběžnější druh dravce. Podle posledních odhadů u nás hnízdí 11 až 14 tisíc párů kání, říkají ornitologové. K tomu je nutno přičíst jedince, kteří nehnízdí, po skončení hnízdění též vyvedená mláďata a v zimě také ptáky, kteří k nám přilétli zimovat odjinud.
Káně lesní patří mezi nejhojnější druhy dravců také v kontinentálním měřítku. V novém Evropském atlasu hnízdního rozšíření ptáků byla zaznamenána ve 4 000 z celkových 5 110 zkoumaných kvadrátů 50 × 50 km (78 %).
Káně je nejrozšířenějším z dravců, krahujec obecný nebo jestřáb lesní jsou méně hojné. Areály ostatních dravců jsou menší, hojnost je u káněte považována za vzácnou vlastnost.
„Tvarem a velikostí těla připomíná káně lesní menšího orla – široká křídla, na konci s prstovitě roztřepenými letkami, středně dlouhý ocas a zejména obliba v plachtění jsou vlastnosti, které orla poněkud připomínají. Káně drží v letu křídla obvykle mírně zvednutá, jejich tvar z profilu tak připomíná mělké písmeno V. Na první pohled to vypadá jako nevýhoda, neboť takto zdvižená křídla snižují plochu potřebnou ke zdvihu stoupavými vzdušnými proudy, které káně tak ráda využívá. Ve skutečnosti je to však adaptace na vzdušné proudy, které jsou proměnlivé ve své intenzitě,“ vypovídají ornitologové.
Hraboše loví káně nejraději. Na domácí nebo lesní zvěř zaútočí jen výjimečně, uvádí Petr Voříšek z ČSO.
Káně lesní – předávání potravy na hnízdě. (Tomáš Bělka / Čso) 
Káně lesní (Petr Muláček / Čso)
Ve stínu sokola, orla i ostříže
„Zatímco orel, sokol, jestřáb, ba i ostříž byli tradičně chápáni jako poslové bohů nebo coby metafora nejrůznějších ctností, vznešenosti a nadřazenosti ducha nad tělem, …káně je v tomto ohledu mezi dravci outsiderem. Staří Egypťané sice měli samostatný hieroglyf zobrazující káni, zřejmě se ale nejednalo o káni lesní, ale o její teplomilnější příbuznou káni bělochvostou,“ přidává legendu P. Procházka z AV ČR v Brně.
