Analýza

Zástupce šéfa Tálibánu Mawlawi Abdul Salam Hanifi se 6. září setkal s čínským velvyslancem v Kábulu Wangem Jü. Čínský režim zároveň zopakoval svou podporu Tálibánu při vytváření „otevřené, inkluzivní a široce reprezentativní vlády“ poté, co americký prezident Joe Biden 31. srpna vyhlásil konec války.

Odborníci deníku The Epoch Times sdělili, že vznikající situace v Afghánistánu symbolizuje selhání demokratických systémů, čehož Komunistická strana Číny (KS Číny) využila jako příležitosti k prosazení svých zavádějících narativů o demokracii, správě věcí veřejných a míru.

„Zásadní změna spočívá v tom, že USA sice označují své stažení za úspěch, ale samotné převzetí moci Tálibánem výrazně pošramotilo image Ameriky a síly liberálního řádu. Zatímco na druhé straně právě tento aspekt dále podporuje autoritářskou vládu, jaká je praktikována i v Číně,“ uvedla dr. Amrita Jashová v e-mailu pro The Epoch Times. Jashová je analytička Číny a autorka knihy „Koncept aktivní obrany v čínské vojenské strategii“.

V době, kdy Spojené státy odcházely z Afghánistánu, KS Číny pronášela stále odvážnější výroky o svém pojetí demokracie.

Na tiskové konferenci v Pekingu 20. srpna mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Chua Čchun-jing napadla americký styl demokracie a zpochybnila důsledky americké intervence v Afghánistánu.

Čchun-jing přímo poukázala na americký systém demokracie a řekla, že demokracie nemůže být „předem daná nebo přetěžovaná“.

„Demokracie není coca-cola“

„Neexistuje žádný stanovený model demokracie. Demokracie není coca-cola, která, se sirupem vyráběným Spojenými státy, chutná na celém světě stejně. Pro nás je klíčovým kritériem demokracie to, zda země dokáže naplnit očekávání, potřeby a touhy lidí,“ uvedla Čchun-jing.

Podle Jashové právě neschopnost „udržet demokratický systém“ v Afghánistánu a způsob, jakým se věci vyvíjely po 15. srpnu (datum, kdy Tálibán převzal kontrolu nad Kábulem), povzbuzuje Čínu k prosazování takových narativů.

„Dobrým důkazem toho je rostoucí přátelství mezi Čínou a Tálibánem a snaha Tálibánu získat podporu Číny pro hospodářskou obnovu Afghánistánu. Právě tato změna dynamiky je dokladem toho, že pád demokratického systému jen dále podpořil větší autoritářské systémy,“ uvedl Jash.

Mluvčí Tálibánu Zabihulláh Mudžáhid na tiskové konferenci v Kábulu 6. září podle čínského státního média Global Times uvedl, že Tálibán chce s Čínou spolupracovat v oblasti hospodářství, obchodu a rozvoje infrastruktury, včetně výstavby zavlažování, projektů v oblasti elektrické energie a plynovodů.

„Čínská demokracie“

Jashová prohlásila, že aspirace Číny stát se globální supervelmocí jsou „automaticky“ podporovány současnou situací v Afghánistánu, která způsobila poškození obrazu Ameriky.

Čchun-jing mezitím během tiskové konference 20. srpna dokonce předložila myšlenku „čínské demokracie“ a řekla, že Číňané se těší „lidové demokracii, zatímco Spojené státy jsou demokracií peněz“.

„Čínský lid se těší demokracii, která vychází z podstaty, zatímco Američané mají demokracii pouze ve formě; Čína má demokracii, která zahrnuje celý proces, zatímco Spojené státy mají demokracii prostřednictvím hlasování, které se odehrává každé čtyři roky,“ řekla Čchun-jing. Následně vznesla otázky týkající se důsledků propagace americké demokracie ve světě ze strany USA.

„Ve které intervenované zemi se lidé těšili skutečnému míru, bezpečnosti, svobodě a demokracii? V Iráku, Sýrii nebo Afghánistánu? Paktování se ve jménu demokracie, bezohledné zasahování do vnitřních záležitostí jiných zemí, a dokonce svévolné potlačování normálního vývoje jiných zemí a legitimního práva lidí na lepší život je nedemokratičtější než cokoli jiného. Je to autokracie, hegemonie a totalitarismus,“ uvedla Čchun-jing.

„Odporná možnost“

Michael Johns, spoluzakladatel amerického hnutí Tea Party, který se významně podílel na vývoji a realizaci Reaganovy doktríny, v jejímž rámci Spojené státy poskytovaly vojenskou podporu afghánskému odboji během sovětské okupace Afghánistánu, sdělil v e-mailu deníku The Epoch Times, že způsob, jakým se Bidenova administrativa stáhla z Afghánistánu, dává největším cynikům demokracie prostor k tvrzení, že demokracie v zemích, jako je Afghánistán, nemůže fungovat. Stažení tedy dává legitimitu vládě Tálibánu.

Podle Johnse, který působil také jako vysoký poradce předsedy Komise pro 11. září 2001 Thomase Keana, existují dva možné výklady, jak vysvětlit způsob, jakým se Spojené státy stáhly z Afghánistánu.

„První vyžaduje přijmout, že velmi ideologický, ale kompetentní vojenský, diplomatický a národněbezpečnostní tým složený z desítek vysokých úředníků udělal dohromady asi deset po sobě jdoucích zásadních chybných odhadů, a to považuji za nemyslitelné,“ řekl Johns.

„Druhý vyžaduje konfrontaci s ještě odpornější možností – že všechna tato rozhodnutí byla provedena poměrně blízko jejich skutečnému plánu, který zahrnoval akceptování a dokonce přijetí kolapsu demokratické afghánské vlády a vzestupu Tálibánu v kombinaci s vědomým rozhodnutím zanechat za sebou zranitelné Američany, zranitelné afghánské spojence z války a miliardy dolarů v moderním vojenském vybavení,“ poznamenal Johns a dodal, že to by potom mohl být trestný čin vlastizrady.

Nicméně uvedl, že nebýt „zlovolného vměšování Pákistánu a asi 50 000 ozbrojených příslušníků Tálibánu, kteří měli v úmyslu zajistit“, aby demokracie nefungovala, existoval by v Afghánistánu větší konsenzus pro zastupitelskou formu decentralizované vlády.

„To je to, co prozatímní prezident Amrulláh Sálih slibuje a nabízí, a já se přikláním k tomu, že se Afghánci shromáždí kolem něj, nikoli kolem Tálibánu. Ústava je dobře postavená, ale musí být respektována zahraničními mocnostmi. Pokud se to podaří, bude Sálih působit jako prozatímní prezident a brzy budou naplánovány volby,“ řekl Johns. Tálibán však musí být odzbrojen, a to je podle něj obtížně dosažitelné.

Bylo by chybou analyzovat situaci a dojít k závěru, že Afghánci si nepřejí zastupitelskou vládu nebo že ji nejsou schopni udržet, řekl Johns.

Poukázal na to, jak po 15. srpnu museli vládní budovy zabezpečovat muži s automatickými zbraněmi. To ukázalo, že je afghánská veřejnost nepodporuje a že je široce neoblíbená, protože stejně jako zbytek světa ví, že Tálibán systematicky porušuje lidská práva.

„Afghánci ale také do značné míry vědí to, o čem svět ve skutečnosti nemluví: Tálibán nemá žádné operační ani funkční zkušenosti s vedením vlády a nemá ani udržitelnou finanční kapacitu, i kdyby takové zkušenosti měl. Budou tedy potřebovat zahraniční angažmá, a právě v tomto bodě se to stává nesmírně výhodné pro čínskou komunistickou stranu, která se iniciativou Pásmo a cesta (Nová hedvábná cesta) snaží zabránit USA v přístupu ke klíčovým obchodním trasám,“ dodal Johns.

Přeloženo z původního článku newyorské redakce. Mezititulky byly přidány českou redakcí.