Analýza zpráv
Čína plánuje vystavět 300 uhelných elektráren, jejichž produkce se vyrovná produkci uhelných elektráren provozovaných ve 28 státech Evropské unie.
Navzdory tomu, že zástupci čínského režimu podepsali dohodu o snižování emisí CO2, včetně Kodaňské dohody z roku 2009 sponzorované Organizací spojených národů a Pařížské dohody z roku 2015, se čínská uhelná energetická kapacita od roku 2000 do roku 2018 zpětinásobila.
Ze 195 gigawattů (GW) v roce 2000 se postupně rozšiřovala až na 973 GW v roce 2018.
Čína tedy dnes představuje téměř polovinu z celosvětové kapacity spalování uhlí, která činí 2 024 GW. Podle listu Financial Times se Čína chystá produkci navýšit o dalších 148 GW, což je přibližně stávající kapacita spalování uhlí v Evropské unii (149 GW).
„Evropa má devět procent světových emisí. Snížili jsme v rámci kontinentu emise o osmdesát milionů tun CO2. Zbytek světa emise navýšil o tisíc dvacet milionů tun. To je hlavní problém,“ míní český premiér Andrej Babiš. „Otázkou je, jakým způsobem donutit ostatní státy mimo Evropu, aby dodržovaly závazky z pařížské klimatické konference, které si samy stanovily a které byly měkké. Jen Evropa má nástroje, jak tyto závazky vymáhat,“ řekl premiér Babiš po plenárním zasedání 25. klimatického summitu OSN v Madridu. Více zde…
Pekingská mlha
Podle studie zveřejněné v americkém časopise Progress of National Academy of Scientist (PNAS) Čína za pět let od roku 2013 do roku 2017 významně snížila znečištění ovzduší snížením úrovně znečištění jemnými částicemi PM2,5 asi o jednu třetinu. Ale vzhledem k tomu, že pekingská koncentrace PM2,5 byla v roce 2013 celkem 40krát vyšší než jsou doporučené standardy Světové zdravotnické organizace (WHO), snížení úrovně o třetinu znamená, že pekingská koncentrace PM2,5 je stále 27krát vyšší než doporučené standardy WHO.
Studie oceňuje Čínu za zavádění nových standardů pro tepelné elektrárny a průmyslové kotle, výměnu starých továren a nová emisní pravidla pro vozidla. PNAS ocenil velké zvýšení kapacity obnovitelných zdrojů v Číně, ale nezmínil se o tom, že čínská kapacita spalování uhlí ve stejném období vzrostla o 28 %.
Hlavním důvodem ohromujícího růstu spotřeby energie v Číně bylo komunistické vedení, které nařídilo státem vlastněným energetickým společnostem maximalizovat růst exportu tím, že bude cena energie pro průmyslové odvětví dotována. Podle společnosti Enodo Economics však Čína čelila v roce 2017 hrozbám obchodních odvetných akcí rozvinutých zemí, které kvůli Číně trpí ztrátou pracovních míst.
Obnovitelné zdroje jsou nákladné
Ekologové předpokládali, že při průměrném výnosu z obnovitelné energie na jednotku vyrobené elektřiny, která by se přiblížila k nákladům na uhlí, by Čína dramaticky zvýšila využití solárních a větrných farem v průmyslovém měřítku.
Čtěte také:
Objevení tajných uhelných elektráren v Číně zpochybňuje prohlášení čínského režimu o „čisté energii“
Čínský režim slibuje „zelený rozvoj“, a zároveň staví uhelné elektrárny po celém světě
Ústav pro energetický výzkum však uvádí, že přerušovaná povaha výroby větrné a solární energie a neschopnost generovat špičkovou energii během poptávky po špičkové spotřebě „ukládají“ dodatečné náklady na služby. Což znamená, že za účelem neustálého udržování pohotovostní energetické kapacity využívají fosilní paliva.
Studie zjistila: „V průměru stojí nové větrné a solární elektrárny asi o 65 procent více než stávající uhelné elektrárny před uplatněním dodatečných nákladů na větrnou a solární energii, a dvojnásobně vyšší, když se uvalené náklady uplatní.“
Čínské uhelné elektrárny v zahraničí
Čínský vůdce Si Ťin-pching v dubnu 2019 na Pekingském fóru k vládnímu projektu „Pás a stezka“ řekl, že Čína je odhodlána se „otevřít, čistému a ekologickému rozvoji“. Následně však dodal, že čínské zámořské podniky provozují více než 300 uhelných elektráren po celém světě na místech, jako je Turecko, Vietnam, Indonésie, Bangladéš, Egypt a Filipíny.
Podle vnitrostátní a zahraniční expanze čínské produkce uhelných elektráren v současné době produkuje téměř 40 % světové elektřiny, uvádí Světová banka. V současné době existuje 78 zemí, které využívají uhlí k výrobě energie. Jedná se o nárůst od roku 2000, kdy jich bylo pouze 66. Dalších 16 staví nebo plánuje výstavbu uhelných elektráren.
Přeložil Milan Kajínek
