V době, kdy světoví lídři pomalu uzavírají dvoutýdenní summit o klimatu COP26 v Glasgow, se dva největší světoví emitenti oxidu uhličitého 10. listopadu zavázali ke spolupráci v boji proti změně klimatu.
Rámec, který představili americký vyslanec pro klima John Kerry a jeho čínský protějšek Sie Čen-chua dva dny před ukončením konferencí, obě strany označily za způsob, jak napomoci úspěšnému summitu.
„V oblasti změny klimatu panuje mezi Čínou a USA větší míra shody než rozdílů, což z ní činí oblast s obrovským potenciálem pro naši spolupráci,“ uvedl Sie prostřednictvím tlumočníka v brífinkové místnosti konference.
Dodal, že společná dohoda „znovu ukazuje, že spolupráce je pro Čínu i Spojené státy jedinou volbou“.
Plán určil pět oblastí spolupráce, ale neobsahuje téměř žádné konkrétní cíle a zdůrazňuje, že země mají „diferencované odpovědnosti“ v závislosti na svých „různých národních podmínkách“, což Sie během tiskového brífinku zdůraznil.
Sie nezavázal zemi ke globálnímu závazku v oblasti metanu, který během konference podepsalo 104 zemí a v němž slíbily snížit své emise metanu o 30 % během pětiletého období mezi lety 2025 a 2030.
Na začátku summitu Sie také obhajoval závislost Číny na uhlí, které zemi poskytuje zhruba 60 procent elektřiny, a prohlásil, že Peking je „ve zvláštní fázi vývoje“ a již „vynakládá co největší úsilí na řešení změny klimatu“.
Peking ve společném prohlášení slíbil, že v příštím desetiletí postupně sníží spotřebu uhlí a bude s Amerikou spolupracovat na podpoře čisté energie. Obě země budou rovněž sdílet technologické inovace zaměřené na zpomalení změny klimatu. V první polovině roku 2022 bude svoláno dvoustranné zasedání o snižování metanu, který je po oxidu uhličitém druhým největším zdrojem skleníkových plynů, uvádí se v prohlášení.
(rok 2019) Objevení tajných uhelných elektráren v Číně zpochybňuje prohlášení čínského režimu o „čisté energii“
Summit bez Si Ťin-pchinga
Čínský vůdce Si Ťin-pching se summitu COP26 nezúčastnil a stal se jediným světovým lídrem, který přednesl připomínky prostřednictvím písemného prohlášení. Požadoval v něm, aby bohatší země vedly úsilí v oblasti klimatu a vyšly vstříc méně rozvinutým zemím. Nic nového neslíbil.
Čínští představitelé opakovaně žádali Washington, aby zmírnil svou politiku vůči Číně a usnadnil tak spolupráci v oblasti klimatu. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí 2. listopadu prohlásil, že nemohou „na jedné straně žádat Čínu, aby snížila produkci uhlí, a zároveň uvalit sankce na čínské fotovoltaické podniky“, což je narážka na červnovou černou listinu několika čínských výrobců dílů pro solární panely, kteří údajně využívali nucenou práci ujgurské menšiny v čínské oblasti Sin-ťiang.
Kerry, který předtím v odpovědi na otázku novináře ohledně zneužívání Pekingu v Sin-ťiangu uvedl, že „život je vždy plný těžkých rozhodnutí“, ve středu znovu prohlásil, že vyvíjení tlaku na Peking v oblasti lidských práv není zcela v jeho kompetenci.
„Jsme upřímní ohledně našich rozdílů. Rozhodně víme, jaké jsou, a zformulovali jsme je,“ řekl Kerry novinářům. „Ale to není moje cesta. Mým úkolem je být člověkem, který se zabývá klimatem, a soustředit se na snahu posunout klimatickou agendu kupředu.“
Někteří odborníci na Čínu tvrdí, že čínský režim nejedná upřímně, ale pouze využívá tuto otázku ve svůj prospěch.
Podle Katie Tubbové, analytičky hospodářské politiky z think-tanku Heritage Foundation, i když Čína rozšiřuje kapacitu větrných a solárních elektráren, je toto úsilí vedeno potřebou saturovat nedostatek energie.
„Jsou ochotni získávat energii, kdekoli ji mohou sehnat,“ řekla deníku The Epoch Times.
„Velmi obtížný“ úkol
Čína si stanovila dlouhodobý cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060, což je o 10 let později než termín stanovený vyspělými zeměmi. Z pohledu Tubbové je pro režim strategickým rozhodnutím, aby Západ usiloval o zelené technologie, a Peking pak případně sklidil veškeré ovoce, které z toho vzejde.
„Takhle se jistí,“ řekla.
„Opravdu hluboko uvnitř Číně nezáleží na otázkách, jako je změna klimatu, zdaleka tolik jako současné vládě Spojených států.“
Miles Yu, hlavní poradce bývalého ministra zahraničí Mikea Pompea pro čínskou politiku, uvedl, že získat spolupráci Číny v oblasti klimatu je „velmi obtížný“ úkol.
„Opravdu hluboko uvnitř Číně nezáleží na otázkách, jako je změna klimatu, zdaleka tolik jako současné vládě Spojených států,“ řekl Yu koncem října deníku The Epoch Times.
Změna klimatu není „hlavní strategickou prioritou Číny“, ale potenciální pákou, kterou si Peking může od Spojených států vynutit ústupky v otázkách, jako jsou lidská práva a obchod, uvedl Yu.
„Soustředí se pouze na tuto radikální snahu o ekonomickou moc za každou cenu, a to i na úkor globální ekologie.“
Přeloženo z původního článku newyorské redakce. Text byl redakčně upraven a zkrácen. (jas)
