Komunistická strana zašla tak daleko, že přepsala biblický příběh o milosrdenství Ježíže, který apeloval na svědomí lidí, a přišla s vlastní verzi,v níž Ježíš hříšnici sám ukamenuje ve jménu prosazení zákona.

Od roku 2018 existuje dohoda mezi Vatikánem a komunistickým režimem v Číně. Zatímco papež je rád, že díky ní může rozhodovat o jmenování biskupů v Číně, pekingští vládci mají své vlastní plány.

V říjnu 2022 má být dohoda mezi katolickou církví a vládou v Pekingu obnovena. Dohodu uzavřel v roce 2018 Vatikán pod vedením papeže Františka s pekingskými komunisty, její obsah byl tajný a brzy se bude jednat o jejím prodloužení o dva roky.

Vatikánská dohoda s čínským režimem je však ostře kritizována, a to i z řad církve.

„Smlouva s ďáblem“

Čína má státní církev, ale mnoho křesťanů ji odmítá. Žijí svou víru jinak v takzvaných podzemních nebo domácích křesťanských církvích mimo dosah vlivu komunistické strany. Jsou však pod neustálým nebezpečím „sledování, obvinění a razií“, jak uvádí křesťanská humanitární organizace Open Doors, již provozuje jedna z pekingských domácích církví.

Vatikán prozatím dohodu označil za pokus pomoci podzemní katolické církvi v Číně se sjednotit se státem posvěceným Čínským vlasteneckým katolickým sdružením, které je přímo řízeno komunistickou stranou. Alespoň tak to vysvětlovala katolická tisková agentura CNA.

Od 22. září 2018, kdy byla dohoda podepsána, však došlo pouze k několika jmenováním biskupů, na kterých se obě strany dohodly, píše německý server „katholisch.de“. Život katolických křesťanů v Číně se nezlepšil, členové křesťanské podzemní církve jsou nadále odsouváni na vedlejší kolej, uvádí internetový portál katolické církve v Německu.

Čínské katolické vlastenecké sdružení, které je podřízeno komunistické straně, existuje od roku 1957. O rok později začal čínský režim prostřednictvím této instituce světit biskupy bez papežského jmenování. Podle sociologa Richarda Madsena bylo plánem dlouhodobě podkopat náboženství prostřednictvím stranicky přijatelné státní církve, která by byla zatlačena zpět do liturgie – a nakonec ji nechat úplně zmizet, uvádí server „katholisch.de“.

Profesor Si Lien z Dukeovy univerzity v USA řekl listu Wall Street Journal, že komunistická strana nemá v plánu pouze křesťany potlačovat.

Strana chce změnit křesťanství tak, aby bylo slučitelné s marxistickou ideologií. Biskupové dosazení komunistickou stranou z něj udělají „novou verzi křesťanství, zbavenou jeho transcendentních vizí a hodnot“, říká odborník na náboženství o změnách v křesťanských církvích v Číně za poslední desetiletí.

Kardinál Zen – neúnavný napomínač

Již před uzavřením dohody v roce 2018 varoval kardinál Joseph Zen, obhájce katolíků v Číně a emeritní biskup Hongkongu, že dohoda bude doslova „pakt s ďáblem“. Zen dokonce odcestoval, aby se setkal s papežem Františkem v Římě, s cílem změnit jeho názor – marně.

Krátce po podpisu dohody František dokonce odvolal exkomunikaci sedmi biskupů, kteří byli předtím jmenováni a nezákonně vysvěceni vedením komunistické strany. Podle katolické tiskové agentury jsou mezi nimi údajně i kádři komunistické strany, kteří zastávají posty biskupů. O tom, zda to bylo také součástí tajné dohody, můžeme pouze spekulovat.

Před obnovením dohody v říjnu 2020 kardinál Zen dohodu znovu kritizoval a připomněl, že křesťané v Číně jsou stále pronásledováni a šikanováni úřady. Zdá se, řekl kardinál, že „Svatý stolec v zájmu záchrany dohody zavírá oči před všemi nespravedlnostmi, které komunistická strana páchá na čínském lidu“.

Podle kardinála Zena dává dohoda představitelům komunistické strany možnost rozhodovat o svěcení biskupů. Umožňuje také „sinizaci“ církve, což „není totéž, co máme na mysli pod pojmem inkulturace“, tedy vnášení věcí z jedné kultury do druhé. Podle kardinála Zena se jedná o vytváření „náboženství komunistické strany“, kdy nejvyšší autoritou je strana, ne Bůh.

Papež František nicméně dohodu nadále podporuje a doufá, že „v říjnu bude moci být obnovena“. Jako vyjednavače vysílá do Pekingu kardinála ve funkci státního tajemníka Pietra Parolina. V rozhovoru pro agenturu Reuters papež František zdůraznil: „Tváří v tvář patové situaci je třeba hledat možné, nikoli ideální, protože diplomacie je uměním možného a realizací možného.“

Si Ťin-pchingova „sinizace“

Čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching vyhlásil v roce 2015 politiku „sinizace“, jejímž cílem je vnutit všem náboženským praktikám v zemi čínskou a komunistickou, a tedy ateistickou identitu. Tato politika zahrnuje i pokyn, aby církve odstranily obrazy Desatera a nahradily je výroky předsedů Mao Ce Tunga a Si Ťin-pchinga. Podle katolické tiskové agentury CNA tato aktivita zachází tak daleko, že dochází k přepisování Bible a Desatera, aby byly v souladu s komunistickými směrnicemi.

O tom, že to vedoucí představitelé komunistické strany myslí vážně, svědčí i příklad z roku 2018 z čínské učebnice „profesní etiky a práva“ pro střední odborné školy, kde došlo k překroucení známého příběhu z Janova evangelia (8.3 – 8.11) o božím milosrdenství s hříšníkem. Příběh vypráví o cizoložnici, která měla být ukamenována, ale Ježíš požádal lidi, kteří vzali do rukou kameny, a jeho citát je světoznámý: „Kdo z vás je bez hříchu, ať první hodí kamenem.“ Jeho slova probudila jejich svědomí, vyvolala soucit a shovívavost. Ženu propustili a odešli. Ženě však Ježíš řekl: „Jdi a od nynějška už nehřeš!“

Čínská verze v učebnici provedla krutou změnu celého příběhu až příliš podobnou komunistickému režimu a jeho způsobu uvažování.

Vícejazyčný internetový časopis Hořká zima, který se zabývá náboženskou svobodou a situací lidských práv v Číně, tuto novou verzi zveřejnil. Co komunistické úřady z tohoto „silného příběhu o milosrdenství a odpuštění božskou autoritou“ udělaly? „Když se dav rozprchl, Ježíš sám hříšnici ukamenoval a řekl: ‘I já jsem hříšník. Kdyby však zákon mohli plnit jen lidé bez poskvrny, byl by zákon mrtvý´.“

明目张胆，篡改《圣经》，这种所谓教育，终究斯文扫地！ pic.twitter.com/rZyc4X0bOZ

時亮字仰之 Biblical speech is NOT crime. (@timothyshlong) 18. září, 2020

Výzva pro lidi

Byl to právě papež Jan Pavel II. (Karol Józef Wojtyła), kdo se opakovaně zasazoval o církevní dialog s komunistickým režimem. V roce 2001 napsal: „Z historického hlediska jsou Čína a katolická církev z určitých odlišných, ale v žádném případě ne protichůdných hledisek dvě nejstarší ‘instituce’ existující a působící na světě,“ řekl papež.

Jan Pavel II. se při tom díval na historickou Čínu, říši s dlouhou tradicí propojení člověka, přírody a nebes. Čínské tradice však začaly upadat a měnit se po převzetí moci komunisty v roce 1949, kdy byla tradiční kultura zničena v několika po sobě jdoucích politických kampaních.

Přesto dnes v Číně žije až 130 milionů křesťanů, pro které Jan Pavel II. očividně usiloval o dialog s ateistickým režimem „pro dobro čínského lidu a pro mír ve světě“.

Taková byla papežova naděje, která zjevně vycházela ze zkušenosti mírné konfrontace se socialistickým systémem v Polsku pod vedením komunistické Polské sjednocené dělnické strany. Polsko však bylo zakořeněno v křesťanské víře již více než 1 000 let předtím, než se stalo takzvanou „lidovou republikou“, což se nakonec ukázalo jako hlavní překážka pro polské komunisty.

Mentalita a praktiky Komunistické strany Číny jsou však jinou kapitolou dějin. Morální zvrácenost a násilné praktiky čínských komunistů, dle historických záznamů i dnešních zpráv z Číny, překračují v mnoha ohledech ostatní komunistické režimy ve světě. Možná proto hongkongský kardinál Zen označuje smlouvu s čínským režimem za „smlouvu s ďáblem“.

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K. Upravil M. K.