Ačkoli Spojené státy a Čína nevedou tradiční válku, vedou válku ideologickou, obchodní a technologickou, zejména v oblasti hegemonie polovodičů, kde obě strany bojují o dodávky a pokrok.
V posledních letech Spojené státy podnikly řadu kroků, aby zbrzdily a předběhly čínský vývoj v oblasti polovodičů, včetně přesvědčování asijských polovodičových velmocí, aby se připojily k jejich alianci. Přijaly také „tučný“ výdajový zákon na podporu domácí výroby čipů a zákazu vývozu špičkových zařízení na výrobu čipů do Číny.
Koncem července Spojené státy rozšířily zákaz vývozu zařízení, která mohou vyrábět polovodiče o velikosti až 14 nanometrů, do Číny. Rovněž zakázaly vývoz amerických zařízení na výrobu čipů, která vyrábějí pokročilé paměťové čipy NAND, významným čínským výrobcům čipů, jako je například společnost Yangtze Memory Technologies Corp (YMTC).
Již dříve USA zakázaly prodej zařízení, která mohou vyrábět čipy o velikosti 10 nm nebo menší, čínským výrobcům čipů.
Aktualizace české redakce: 19. července server Tech Insights informoval o tom, že čínský výrobce SMIC zřejmě začal používat technologii pro výrobu 7nm čipů.
Obecně při výrobě polovodičů platí, že čím menší je procesní technologie, tím pokročilejší je čip, což vede k jeho vyššímu výkonu.
Americké ministerstvo obchodu sdělilo, že zpřísnění této politiky oslabuje „úsilí ČLR o výrobu pokročilých polovodičů, které by pro národní bezpečnost Spojených států představovalo významná rizika“.
Podle zprávy na Bloomberg Spojené státy rovněž tlačí na Nizozemsko a Japonsko, aby jejich výrobci zařízení na produkci čipů, společnosti ASML a Nikon, neprodávali do Číny litografické stroje. Tento krok by mohl potenciálně zasadit těžkou ránu velkým čínským producentům čipů, jako jsou Semiconductor Manufacturing International Corp. a Hua Hong Semiconductor Ltd.
Americký zákon o čipech
Koncem července byl v obou komorách Kongresu USA schválený zákon o čipech a vědě (tzv. CHIPS Act), jehož cílem je podpořit domácí výrobu polovodičů a zlepšit technologickou konkurenceschopnost s Čínou. Minulý týden jej podepsal v platnost prezident Biden.
Legislativa poskytne 280 miliard dolarů na podporu a nastartování domácí výroby a výzkumu polovodičů; tato částka je mnohem vyšší než předchozí legislativa, která měla výrobcům poskytnout pouze 52 miliard dolarů.
Zákon rovněž upřesňuje, že subjekty, které dostávají finanční prostředky od vlády USA, se nesmějí podílet na transakcích zahrnujících podstatné rozšíření výroby polovodičů v Číně nebo v jakékoli jiné „pochybné“ zemi po dobu nejméně deseti let od nabytí účinnosti zákona.
Cílem těchto omezení je zabránit výrobcům čipů v Číně, aby v příštím desetiletí výrazně rozšířili výrobu čipů pokročilejších než 28nm (28 nanometrové čipy jsou o několik generací pozadu za dnešními pokročilými polovodiči, ale stále se hojně používají v automobilech, chytrých telefonech nižší třídy, spotřebičích a dalších zařízeních).
„Čipová aliance čtyř“
USA se také snaží přesvědčit asijské polovodičové velmoci, aby se zapojily do jejich „čipové aliance čtyř“.
Cílem aliance vedené Spojenými státy je posílit spolupráci v oblasti polovodičů mezi USA a východoasijskými čipovými mocnostmi Tchaj-wanem, Jižní Koreou a Japonskem a vytvořit tak bezpečný dodavatelský řetězec, který by nezahrnoval Čínu.
Tchaj-wan a Japonsko již s účastí souhlasily a čeká se na rozhodnutí Jižní Koreje, zda se k ní připojí. Korea se má vyjádřit do 31. srpna.
Čínský plán „Velkého fondu“
Komunistická strana Číny (KS Číny) již mnoho let investuje velké prostředky do vlastí nezávislosti v dodávkách polovodičů.
V roce 2014 se Peking zavázal investovat 100 až 150 miliard dolarů z veřejných a soukromých zdrojů, aby země do roku 2030 předstihla přední světové společnosti v oblasti polovodičových technologií, včetně designu, výroby a balení čipů.
V září 2014 režim založil Čínský národní investiční fond pro polovodičový průmysl, známý jako „Velký fond“. Počáteční investice činila 138,7 miliardy jüanů (asi 22,19 miliardy USD) a zaměřila se na výrobu integrovaných obvodů, včetně zařízení, materiálů, těsnění a testování.
V říjnu 2019, kdy čínské technologické společnosti čelily americkým sankcím, byl oznámen druhý „Velký fond“ v rozsahu 204,1 miliardy jüanů (cca 32,66 miliardy USD).
Podle Liou Pej-čchena, výzkumného pracovníka Tchajwanského institutu ekonomického výzkumu, je však čínský proces vývoje polovodičů stále pomalejší, než se očekávalo, a to navzdory masivním vládním investicím, zejména do pokročilých výrobních procesů nebo nezávislého výzkumu a vývoje.
Liou řekl deníku The Epoch Times, že pomalý rozvoj v Číně je způsoben především evropskými a americkými sankcemi, které ztěžují nebo téměř znemožňují získání klíčových polovodičových zařízení a čipů.
Čína se spoléhala na přetahování talentů z Tchaj-wanu
„Čína stále není schopna vyrábět vyspělé čipy,“ řekl v září 2020 během veřejného projevu Žen Čeng-fej, zakladatel čínského technologického gigantu Huawei.
„Největší překážkou pro dosažení soběstačnosti Číny v oblasti polovodičů není nedostatek finančních prostředků, ale dlouhodobý nedostatek talentů v tomto odvětví,“ sdělil v listopadu 2021 ve veřejném projevu Čuang Žu-ťing, zakladatel společnosti SMIC, největšího čínského výrobce čipů.
Čína po desetiletí reagovala na nedostatek talentů v odvětvích špičkových technologií přetahováním talentů z Tchaj-wanu, často nelegální cestou.
„Nezákonné lovení tchajwanských talentů v oblasti špičkových technologií čínskými společnostmi vážně ovlivnilo naši mezinárodní konkurenceschopnost a ohrozilo naši národní bezpečnost,“ uvedl 26. května tchajwanský Úřad pro vyšetřování spadající pod ministerstvo spravedlnosti.
Tchaj-wan rovněž zakázal či omezil čínské investice do některých částí dodavatelského řetězce polovodičů, včetně návrhu čipů.
Překlad a redakční zkrácení původního článku: J. S.
