Analýza zpráv

Čína plánuje vystavět 300 uhelných elektráren, jejichž produkce se vyrovná produkci uhelných elektráren provozovaných ve 28 státech Evropské unie.

Navzdory tomu, že zástupci čínského režimu podepsali dohodu o snižování emisí CO2, včetně Kodaňské dohody z roku 2009 sponzorované Organizací spojených národů a Pařížské dohody z roku 2015, se čínská uhelná energetická kapacita od roku 2000 do roku 2018 zpětinásobila.

Ze 195 gigawattů (GW) v roce 2000 se postupně rozšiřovala až na 973 GW v roce 2018.

Čína tedy dnes představuje téměř polovinu z celosvětové kapacity spalování uhlí, která činí 2 024 GW. Podle listu Financial Times se Čína chystá produkci navýšit o dalších 148 GW, což je přibližně stávající kapacita spalování uhlí v Evropské unii (149 GW).

„Evropa má devět procent světových emisí. Snížili jsme v rámci kontinentu emise o osmdesát milionů tun CO2. Zbytek světa emise navýšil o tisíc dvacet milionů tun. To je hlavní problém,“ míní český premiér Andrej Babiš. „Otázkou je, jakým způsobem donutit ostatní státy mimo Evropu, aby dodržovaly závazky z pařížské klimatické konference, které si samy stanovily a které byly měkké. Jen Evropa má nástroje, jak tyto závazky vymáhat,“ řekl premiér Babiš po plenárním zasedání 25. klimatického summitu OSN v Madridu. Více zde…

Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlašte se k našemu Newsletteru.

Pekingská mlha

Podle studie zveřejněné v americkém časopise Progress of National Academy of Scientist (PNAS) Čína za pět let od roku 2013 do roku 2017 významně snížila znečištění ovzduší snížením úrovně znečištění jemnými částicemi PM2,5 asi o jednu třetinu. Ale vzhledem k tomu, že pekingská koncentrace PM2,5 byla v roce 2013 celkem 40krát vyšší než jsou doporučené standardy Světové zdravotnické organizace (WHO), snížení úrovně o třetinu znamená, že pekingská koncentrace PM2,5 je stále 27krát vyšší než doporučené standardy WHO.

Studie oceňuje Čínu za zavádění nových standardů pro tepelné elektrárny a průmyslové kotle, výměnu starých továren a nová emisní pravidla pro vozidla. PNAS ocenil velké zvýšení kapacity obnovitelných zdrojů v Číně, ale nezmínil se o tom, že čínská kapacita spalování uhlí ve stejném období vzrostla o 28 %.

Hlavním důvodem ohromujícího růstu spotřeby energie v Číně bylo komunistické vedení, které nařídilo státem vlastněným energetickým společnostem maximalizovat růst exportu tím, že bude cena energie pro průmyslové odvětví dotována. Podle společnosti Enodo Economics však Čína čelila v roce 2017 hrozbám obchodních odvetných akcí rozvinutých zemí, které kvůli Číně trpí ztrátou pracovních míst.

Obnovitelné zdroje jsou nákladné

Ekologové předpokládali, že při průměrném výnosu z obnovitelné energie na jednotku vyrobené elektřiny, která by se přiblížila k nákladům na uhlí, by Čína dramaticky zvýšila využití solárních a větrných farem v průmyslovém měřítku.

Čtěte také:

Objevení tajných uhelných elektráren v Číně zpochybňuje prohlášení čínského režimu o „čisté energii“

Čínský režim slibuje „zelený rozvoj“, a zároveň staví uhelné elektrárny po celém světě

Ústav pro energetický výzkum však uvádí, že přerušovaná povaha výroby větrné a solární energie a neschopnost generovat špičkovou energii během poptávky po špičkové spotřebě „ukládají“ dodatečné náklady na služby. Což znamená, že za účelem neustálého udržování pohotovostní energetické kapacity využívají fosilní paliva.

Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlašte se k našemu Newsletteru.

Studie zjistila: „V průměru stojí nové větrné a solární elektrárny asi o 65 procent více než stávající uhelné elektrárny před uplatněním dodatečných nákladů na větrnou a solární energii, a dvojnásobně vyšší, když se uvalené náklady uplatní.“

Čínské uhelné elektrárny v zahraničí

Čínský vůdce Si Ťin-pching v dubnu 2019 na Pekingském fóru k vládnímu projektu „Pás a stezka“ řekl, že Čína je odhodlána se „otevřít, čistému a ekologickému rozvoji“. Následně však dodal, že čínské zámořské podniky provozují více než 300 uhelných elektráren po celém světě na místech, jako je Turecko, Vietnam, Indonésie, Bangladéš, Egypt a Filipíny.

Podle vnitrostátní a zahraniční expanze čínské produkce uhelných elektráren v současné době produkuje téměř 40 % světové elektřiny, uvádí Světová banka. V současné době existuje 78 zemí, které využívají uhlí k výrobě energie. Jedná se o nárůst od roku 2000, kdy jich bylo pouze 66. Dalších 16 staví nebo plánuje výstavbu uhelných elektráren.

Přeložil Milan Kajínek