Ornitologové pozorně sledují výskyt vzácného ptáka, který žije skrytě v lukách s vysokou a hustou trávou. Již během května se do Čech vracejí ze subsaharské Afriky chřástali polní. Je obtížné je zahlédnout, protože ke hnízdění potřebují luka s vysokou trávou. Prozradí je hlasité noční monotónní volání: „rép rép“. Připomíná zvuk dřevěné řehtačky, který se nese krajinou až na jeden kilometr daleko.
Chřástal polní patří mezi ohrožené druhy naší krajiny, v současnosti mluví odborníci o 1 200–1 400 volajících samcích. Česká společnost ornitologická (ČSO) potřebuje pomoc veřejnosti, aby mohla ohrožené chřástaly lépe chránit. Laická veřejnost s tím může pomoci, když se zapojí do mapování.
Chřástal dokáže v luční trávě rychle a hbitě běhat. V husté trávě si vytváří stezky, kterými probíhá. Člověk o jeho přítomnosti ví obvykle jen díky typickému nočnímu volání samce, kterým obhajuje hnízdní prostředí anebo láká protahující samice.
Audio: Nahrávka volání chřástala
„Volání samců lze slyšet od poloviny května do poloviny července. O výběru vhodného stanoviště k hnízdění rozhoduje především charakter bylinné vegetace… Často si vybírá louky, které jsou sečené nepravidelně, případně pozdně, nebo extenzivní pastviny. Roli hraje také přítomnost mokřin, pramenišť a vrbových porostů, kam se mohou chřástali skrýt během sečení,“ vysvětluje Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické.
Senoseč ohrožuje
Právě způsob sečení luk je nejvýznamnější faktor ohrožení chřástala polního. „Časným sečením chřástali přicházejí o prostředí pro hnízdění. V horším případě dochází ke zničení hnízd i se sedícími samicemi a posečení mláďat a dospělých ptáků. Moderní zemědělská technika se širokým záběrem a vysokou rychlostí může zabít až dvě třetiny přítomných ptáků,“ vysvětluje Zámečník.
Negativní vliv má také intenzivní pastva dobytka na travních porostech, kdy dochází k takřka úplnému spasení a sešlapání vegetace a chybí tak nezbytný vegetační kryt k hnízdění. Nelze však opomíjet ani ztrátu přirozeného prostředí vlivem zástavby krajiny včetně developerských projektů nebo zalesňování, upozorňují ornitologové.
Klíčová je spolupráce ornitologů se zemědělci
„Zemědělci mohou hnízdění chřástalů podpořit tím, že budou kosit od středu do krajů louky, a ti budou mít šanci utéct. Pomůže také snížení pojezdové rychlosti na 4 km/hod nebo posun seče do doby, až budou mláďata sama vzletná. Pro některé zemědělce mohou být taková opatření ekonomicky nevýhodná, mohou proto využít dotačního titulu tzv. agroenvironmentálně-klimatického opatření (AEKO) na ochranu chřástala polního, které jim ztráty nahradí,“ dodává Zámečník.
Potřebujete svítilnu a mobil
Kdo by chtěl jít na noční výlet lučinou? Chřástali se ozývají nejčastěji mezi 22:00 a 4:00 h., mapování je proto potřeba naplánovat na noční hodiny. Pro mapování je potřebná kvalitní svítilna a mobil s aplikací na určení přesné pozice nebo přímo GPS přístroj. Právě přesná pozice má pro ochranu chřástala největší význam, sděluje ČSO.
„Ideální je naplánovat takovou trasu, aby nejvzdálenější bod otevřené plochy nebyl dál než 500 m od nás, abychom mohli s jistotou říci, že jsme volání slyšeli nebo ne. Pokud uslyšíme volat chřástala, pokusíme se jít blíže za hlasem, abychom mohli přesněji zaměřit pozici, odkud vychází. Za příliš větného počasí nemá cenu sčítání provádět, samci nemusí volat, a pokud volají, tak nejsou dobře slyšet,“ doplňuje Zámečník.
Pro zadávání informací o volajících chřástalech slouží Faunistická databáze ČSO avif na webu birds.cz. Mapovatelé také mohou zaslat informace s přesnou lokalizací volajícího samce přímo zemědělskému specialistovi ČSO Václavu Zámečníkovi na e-mail zamecnik@birdlife.cz.
Pro získaní kvalitních dat je nutné, aby byl každý jedinec zapsán do databáze zvlášť spolu s unikátní GPS pozicí.
Mapování chřástala polního bylo podpořeno Ministerstvem životního prostředí a Královéhradeckým krajem.
Více informací:
- Webová stránka Ochrana hnízdišť chřástalů polních
- Krátký film Tajemný obyvatel luk
- Edukační omalovánky pro děti Chřástal Honzík
