Vloni a letos, víc než kdy jindy, je nám připomínáno, že přístup k soukromému venkovnímu prostoru je privilegium. Koneckonců ne každý má doma zahrádku. Zato řada z nás tráví víc času v přírodě, kde cítíme větší spojení se stromy, rostlinami a vůbec světem přírody.

S ohledem na to přicházím s několika tipy, jak si zvelebovat duševní zdraví prostřednictvím kousku přírody. Tyto nápady fungují pro zahrady všech velikostí, od soukromých minizahrádek až po veřejné parky.

Rozjímání

Propojení s přírodou lze cítit tolika způsoby a zastavit se a zamyslet se nad těmito pouty je jednou z cest, jak se naladit na přírodu kolem nás. Ve své zahradě nebo v místním parku se projděte po cestičkách, které před vámi šlapali jiní, a pomyslete na všechny ty lidi, kteří se tu pohybovali před vámi. Anebo si vyberte pěšinku, po níž jste kráčeli s někým, koho máte rádi


Ilustrační foto. (CEphoto / Uwe Aranas)

Vlastníte-li zahradu, zapřemýšlejte nad tím, co za lidi přispělo k jejímu vzniku a zvelebování. Dejte si na čas, pečlivě si vše projděte, každou rostlinku – jak se vlastně do zahrady dostala? Váš vděk za daný kus flóry a za příběh o tom, jak se objevila u vás, vysílá duchovní zprávu pro osobu, která ji tam přinesla, darovala či doporučila.

Neměnná jistota cyklu ročních období nám také může pomoct k rozjímání o lepší budoucnosti. Zahradničení je neodmyslitelně spjato s cykly v přírodě, jde o neustávající a opakující se aktivitu, již lze charakterizovat jako „tichá udržitelnost“ nebo „tichý aktivismus“.

Díky záměrnému činu, kdy chceme umožnit věcem, aby rostly, si představíme, že zase přijdou jaro a léto a zase dojde k obnově. Nedělejte si hlavu s tím, jak zahrada vypadá teď, s holými větvemi a bez rozbujelé květeny. Změna přijde brzy.

Sklizeň a úklid

Zahrádkáři se často dělí o své přebytky zeleniny, rostlin a semen s rodinou, přáteli nebo sousedy. Nemusíme proto vnímat zahradničení jako nějaký drahý koníček. Řada zahrádkářů přijde k rostlinám a semínkům díky vzájemné výměně s ostatními zahrádkářskými nadšenci.

Pokud se staráte o zahradu, víte, jak potěší, když se vám podaří vyplet nový kus půdy a proto, ať už z toho bude úroda nebo ne, vrhněte se do práce – uklízejte, plejte, sejte semínka na sazeničky.

Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlašte se k odběru Newsletteru. Jednou týdně vám tak budeme moci zasílat výběr těch NEJ zpráv.

Kolečko je na zahradě
Kolečko je na zahradě užitečný pomocník. (Piqsels.com)

Stane-li se vám, že netušíte, co za semínka vlastně sejete, netrapte se. Za chladných nebo deštivých dnů si zkuste na internetu nebo v knize pohledat, k jaké rostlině vlastně patří.

I když na nic nepřijdete, vyfoťte si místo, kde jste je zasadili nebo si to místo někam poznačte či nakreslete a na jaře, až začnou semínka rašit a vy uvidíte listy, snadněji budete identifikovat tajemné jedince.

Při tom všem zauvažujte také nad tím, jak takové jedno drobounké semínko vyprodukuje tisíce nových semen – no není to zázrak?

Starost o zahradu

Zahradničení je jak dlouhodobý projekt (přeměna zahrady může zabrat celé roky), tak i spontánní činnost přinášející okamžité zadostiučinění. Zahrádkáři musí brát pracné úkony, jako zbavování zahrady plevele, jako svou povinnost. Starost o zahrádku zkrátka obnáší práci, ovšem váš zkultivovaný kousek pozemku se vám bohatě odmění květenou a plody.

Tato péče o ekosystém zahrady se může projevovat například i tím, že z borovicových šišek uděláte na zimu krmítka pro ptáky. Do šišek vytlačte tuky (špek, sádlo) a semínka a pověste je tak, abyste je viděli z okna.

Hromádky listí a suchých větviček zase tvoří dokonalý hotel pro užitečný hmyz, zatímco větší hromady mohou posloužit jako útočiště pro ježky.

Zahradničení je hra

Nedávná studie z Dánska o zahrádkaření uvádí, že dotazovaní lidé hovoří o zahradničení jako o „úniku“ a popisují zahradu jako „oázu“ nebo „útočiště“ či „úkryt“. Řada zahrádkářů v průzkumu vyzvedla fakt, že přístup k venkovnímu prostoru jim dává pocit svobody a také příležitost vypnout a uvolnit se.

Stejně tak i vy se můžete na své zahradě vyřádit a vyhrát. Vrhněte se do hlíny, kopejte, plejte, přesouvejte, sázejte, organizujte a hlavně si to užijte, zatímco se u toho všeho krásně zpotíte.

A když narazíte na něco, co vás zaujme, na něco nového, například divného brouka, vzácného ptáka nebo neznámé semínko, zastavte se, pozorujte, bádejte.

Onion Onions Vegetables Garden Gardening Gardener
Zahrádkáří se rádi a často dělí o plody své práce. Ilustrační záběr. (Piqsels.com)

Užívejte si každou chvilku kontaktu s přírodou. Buďte znovu jako děti – hraví, nadšení a vnímaví, zažívejte barvy, vůně, naplňte svou mysl. A i když to není vždy zábava, rozhodně je to uspokojující.

Pravda, některé práce jsou únavné a nudné, ale je třeba je udělat, stejně jako domácí práce. Při takových úkonech nechte svou mysl, ať si volně bloudí, zatímco vy zvelebujete svou venkovní pýchu, což vám mimo jiné přinese také pocit, že děláte něco smysluplného, něco užitečného.

Například se můžete u hrabání listí zamyslet, kam si naplánujete příští dovolenou nebo si při sázení cibulek květin představte rozkvetlou zahradu na prahu léta.

Tím, že popustíte uzdu vlastní představivosti, uděláte ze všedních prací radostnou událost. Tento pocit odloženého potěšení je stěžejním prvkem zahradničení. Vůbec tu nezáleží na tom, jestli potěšení spočívá v samotném úkonu či ve svobodě nechat mysl bloumat. Podstatné je, že něco děláte, a to k radosti stačí. 

Tania Wiseman vyučuje na fakultě zdravotních věd na University of Brighton ve Velké Británii. Tento článek vyšel původně na akademickém portále The Conversation. 

Přeloženo z anglického originálu. Článek byl redakčně upraven.